Austrálie v „duševní“ krizi: Pojišťovny upravují pravidla

Nový rámec pro hodnocení nároků

Po konzultaci s obhájci spotřebitelů, lékařskými specialisty a dalšími zúčastněnými stranami bude vypracován nový rámec pro hodnocení nároků na duševní zdraví, oznámila v polovině října Rada australských životních pojišťoven (CALI). Akční plán odvětví stanoví minimální standardy pro "konzistentní prahové hodnoty založené na důkazech" při posuzování pojistných událostí a pro objasnění role pojištění invalidity pro klienty. Obsažené závěry mají odrážet současnou úroveň medicínské vědy a zjištěné výsledky po návratu klientů do práce.

Mohlo by vás zajímat: Generali Česká pojišťovna kupuje D.A.S. a otevírá novou kapitolu právní ochrany v Česku

„Austrálie je uprostřed národní krize duševního zdraví a my musíme stanovit jasné pokyny pro pojistitele založené na důkazech o podpoře, kterou životní pojišťovny poskytují,“ prohlásila generální ředitelka CALI Christine Cupitt. „Shrnuli jsme pro tento účel zpětnou vazbu od zákazníků a obhájců spotřebitelů, kteří se domnívají, že proces řešení pojistných událostí může být transparentnější a srozumitelnější,“ dodala Cupitt.

Rada zřídí pro zvýšení objektivity panel odborníků, který bude čerpat z informací lékařů, názorů právních specialistů, zkušeností z rehabilitace a dat o návratu pacientů do práce. Začátkem příštího roku proběhne tříměsíční cílená konzultace se všemi zainteresovanými stranami od zástupců spotřebitelů přes obhájce duševního zdraví až po zdravotnické odborníky. Podle CALI budou práce na rámci probíhat paralelně s nezávislým přezkumem Kodexu životního pojištění. Podle hlavního konzultanta Petera Kella (původní profesí regulátor trhu) je revize kodexu zaměřena na praktickou zkušenost z práce s ním, identifikaci oblastí pro optimalizaci a rozvoj, a také na to, jak jeho ustanovení drží krok s výskytem nových výzev v oblasti životního pojištění.

Mladí v první linii ohrožení

V posledním desetiletí dochází v Austrálii k pozvolnému, ale zřetelnému zhoršení ukazatelů duševního zdraví v populaci. Podle údajů Australského statistického úřadu trpělo v letech 2020–2022 přibližně 21–22 % dospělých alespoň jednou duševní poruchou v posledních 12 měsících, zatímco o deset let dříve to bylo zhruba 18 %. Největší nárůst se projevil u mladších věkových skupin, zejména mezi lidmi ve věku 16–24 let. Rostoucí zátěž se odráží i v sociálním systému: podíl příjemců invalidního důchodu s primární psychiatrickou diagnózou se zvýšil na přibližně 37 % v roce 2023. Celkově data naznačují, že duševní zdraví australské populace se v posledních letech trvale pomalu zhoršuje, přičemž nejzranitelnější skupinou jsou mladí lidé.

„Pojišťovny tu vždy budou, aby pomohly Australanům s vážnými stavy, které jim brání v práci, ale stejně jako Národní systém pojištění pro invalidy nebo systémy odškodnění pro zaměstnance nemůžeme být odpovědí na každý případ,“ zdůraznila ředitelka CALI realitu pojistného systému.

Mohlo by vás zajímat: Dušan Šídlo: Jak mladí Češi přemýšlejí o financích v roce 2025?

Globální trend mění pojišťovnictví

Pojišťovny na vývoj reagují změnami v přístupu k posuzování rizik i v samotných produktech. Postupně rozšiřují krytí duševních poruch, které dříve bývalo částečně vyloučeno nebo omezeno, a větší důraz kladou na časnou intervenci a rehabilitaci místo dlouhodobé invalidity. Rostoucí roli hraje i prevence a podpora duševní pohody, například prostřednictvím programů duševního zdraví pro klienty a zaměstnance. Současně musí ovšem pojišťovny vyvážit větší dostupnost krytí s udržitelností pojistného systému.

Australský případ není osamocený. Duševní zdraví populace se kontinuálně zhoršuje prakticky ve všech vyspělých zemích světa a péče o něj se stala ústředním tématem nejen pro zdravotníky a farmaceuty, ale i pro pojišťovny a zaměstnavatele. Otázka zní, zda dokáže pojistný systém flexibilně reagovat na měnící se potřeby společnosti, aniž by ztratil svou finanční udržitelnost. Australský experiment s novou příručkou může ukázat cestu i dalším zemím.