Covid rekordně navýšil výdaje ve zdravotnictví

Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE

V prvním roce covidové pandemie narostly především výdaje z veřejných zdrojů, např. za roušky, respirátory či mimořádné odměny zdravotnických pracovníků. Následně, mezi roky 2020 a 2021, se na růstu výdajů nejvíce podílely výdaje zdravotních pojišťoven, které se zvýšily o 42 mld. Kč. Výdaje domácností se zvedly o 13 mld. Kč. Od roku 2010 bylo na zdravotní péči v Česku vynaloženo téměř 4,6 bil. Kč, z toho 1,1 bil. Kč za roky 2020 a 2021. V přepočtu na jednoho obyvatele činily výdaje na zdravotní péči více než 55 tisíc Kč za rok a meziročně se zvýšily o 6 000 Kč. Od roku 2010 se téměř zdvojnásobily. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán opět v roce 2020, kdy došlo ke zvýšení výdajů na zdravotní péči na obyvatele o 8 000. Kč. Přitom v letech 2010–2019 činil průměrný meziroční nárůst výdajů připadajících na jednoho obyvatele 1 400 Kč.

Mohlo by vás zajímat: Petr Bartoš posílil LAPA tým na nově vytvořené pozici

Pojišťovnám rostly náklady na testování a očkování

Největší část výdajů na zdravotní péči dlouhodobě hradí zdravotní pojišťovny. V roce 2021 za zdravotní péči vydaly celkem 411,4 mld. Kč, což představovalo 71 % veškerých výdajů na zdravotní péči v Česku. Z veřejných rozpočtů bylo na zdravotní péči vydáno 89,5 mld. Kč, tedy 15,4 % veškerých výdajů na zdravotnictví.

České domácnosti pak ze svých kapes vydaly 73,8 mld. Kč, což odpovídá 12,7 % z celkové sumy výdajů na zdraví. Ze soukromých zdrojů šlo na zdravotní péči jen necelých 5 mld. Kč. V roce 2021 stouply výdaje zdravotních pojišťoven meziročně o 11 % a poprvé překročily hranici 400 mld. Kč. Na nárůstu se nejvíce podílely výdaje za preventivní péči (zvýšení o téměř 20 mld. Kč), což opět souvisí s pandemií onemocnění covid-19. Konkrétně byl nejvyšší nárůst zaznamenán u programů pro včasné odhalení nemoci, kdy pojišťovny hradily testování obyvatel PCR a antigenními testy, a u imunizačních programů, do kterých se řadí i očkování proti covidu-19.

Dlouhodobě vydávají zdravotní pojišťovny nejvíce peněz za nemoci oběhové soustavy (kam patří například ischemické nemoci srdeční, hypertenzní nemoci, infarkt a mrtvice) a novotvary. Rok 2021 byl ale specifický v tom, že obě zmíněné skupiny diagnóz klesly až na pomyslné druhé a třetí místo. Nejvyšší náklady (přes 50 mld. Kč) si vyžádala skupina diagnóz označovaná jako „faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami“.

Jedná se o skupinu zahrnující celou řadu podskupin, včetně preventivních prohlídek, kontaktu s přenosnými nemocemi, potřeby imunizace (očkování), screeningová vyšetření apod. Průměrné výdaje zdravotních pojišťoven na jednoho obyvatele v roce 2021 činily 39 177 Kč. Meziročně došlo ke zvýšení o 4 654 Kč (13 %). Do celkového ukazatele výdajů na jednoho obyvatele jsou započítávány i výdaje, které nelze rozdělit podle pohlaví a věku. U výdajů, které takto rozdělit lze, vychází, že za jednu ženu vydaly zdravotní pojišťovny v roce 2021 v průměru 38 484 Kč, tedy o 4 % více než za jednoho muže (37 056 Kč). Meziročně došlo ke zvýšení nákladů na jednu ženu o 13 %, na jednoho muže pak o 15 %.

Mohlo by vás zajímat: Reakce ČNB na otázky týkající se prokazování znalostí pro distribuci pojištění

Výdaje státu poklesly

Ze státního rozpočtu směřovalo v roce 2021 na zdravotní péči celkem 78 mld. Kč. Bylo to o 853 mil. Kč méně než v prvním covidovém roce 2020, ve kterém došlo meziročně ke zvýšení o rekordních 31,3 mld. Kč (65,8 %). Výdaje na zdravotní péči ze státního rozpočtu přepočtené na jednoho obyvatele dosáhly v roce 2021 částky 7 436 Kč. Zdravotní péče je financována také z krajských a obecních rozpočtů. Dlouhodobě tyto výdaje tvoří okolo 2 % z celkových výdajů na zdravotní péči. V roce 2021 činily výdaje z místních rozpočtů 11,4 mld. Kč. V přepočtu na obyvatele to bylo 1 090 Kč.

Z vlastní kapsy sedm tisíc na obyvatele

V roce 2021 dosáhly v Česku celkové přímé výdaje domácností na zdravotní péči 73,8 mld. Kč. Meziročně tedy vzrostly o více než 13 mld. Kč (21,7 %) a zjednodušeně lze říci, že každý obyvatel Česka vydal za zdravotní péči ze své kapsy 7 000 Kč. Od roku 2010, s výjimkou roku 2020, zdravotní výdaje domácností rostly.

Pokles v roce 2020 byl ovlivněn zejména snížením výdajů na rehabilitační, léčebnou a dlouhodobou péči, což byl pravděpodobně důsledek pandemie covidu-19. Během ní byly některé druhy zdravotní péče omezeny, tudíž si pacienti ani nemohli připlácet za nadstandardní péči. Největší nárůst výdajů domácností v roce 2021 byl zaznamenán u stomatologické péče (téměř 40 %). Také u specializované ambulantní péče, kam spadají hlavně dermatologické zákroky nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, došlo ke zvýšení o více než pětinu. Téměř stejně vzrostly výdaje domácností na různé terapeutické pomůcky (brýle, kontaktní čočky apod.). Za léky na předpis si pacienti připlatili o zhruba 17 % více, za volně prodejné léky o 16 %.

Mohlo by vás zajímat: Pavel Kadlečík: V Colonnade pojistíme i přepravu polární stanice na Antarktidu

Západ je daleko před námi

V mezinárodním srovnání se Česká republika s celkovými výdaji 19,9 mld. eur v roce 2020 řadila na 14. místo v pomyslném žebříčku zemí EU. První pozici zaujímalo s výdaji bezmála 432 mld. eur sousední Německo, následované Francií s 281 mld. eur. V přepočtu na obyvatele se pak na první příčce umístilo Lucembursko (5 875 eur na obyvatele). Dále žebříčku vévodily Dánsko, Irsko a Švédsko, kde výdaje rovněž překročily 5 000 eur na obyvatele. Průměr EU činil 3 271 eur na obyvatele, což o více než 1 400 eur překračuje částku 1 858 eur vydávanou v Česku. Při porovnání se sousedními zeměmi byly naše výdaje na jednoho obyvatele oproti Německu a Rakousku třikrát menší. Ovšem oproti Slovensku byly o 638 eur vyšší, a v porovnání s Polskem dokonce o 956 eur.

V zemích EU převažuje financování zdravotní péče z veřejných zdrojů, mezi něž patří systémy sociálního a zdravotního pojištění a veřejné rozpočty. Nejvyšší podíl zaujímají v Česku (88 %), v Lucembursku a ve Švédsku (86 %). U žádné země EU neklesl podíl výdajů na zdravotní péči z veřejných zdrojů pod 60 %. Nejmenší hodnoty byly zaznamenány v Řecku (62 %) a v Bulharsku (63 %). Ze svých kapes si na jednoho obyvatele nejvíce připlatily domácnosti na Maltě a v Rakousku (přes 800 eur), nejméně pak v Chorvatsku (101 eur) a v Rumunsku (136 eur). Česko je s částkou 214 eur na obyvatele zemí se čtvrtými nejnižšími výdaji domácností.

Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE

Nikola Čermáková
Odbor statistik rozvoje společnosti
Český statistický úřad

Romana Lojková
Odbor statistik rozvoje společnosti
Český statistický úřad