Podle banky KfW se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil ve třetím čtvrtletí 2024 také počet kol financování, a to o 40 % na celkových 280, přičemž mezi ně patří i 5 opravdu velkých projektů. Tím se počet transakcí, na základě nichž vkládají investoři do start-upů rizikový kapitál, dostal v prvních třech čtvrtletích roku 2024 na 885. Obzvlášť aktivní byli investoři z USA a teprve za nimi následovali investoři z Německa. To podle některých expertů posiluje naději, že v celém roce 2024 budou docíleny solidní výsledky. Příznivě prý zapůsobil obrat v úrocích v USA, čímž se dané prostředí významně zlepšilo.
Mohlo by vás zajímat: ČNB k zastoupení zprostředkovatele s domovským členským státem jiným, než je ČR
Je jasné, že předchozí nárůst úrokových sazeb německé start-upy citelně postihl. Poradenská a auditorská společnost EY vyčíslila celkový rizikový kapitál v Německu v roce 2023 na cca 6 mld. EUR, což je o 39 % méně než v roce 2022. Ale už výsledky za první pololetí 2024 ukazovaly na zotavování.
Rizikový kapitál, kterým se specializované fondy nebo koncerny na start-upech podílejí, je pokládán za klíč k růstu v tomto zakladatelském sektoru. Mnohé německé start-upy se sice dostanou v první růstové fázi k penězům, ale v rámci velkých kol financování jsou ponejvíce odkázány na anglosaské investory. V oblasti investování rizikového kapitálu prý Německo pokulhává za USA, Velkou Británií a Francií.
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovny otevřou Centra dlouhodobé péče. Vytvoří celorepublikovou síť
K tomu je vhodné uvést názor Torstena Oletzkyho[1], německého manažera a vysokoškolského učitele, který porovnával činnost InsurTechs[2] v Německu/Evropě a USA. Dospěl k tomu, že zatímco mnohé tyto společnosti v USA zvolí podnikatelský model plně licencovaného pojistitele, tak tento postup je v Evropě mnohem méně obvyklý. V Evropě se zdá, že se InsurTechs vyhýbají podání žádosti o povolení pojišťovací činnosti a omezí se na podnikatelský model pojišťovacího makléře nebo řídicího generálního agenta. Tento postoj ovlivňuje celá řada faktorů, jako jsou například tržní podmínky, přístup k rizikovému kapitálu a regulatorní prostředí, které v EU představuje hlavně režim Solventnost II. Jeví se, že náklady na založení pojišťovny, dané především legislativou, jsou v EU vysoké, nemluvě o administrativním zatížení během provozu.
Komentáře
Přidat komentář