V 1. čtvrtletí 2024 meziročně vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda o 7 %, díky nižší inflaci vzrostla i reálně o 4,8 %. Jde o první meziroční nárůst kupní síly zaměstnanců po dvou a čtvrt letech poklesů. „Zvyšování mezd je velmi diferencované. Zatímco v některých odvětvích vidíme nárůsty mezd, které vysoce překračují inflaci, například v odvětví vzdělávání se i v prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda dále reálně snížila,“ upozorňuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovnu roku 2023 ovládla Kooperativa. Osobností trhu je Zdeněk Tuček
V dlouhodobějším pohledu průměrná mzda v 1. čtvrtletí 2024 ještě nedosáhla reálné úrovně 1. čtvrtletí předcovidového roku 2019 a zaostává v celku o 4,7 %. Z jednotlivých odvětví si za pětileté období výrazně polepšili jen zaměstnanci v energetice, kde reálná mzda stoupla o 13,2 %. Inflaci pak ještě porazila dvě další odvětví: administrativní a podpůrné činnosti s nárůstem o 3,4 % a informační a komunikační činnosti s 1,0 %. Ve všech ostatních odvětvích došlo k reálnému propadu, nejhlubší byl v kulturních a zábavních činnostech (o 14,7 %), ve veřejné správě a obraně (o 12,2 %) a ve vzdělávání (o 12,1 %).
Během posledního desetiletí 2013-2023 došlo jen k menším proměnám mzdových struktur. Diferenciace mezd se mírně snížila, nejrychleji se mzdy zvyšovaly těm, kteří vydělávali nejméně, a nejpomaleji rostly nejvyšší výdělky. To však zvrátil rok 2023. Zároveň po celou dobu oslaboval význam stupně dosaženého vzdělání zaměstnance.
Pracující populace stárne, průměrný věk zaměstnance se od roku 2013 zvýšil o více než dva roky. Pozoruhodné přitom je, že u kategorie zaměstnanců se základním a nedokončeným vzděláním se naopak průměrný věk snížil o 3 roky. Zároveň se u ní ale nejrychleji zvyšoval průměr mezd. „Na trh práce má velký vliv integrace cizinců ze třetích zemí, v posledních letech především mladších žen z Ukrajiny. Ty pracují často na místech, kde není požadována kvalifikace, což je spojeno i s tím, že nemají uznány svá vysvědčení či diplomy. Skupina zaměstnanců, kteří papírově nemají vzdělání, nám tedy narůstá a zároveň mládne. To je v přímém rozporu s tím, jak domácí populace a všechny ostatní skupiny rychle stárnou, ale i s trendem růstu vzdělanosti,“ vysvětluje zjištění Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: „Podvedení klienti“ na vedlejší koleji
Nejvyšší mzdovou úroveň najdeme v 1. čtvrtletí 2024 v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 84 299 Kč. Na druhém místě byla výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 81 311 Kč, která tak odsunula na třetí příčku peněžnictví a pojišťovnictví s aktuální úrovní 78 972 Kč. Tato trojice nicméně vede dlouhodobě.
Mírně inovované bylo pořadí i z opačné strany. V ubytování, stravování a pohostinství sice vzrostla průměrná mzda o 8,9 %, ale stále zůstává na nejnižší úrovni (26 012 Kč) ze všech odvětví. Druhá nejnižší průměrná mzda byla aktuálně v zemědělství, lesnictví a rybářství (31 813 Kč), která meziročně vzrostla o 5,1 %. Na třetím místě byly administrativní a podpůrné činnosti, kde vzrostla průměrná mzda o 10,2 % na hodnotu 32 166 Kč, a na čtvrtém ostatní činnosti s průměrnou mzdou 32 975 Kč.
Regionální vývoj
Z pohledu počtu zaměstnanců došlo v 1. čtvrtletí 2024 ve většině krajů k meziročnímu poklesu. Ten nejvýraznější o 1,5 % byl v Moravskoslezském kraji, následován Olomouckým (o 1,0 %) a Zlínským (o 0,8 %), poté Královéhradeckým (o 0,7 %), Pardubickým a Ústeckým (shodně o 0,6 %), a nakonec Jihočeským a Karlovarským (shodně o 0,5 %). O celkové zvýšení počtu zaměstnanců o 0,1 % se zásadně postaral nárůst v Praze (o 2,1 %), který představoval 17,4 tis. nových pracovních míst. Menší zvýšení zaznamenaly také kraje Jihomoravský (0,5 %) a Středočeský (0,3 %), Plzeňský spíše stagnoval, ale ty početně přidaly jen 3,9 tis.
Mohlo by vás zajímat: S-PEDELEC: Tato pravidla pro provoz platí v Německu, Rakousku a ve Švýcarsku
U vývoje průměrných mezd je krajský rozptyl podstatně menší než v třídění podle odvětví. Nominálně mzdy rostly v rozmezí od 6,2 % do 7,6 %, reálně tedy všude vzrostly. Hlavní město opět zaznamenalo nejnižší nominální růst o 6,2 %, následováno krajem Vysočina (6,5 %) a Zlínským krajem (6,7 %). Nejvyšší nominální nárůst (shodně o 7,6 %) měly tentokrát dva kraje: Plzeňský a Středočeský. Následoval Ústecký kraj s růstem 7,5 % a Jihomoravský s 7,3 %.
Podle absolutní úrovně výdělků nicméně Praha zůstává stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 56 372 Kč. Na druhém místě se držel Středočeský kraj s 43 554 Kč, těsně za ním na třetím místě Jihomoravský (43 037 Kč). Hranici 40 tisíc korun překonaly ještě Plzeňský kraj (41 273 Kč) a Ústecký (40 737 Kč), ostatní kraje zůstaly pod ní. Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (37 089 Kč). V Moravskoslezském kraji, což je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji region s nejvyšším počtem zaměstnanců (409,1 tis.), dosáhla průměrná mzda hodnoty 39 227 Kč.
Komentáře
Přidat komentář