Autoři studie se zaměřili na různé společenské přístupy k marihuaně a její dostupnosti: od neomezené legalizace, přes regulovanou dostupnost (například na lékařský předpis pro léčebné účely nebo vázanou na licenci ve specializovaných prodejnách), až po prohibiční a ještě přísnější přístup než je v Česku nyní. Na nabízené otázky respondenti odpovídali na čtyřbodové škále, od „zcela souhlasím“ po „zcela nesouhlasím“, mohli zvolit i odpověď „nevím/nedokážu posoudit“.
Mohlo by vás zajímat: Podcast: Ve světě algoritmů jsou rozum a empatie nenahraditelné konstanty
Nejmenší podporu má plná legalizace i úplná prohibice
„Nejvíce souhlasných odpovědí získala možnost, že „marihuana by měla být dostupná výhradně pro léčebné účely (tj. vázaná na lékařský předpis)“ – 71 % respondentů s tímto výrokem spíše nebo zcela souhlasilo (graf 1). Je to přístup, který v ČR platí již v současnosti. Tuto variantu častěji podporovali lidé ve středním věku (35–54 let), ženy o něco častěji než muži; stupeň vzdělání neměl k této volbě významný vztah. V pořadí druhou nejvíce podporovanou variantou byla „marihuana by měla dostupná pro dospělé starší 18 let, ale jen za podmínek přísné regulace (např. pod kontrolou státu ve speciálních licencovaných prodejnách)“.
S danou variantou zcela nebo spíše souhlasilo 45 % dotázaných respondentů, 43 % se ale vyslovilo proti. Ve srovnání s předchozí možností byla tedy míra souhlasu výrazně menší. U zbylých nabízených variant pak převažovaly spíše odmítavé postoje. Nejmenší podporu měla plná legalizace pro osoby starší 18 let, a naopak i přísnější restrikce, než platí dnes,“ popisuje RNDr. Ladislav Kážmér, Ph.D., výzkumný a vývojový pracovník Národního ústavu duševního zdraví, jeden z autorů studie.
Podobné výsledky přineslo i hodnocení na základě tzv. nucené volby, tj. výběru pouze jedné, nejvíce preferované možnosti, z předešle nabízených sedmi variant. Marihuanu dostupnou výhradně k léčebným účelům tak jako nejvíce preferovanou variantu volilo 36 % respondentů (graf 2). Pomineme-li dostupnost marihuany pro léčebné účely, pak zhruba třetina dotázaných (32 %) podporuje buďto její regulovanou dostupnost (např. v licencovaných prodejnách; 22 %) nebo plnou legalizaci (10 %).
Naopak pro zachování postavení marihuany jako nelegální látky a zákazu jejího prodeje či distribuce se rovněž vyslovila přibližně třetina respondentů (31 %). 10 % respondentů by podpořilo zpřísnění postihů za ní (naopak pro zmírnění současně nastavených postihů se vyslovilo 5 %). Další část těchto osob by podpořila pěstování a držení pro vlastní potřebu (9 %).
U legalizace společnost očekává nárůst problémů
Autoři studie také zkoumali, jaká rizika vnímají respondenti v případě větší legalizace marihuany, než je v Česku v současnosti, a to ve formě regulované dostupnosti ve specializovaných prodejnách. Výsledky ukázaly spíše rezervovaný postoj, spojený s očekáváním nárůstu problémů v různých oblastech společenského života. Téměř dvě třetiny respondentů (62 %) mají například za to, že zavedení specializovaných prodejen by způsobilo zvýšení celkového počtu uživatelů marihuany. Podobně, nárůst počtu osob závislých na marihuaně by spíše či určitě očekávalo 58 % dotázaných. Necelá polovina (45 %) by rovněž očekávala větší zátěž pro zdravotní systém.
Zvýšení počtu dopravních nehod pod vlivem marihuany předpokládá až 56 % dotázaných. Téměř polovina (47 %) se domnívá, že zavedení specializovaných prodejen by vedlo ke zvýšení zátěže na práci policie. Významná část respondentů také očekává celkové zvýšení množství trestných činů (38 %) a dokonce i nárůst státních výdajů na vězeňství (33 %). Jen necelá čtvrtina dotázaných (23 %) se domnívá, že celkový vliv na společnost by byl spíše nebo určitě pozitivní. Naproti tomu 42 % respondentů se v tomto ohledu vyjádřilo negativně. Negativní hodnocení přitom významně souviselo s vyšším věkem – v seniorské věkové skupině (65 a více let) by celkový vliv regulované dostupnosti považovala za negativní téměř polovina dotázaných (48 %); naproti tomu v nejmladší věkové skupině (15–24 let) to byla přibližně třetina (36 %).
„Celkově negativně laděná očekávání veřejnosti představují významný podnět pro odbornou diskusi na toto téma. Koncept zavedení regulované dostupnosti konopí ve specializovaných prodejnách vychází z předpokladu, že tím dojde ke snížení škod a rizik spojených s nelegálním trhem. Výsledky šetření však ukazují, že značná část české populace tato pozitivní očekávání buď nesdílí, nebo není s tímto přístupem dostatečně obeznámena,“ uzavírá doktor Kážmér.
Vědci také zkoumali vnímání rizikovosti marihuany ve srovnání s alkoholem. Více než polovina dotázaných se domnívá, že obě látky představují pro jednotlivce i společnost srovnatelná rizika – konkrétně 53 % v případě dopadu na jednotlivce a 57 % u dopadu na společnost. Přibližně čtvrtina respondentů má za to, že alkohol je jak z hlediska zdraví jednotlivce, tak z hlediska dopadů na společnost rizikovější než marihuana. Naopak přibližně pětina respondentů považuje za větší riziko marihuanu.
Mohlo by vás zajímat: ČAP: Náklady na pojistná plnění v prvním pololetí meziročně vzrostly o 7,5 %
Metodika výzkumu
Prezentované výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativního šetření českého obyvatelstva staršího 15 let. Výzkum postojů české populace k vybraným otázkám společenského postavení marihuany realizoval Národní ústav duševního zdraví za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR. Terénní sběr dat zajišťovala profesionální tazatelská agentura a probíhal na celém území České republiky v období od 18. listopadu do 6. prosince 2024. Data byla získávána prostřednictvím standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem a následného vyplnění dotazníku respondentem samotným. Výběrového šetření se celkem zúčastnilo 1809 lidí, s reprezentativním zastoupením pohlaví, věku a regionální příslušnosti (14 krajů).
Komentáře
Přidat komentář