Svět práce vstoupil na přelomu let 2025 a 2026 do fáze, kterou lze bez nadsázky označit za experiment v reálném čase. Umělá inteligence se z technologického slibu proměnila v nástroj, který začíná přepisovat strukturu zaměstnanosti napříč odvětvími. A právě způsob, jakým firmy tento proces komunikují, vypovídá o dnešní ekonomice možná více než samotné technologie.
Mohlo by vás zajímat: Průměrná mzda loni vzrostla na 49 215 Kč. Jak se daří pojišťovnictví?
Ještě před několika lety byla AI především doménou výzkumných laboratoří a startupů. Dnes se stala součástí každodenního fungování velkých korporací. Generativní modely analyzují dokumenty, automatizují zákaznickou podporu, generují programový kód nebo vyhodnocují finanční data. Tam, kde dříve pracovaly celé týmy analytiků či administrativních pracovníků, dnes často stačí jeden člověk doplněný o algoritmus.
Právě tento posun se promítl i do rozhodování největších technologických společností. Amazon oznámil plán na redukci více než čtrnácti tisíc korporátních pozic s tím, že nové nástroje umožňují výrazně štíhlejší organizační struktury. Microsoft investuje miliardy dolarů do vývoje umělé inteligence, zatímco zároveň ruší tisíce pracovních míst v odděleních, kde lze část práce automatizovat. Podobný příběh se odehrává v dalších firmách – od Salesforce přes IBM až po fintechové společnosti.
Podle údajů analytické agentury Challenger, Gray & Christmas bylo v roce 2025 více než 55 tisíc propuštění v USA přímo spojeno s nasazením umělé inteligence. Ve srovnání s obdobím před dvěma lety jde o více než dvanáctinásobný nárůst. Celkový počet oznámených propouštění přitom překročil hranici 1,17 milionu pracovních míst.
Na první pohled to může působit jako přímý důkaz toho, že algoritmy začínají nahrazovat lidskou práci. Analytici však upozorňují, že skutečný obraz je mnohem složitější. Většina velkých technologických firem totiž během pandemických let výrazně přehnala nábor zaměstnanců a současná vlna propouštění je zčásti návratem k úspornějším strukturám.
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovny v roce 2025 odhalily podvody v celkové hodnotě 1,93 mld. Kč
Když AI slibuje víc, než zatím dokáže
Do hry se tak dostává fenomén, který odborníci označují jako „AI washing“. Firmy podle nich často vysvětlují ekonomicky motivovaná propouštění technologickými inovacemi, protože tento narativ lépe rezonuje s investory i veřejností. Propustit zaměstnance kvůli špatnému plánování růstu zní jako manažerské selhání. Propustit je ve jménu technologické revoluce zní jako strategická vize.
Analýza Oxford Economics například ukazuje, že produktivita práce ve firmách, které intenzivně investují do AI, zatím nijak dramaticky neroste. Pokud by stroje skutečně ve velkém nahrazovaly zaměstnance, bylo by logické očekávat výrazný nárůst výkonu na jednoho pracovníka. Nic takového se zatím ve statistických datech neobjevuje. Jinými slovy, část firem možná sází na technologii, která ještě nedosáhla úrovně, jež by její ambiciózní sliby skutečně naplnila.
Symbolickým příběhem tohoto experimentu se stala švédská fintechová společnost Klarna. Ta v roce 2024 oznámila, že její chatbot zvládne práci přibližně sedmi set zákaznických agentů a během jediného měsíce obsloužil více než dva miliony konverzací. Firma tehdy prezentovala umělou inteligenci jako nástroj, který dramaticky sníží náklady a zvýší efektivitu.
Po zhruba roce a půl však přišlo vystřízlivění. Interní data začala ukazovat pokles kvality zákaznické podpory a rostoucí frustraci klientů. Automatizované odpovědi často nedokázaly pochopit složité nebo citlivé situace – například reklamace během zdravotních problémů nebo podezření na podvodné transakce. Klarna proto v roce 2025 začala potichu přijímat lidské pracovníky zpět.
Tento příběh ukazuje jeden z klíčových paradoxů současné technologické transformace. Umělá inteligence dokáže výrazně zvýšit efektivitu při rutinních úkolech, ale zároveň zatím nedokáže plně nahradit lidskou empatii, kontextové porozumění nebo schopnost improvizace.
Experiment s lidskými životy
Příběh Klarny však není ojedinělý. Ve skutečnosti je jen nejviditelnější kapitolou širšího trendu, který se v posledních dvou letech odehrává v kancelářích od San Francisca po Frankfurt. Světové korporace propouštěly statisíce zaměstnanců s odvoláním na umělou inteligenci, jenže technologie často nesplnila sliby. Zákazníci si stěžovali na kvalitu služeb a firmy začaly potichu přijímat lidi zpět – ovšem za nižší mzdy a na méně jistých podmínkách.
Příběh Klarny je v tomto ohledu až symbolický. V lednu 2024 oznámila, že její AI chatbot dokáže nahradit přibližně sedm set pracovníků zákaznické podpory. Během jediného měsíce vedl přes 2,3 milionu konverzací. Rychleji, levněji, bez přesčasů a bez přestávek na kávu. Generální ředitel Sebastian Siemiatkowski tehdy mluvil o revoluci v zákaznické podpoře. Firma zastavila nábory, postupně snižovala počet zaměstnanců a prezentovala úspory v řádu desítek milionů dolarů jako důkaz úspěchu.
Pak přišlo vystřízlivění.
Přibližně po roce a půl začala Klarna potichu přijímat lidské pracovníky zpět. Interní analýzy ukázaly, že automatizovaný systém sice zvládá velké objemy jednoduchých dotazů, ale selhává v situacích, které vyžadují lidské porozumění. Klienti si stěžovali na robotické odpovědi, nekonečné smyčky automatizovaných formulářů a neschopnost systému pochopit složitější problém. Poučení z tohoto experimentu bylo bolestivé – a zaplatili za něj především lidé, kteří během technologického nadšení přišli o práci.
Generace bez nástupu
Vedle propouštění probíhá ještě jeden méně viditelný proces. Mladá generace, která vstupuje na trh práce, zjišťuje, že nástupní pozice, jež dříve sloužily jako první krok kariéry, začínají mizet. Zaměstnanost softwarových vývojářů ve věku kolem pětadvaceti let klesla od roku 2022 přibližně o pětinu. Nástupní pozice v technologickém sektoru se meziročně propadly o čtvrtinu. Firmy, které zavádějí AI, najímají méně juniorních pracovníků než dříve. Nejde o masové propouštění. Jde o ticho. O nabídky práce, které nikdy nevzniknou.
Tento trend může mít dlouhodobé důsledky pro celý trh práce. Pokud totiž zmizí první stupně kariérního žebříku, bude pro mladé pracovníky stále obtížnější získat zkušenosti, které by je posunuly na vyšší pozice.
Co to znamená pro pojišťovnictví
Pro odvětví finančních služeb – a zejména pojišťovnictví – má tento vývoj mimořádný význam. Pojišťovnictví je sektor historicky postavený na zpracování velkého množství dat a administrativních procesů. Právě v těchto oblastech dokáže AI přinést největší produktivní skok – a právě tam bude tlak na transformaci pracovních rolí nejsilnější.
V posledních letech se rychle rozvíjejí systémy automatické likvidace pojistných událostí. Algoritmy dokážou analyzovat fotografie škod, vyhodnotit pravděpodobnost podvodu nebo automaticky spočítat výši plnění. Tam, kde dříve referent trávil hodiny studiem dokumentace, dnes model vyhodnotí případ během několika sekund. Tento trend vede k rozvoji konceptu takzvaného „touchless insurance“ – pojištění, které funguje téměř bez lidského zásahu.
Zároveň však vzniká nový typ práce. Pojišťovny potřebují specialisty, kteří dokážou AI systémy navrhovat, kontrolovat a interpretovat jejich výstupy. Zmizet tak mohou některé administrativní pozice, zatímco poroste význam analytických, technologických a poradenských rolí.
Mohlo by vás zajímat: Finanční poradci sjednali v roce 2025 produkty za více než 240 miliard korun
Zkušenost Klarny a dalších firem přitom ukazuje, že právě v kontaktním poradenství a řešení citlivých situací – například při sporech o pojistné plnění nebo při řešení krizových životních situací klientů – zůstává lidský faktor nenahraditelný.
Výzkum společnosti Forrester zároveň upozorňuje, že zaměstnanci, kteří viděli kolegy propouštěné kvůli technologii, jež se následně ukázala jako nedostatečná, často ztrácejí motivaci. Podíl pracovníků, kteří vědomě snižují svůj pracovní výkon, by podle odhadů mohl v roce 2026 dosáhnout téměř třiceti procent. To je problém, který žádný algoritmus nevyřeší.
Shrnutí a výhled do budoucna
Události posledních dvou let ukazují, že debata o umělé inteligenci a zaměstnanosti vstoupila do nové fáze. Technologie už není jen experimentem, ale skutečným nástrojem, který mění fungování firem. Zároveň se však ukazuje, že její schopnosti jsou často přeceňovány a její implementace složitější, než naznačují marketingové prezentace. Rok 2025 byl v tomto směru rokem velkých slibů – a následného vystřízlivění. Firmy propustily statisíce lidí s odvoláním na technologii, která ještě nebyla připravena převzít jejich práci. Zákazníci pocítili zhoršení kvality služeb, zaměstnanci ztratili jistotu a mladí lidé narazili na zavřené dveře pracovního trhu.
Výhled do dalších let naznačuje, že vlna propouštění spojená s AI bude pokračovat, ale pravděpodobně pomaleji a selektivněji. Technologie postupně dozrává a firmy začínají lépe rozlišovat mezi oblastmi, kde skutečně dokáže nahradit lidskou práci, a těmi, kde je lidský faktor nenahraditelný. Jedno je však zřejmé už dnes. Budoucnost práce nebude patřit ani čistě lidem, ani čistě strojům. Patřit bude těm organizacím a jednotlivcům, kteří dokážou obojí propojit.
Příběh Klarny a stovek dalších firem nám mezitím připomíná ještě jednu důležitou věc: tempo, které technologie potřebuje k tomu, aby splnila své sliby, je téměř vždy pomalejší než tempo, s jakým jsou tyto sliby oznamovány na konferencích a v tiskových zprávách. A lidé, kteří v mezičase přijdou o práci, nemohou čekat, až se grafy v prezentacích konečně potkají s realitou.
Komentáře
Přidat komentář