Zvýšit mzdu chce jen každý čtvrtý Čech. Mladá generace začíná trendy měnit

• 27 % zaměstnanců v ČR chce v následujících měsících požádat o navýšení mzdy, to je o polovinu více než před 2 lety
• požadavky Čechů na růst mezd jsou přesto téměř nejmenší mezi sledovanými zeměmi, méně lidí chce přidat jen na Tchaj-wanu
• pouze 15 % lidí se chystá změnit zaměstnání, ve světě je to 2x více
• Češi se svými příjmy zpravidla bez problémů vyjdou, jen 2 % přiznávají, že mají pravidelně problémy se splácením účtů.

„Český pracovní trh si dlouhodobě udržuje prakticky nejnižší nezaměstnanost v Evropě, i když je patrný jev mírného hospodářského zpomalení. Dlouhodobý model, kdy zaměstnanec stráví celý život v jedné firmě a navýšení platu neřeší nebo nechává na odborech, se ale s novou generací mění. Data ukazují, že přidat chce o polovinu více lidí než před dvěma lety,“ domnívá se expertka PwC na řízení lidských zdrojů Andrea Linhartová Palánová.

Mohlo by vás zajímat: Řízení rizik ve strategickém odvětví jako prevence válečného konfliktu

České firmy zároveň tvrdí, že jednou z největších překážek jejich rozvoje je nedostatek kvalitních lidí. „I proto o ty skutečně kvalitní lidi bojují, roste počet firem, které řeší svou politiku odměňování, srovnávají se s konkurencí, odstraňují rozdíly v platech mezi muži a ženami. Právě rovnost v odměňování může být jedním ze spouštěčů, který povede k tomu, že Češi a Češky budou ve svých mzdových požadavcích odvážnější,“ dodala Andrea Linhartová Palánová.

V rovnosti odměňování mužů a žen totiž český trh stále zaostává, tzv. pay gay se 17% výši patří mezi největší a za posledních 20 let se téměř nezměnil. V ČR jsou pouze 4 firmy včetně PwC, které muže a ženy na stejných pozicích odměňují stejně.

Podle aktuální studie PwC Hopes and Fears se tak v nejbližších měsících chce požádat o navýšení mzdy 27 % lidí, ještě před dvěma lety to bylo jen 19 % (loni 22 %). Češi tak začínají být odvážnější, nicméně v celosvětovém srovnání stále patří mezi ty, kteří si o navýšení platu říkají nejméně. Z 50 sledovaných je pouze na Tchaj-wanu ochota říct si o více peněz menší (23 %), stejně jako v ČR jsou na tom zaměstnanci v Itálii a Belgii. 

Ve srovnání s okolními státy tak Češi chtějí přidat méně. V Rakousku bude chtít dostat přidáno 37 % lidí, v Německu si o navýšení mzdy řekne 42 % zaměstnanců, v Polsku dokonce 46 %. Největší podíl žádostí o navýšení mzdy mohou přitom očekávat asijští zaměstnavatelé – ve Spojených arabských emirátech či Saudské Arábii se na požadavek na navýšení chystá 68 % lidí, v Indii 70 % a v Kataru
77 %.

„Trh se začíná postupně měnit, pro nastupující generaci už není prioritou hlavně stabilní místo a jistota, ale chtějí se rozvíjet a chtějí pracovat pro firmu, která má přidanou hodnotu – ať už pro zaměstnance nebo v celospolečenském přesahu. Jsou proto ochotni častěji měnit zaměstnání a jedním z hlavních motivů je i větší výdělek. Nejmladší generace Z si tak umí říct o více peněz než předchozí generace,“ dodává Andrea Linhartová Palánová.

Mohlo by vás zajímat: Interní podvody stojí firmy v průměru 4,5 milionu korun ročně!

Zatímco v generaci X (pro účely této studie věk 44–59 let) si chce o přidání říct 22 % lidí, u mileniálů (28 – 43) je to už 32 % a u generace Z (18 – 27) 36 %. 

Menší ochota obyvatel ČR říct si o přidání zjevně souvisí i s celkově dobrou finanční situací. „I když pravidelně slyšíme řadu negativních zpráv a máme za sebou období velmi vysoké inflace, jen 2 % lidí říkají, že nejsou pravidelně schopny splácet všechny účty, dalších 9 % tvrdí, že účty splácejí, ale s velkými obtížemi,“ vysvětluje Andrea Linhartová Palánová. Naopak 42 % domácností oproti loňským 37 % říká, že nejen, že se svými příjmy v pohodě vystačí, ale ještě ze svého mzdy dokážou uspořit na budoucnost, dovolené či další větší výdaje.

Určité pohodlí se odráží i v tom, že pouze 15 % zaměstnanců se chystá v blízké době změnit práci, to je stejně jako loni. Ve světě se chystá změnit práci 28 % lidí. I v tomto směru patříme mezi nejloajálnější zaměstnance, ve všech ostatních sledovaných zemí se chystá v nejbližším roce změnit práci alespoň 18 % lidí (Tchaj-wan), následují Indonésie (19 %) a Francie, Rumunsko či Belgie (všichni 20 %). Na opačném pólu jsou opět asijské země, v Kataru se chystá změnit zaměstnavatele více než polovina pracujících.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: ESG? Prostě dobrý byznys…

Češi jsou totiž dlouhodobě ve své práci spokojeni, 47 % říká, že je v práci spokojeno a pouze 13 % vyjadřuje nespokojenost. „Vysoká zaměstnanost zároveň v zaměstnancích vyvolává důvěru v to, že v případě ztráty zaměstnání rychle najdou novou. I to přispívá k jejich spokojenosti a menší ochotě riskovat,“ dodala Andrea Linhartová Palánová. Více jak polovina zaměstnanců (56 %) tak říká, že se svými zkušenostmi a dovednostmi nebudou mít problém najít práci, pouze 21 % lidí si myslí opak.

Zároveň často připouštějí, že objem jejich práce stále roste, 30 % lidí se domnívá, že mají více práce než před rokem. To je ale výrazně méně než celosvětový průměr. Ve světě právě rostoucí objem práce označují zaměstnanci za největší změnu v posledních 12 měsících, tento trend potvrdilo 45 % lidí. 

Mohlo by vás zajímat: Role pojišťovnictví při uvádění klimatických technologií na trh

O studii PwC Hopes and Fears

PwC zpovídala více než 56 tisíc zaměstnanců v 50 zemích světa v dubnu letošního roku, vzorek respondentů zahrnuje reálný vzorek různých průmyslových odvětví, pracovních modelů i demografických charakteristik. V České republice se průzkumu zúčastnilo 1000 lidí.