Česká republika v tomto roce s největší pravděpodobností splní všechna maastrichtská konvergenční kritéria, kromě kritéria směnného kurzu, neboť se neúčastní příslušného mechanismu. Ve střednědobém výhledu pravděpodobně budou tato kritéria plněna i nadále.
Vlastní připravenost České republiky na přijetí eura se oproti předchozím letům zlepšila, i když přetrvávají některé nedostatky. Za hlavní překážky vstupu do měnové unie lze nadále považovat nedokončený proces reálné ekonomické konvergence České republiky. Konvergence se sice v posledních letech obnovila, odstup u většiny klíčových ukazatelů, zejména pak cenové a mzdové úrovně, však zůstává značný.
Mohlo by vás zajímat: Kybernetická rizika v roce 2019: Dokáží se pojišťovny přizpůsobit?
Nadále rovněž přetrvávají významné rozdíly vůči eurozóně ve struktuře českého hospodářství. Vzhledem ke stárnutí populace není zcela dořešen problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Překážkou přijetí eura je rovněž nesladěnost finančních cyklů České republiky a eurozóny.
Během posledních let se podoba institucí i pravidla eurozóny podstatným způsobem změnily a jednání o prohlubování integrace i nadále pokračují. V současnosti proto nelze spolehlivě odhadnout budoucí potenciální finanční i nefinanční závazky pro Českou republiku spojené se vstupem do eurozóny.
S ohledem na zmíněné skutečnosti Ministerstvo financí České republiky a Česká národní banka v souladu s Aktualizovanou strategií přistoupení České republiky k eurozóně doporučují vládě České republiky prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Toto doporučení implikuje závěr, že by vláda neměla prozatím usilovat o vstup České republiky do mechanismu směnných kurzů.
Konkrétní podmínky pro vstup do eurozóny
Podmínkou pro vstup členské země Evropské unie do eurozóny je vedle slučitelnosti právních předpisů s článkem 130 a 131 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouvy) a Statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky také dosažení vysokého stupně udržitelné konvergence. Stupeň udržitelné konvergence je posuzován dle maastrichtských konvergenčních kritérií, uvedených v článku 140 Smlouvy, blíže pak v Protokolu č. 13 ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie. Jedná se o kritéria cenové stability, stavu veřejných financí, konvergence úrokových sazeb a účasti v mechanismu směnných kurzů. Česká republika se Aktem o přistoupení České republiky k Evropské unii zavázala podnikat kroky k tomu, aby byla na vstup do eurozóny co nejdříve připravena.
Stanovení termínu vstupu je v kompetenci dotčeného členského státu a závisí na míře jeho připravenosti. Vedle nesporných pozitivních přínosů mimo jiné ve formě úspor transakčních nákladů a odstranění kurzového rizika znamená přijetí eura vzdání se samostatné měnové politiky a pružného kurzu koruny jako účinných stabilizačních makroekonomických nástrojů. Připravenost ekonomiky na vstup do eurozóny je proto třeba posuzovat nejen podle hospodářské sladěnosti a strukturální podobnosti s měnovou unií, ale i z hlediska její schopnosti tlumit po ztrátě samostatné měnové politiky asymetrické šoky a adekvátně se jim přizpůsobovat zejména prostřednictvím fiskální politiky, trhu práce či finančního sektoru.
Mohlo by vás zajímat: Jak na pojištění invalidity?
Země Evropské unie pokračují v jednáních o prohlubování integrace. V reakci na finanční a následně hospodářskou krizi proběhla v letech 2010–2013 rozsáhlá reforma pravidel pro fiskální dohled a koordinaci hospodářských politik směřující k posílení stability eurozóny. Za stejným účelem byly vytvořeny mechanismy vzájemné finanční solidarity a základy bankovní unie. Z těchto opatření vyplynuly pro země přistupující k jednotné měně nové institucionální a finanční závazky. V posledním roce snahy zemí Evropské unie o prohlubování integrace, zvláště v oblasti hospodářských a fiskálních politik, zásadně nepokročily. Stále nebyla dokončena jednání o některých pilířích bankovní unie a rovněž snižování rizik v bankovních sektorech dosud probíhá.
Nadále probíhá také diskuse o tom, jak dále posílit odolnost eurozóny vůči případným krizím. Nejasný je výsledek jednání se Spojeným královstvím o budoucím nastavení vzájemných, zejména hospodářských vztahů. Stále trvají rizika pro ekonomickou i finanční stabilitu spojená mimo jiné s vysokým veřejným zadlužením některých zemí. Dopady tohoto vývoje na Českou republiku i ostatní státy Evropské unie, ač je nyní nelze kvalifikovaně odhadnout, bude třeba brát v úvahu při budoucím rozhodování o načasování vstupu do měnové unie. Nové instituce a pravidla vytvořené v předchozích letech v reakci na hospodářskou a finanční krizi podstatným způsobem změnily podobu eurozóny, a tedy i obsah závazku přijetí eura, který Česká republika přijala při svém vstupu do Evropské unie. Jejich fungování je tedy nezbytné řádně vyhodnotit.
Mohlo by vás zajímat: Nový produkt. Komerční pojišťovna pojistí osobní věci
Dokument se v souladu s usnesením vlády České republiky k Aktualizované strategii přistoupení České republiky k eurozóně z roku 2007 zaměřuje zejména na ekonomické, nikoli politické, aspekty přijetí společné evropské měny a je členěn do tří částí. První z nich pojednává o plnění maastrichtských konvergenčních kritérií, druhá se věnuje ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou. Třetí část se zabývá současným děním ve státech eurozóny s akcentem na institucionální vývoj a s ním spojené závazky pro její členské státy.
Kritérium cenové stability by Česká republika měla v roce 2018 splnit, a to i přes skutečnost, že v kontextu zemí Evropské unie patří v roce 2018 spíše mezi státy s vyšší inflací. Ta se v současné době nachází v horní polovině tolerančního pásma cíle České národní banky, což odráží pokračující svižný růst domácí ekonomiky, s ním spojenou velmi nízkou nezaměstnanost a zejména rychlý růst mezd. Podle výhledu cenového vývoje by mělo být plnění tohoto kritéria zajištěno i v letech 2019–2021.
Kritérium stavu veřejných financí plní Česká republika ve složce salda i dluhu. Jeho dodržení je pravděpodobné i ve střednědobém horizontu. Předpokladem pro to, aby nebyla překročena hraniční hodnota maastrichtského konvergenčního kritéria pro deficit ani při běžné hloubce hospodářské recese, je dodržování tzv. střednědobého rozpočtového cíle. Hospodaření veřejných financí v souladu se střednědobým rozpočtovým cílem je rovněž žádoucí z důvodu udržitelnosti veřejných financí, zejména pak s ohledem na dlouhodobé náklady vyplývající ze stárnutí populace. Česká republika svůj střednědobý rozpočtový cíl fakticky plní již od roku 2013 a jeho dodržování se očekává i na celém horizontu predikce.
Kritérium konvergence úrokových sazeb je plněno dlouhodobě bez problémů a totéž bude zřejmě platit i podle výhledu do roku 2021.
Mohlo by vás zajímat: Generali: Cesta obchodníka vede i přes sociální sítě
Kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů není formálně plněno, protože se Česká republika uvedeného mechanismu neúčastní. Jeho vyhodnocení tak bude možné teprve poté, co České republika do tohoto mechanismu vstoupí a bude stanovena centrální parita koruny k euru, vůči níž by se fluktuace měnového kurzu sledovaly. Délka setrvání v mechanismu směnných kurzů je stanovena minimálně na dva roky před vyhodnocením připravenosti na přijetí eura. Z dokumentů Strategie přistoupení České republiky k eurozóně (září 2003) a Aktualizované strategie přistoupení České republiky k eurozóně (srpen 2007) vyplývá, že Česká republika by měla setrvat v ERM II jen po minimálně nutnou dobu.
Z hlediska ekonomické připravenosti na přijetí eura lze charakteristiky českého hospodářství rozdělit do tří skupin, z nichž první tvoří ekonomické ukazatele naznačující relativně nízkou míru rizik spojených s případným přijetím eura v analyzované oblasti. Dlouhodobě k nim patří zejména vysoká míra otevřenosti a velká obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou, které vytvářejí předpoklady pro existenci přínosů zavedení eura, jakými jsou zmiňované snížení transakčních nákladů a odstranění kurzového rizika. Silné obchodní i vlastnické propojení současně přispívá k vysoké sladěnosti hospodář¬ského cyklu s eurozónou, byť ta se v posledních letech poněkud snížila.
Sladěný je také vývoj české koruny s eurem ve vztahu k americkému dolaru a překážkou pro vstup do eurozóny není ani setrvačnost inflace. Rovněž na straně přizpůsobovacích mechanismů české ekonomiky naznačují některé ukazatele připravenost na přijetí eura. Patří k nim strukturální přebytek českých veřejných financí, který vytváří potenciální prostor pro to, aby fiskální politika – na rozdíl od minulosti – do budoucna plnila makroekonomickou stabilizační roli. Pozitivním faktorem je též zvyšující se pružnost trhu práce, projevující se zejména rostoucí mírou ekonomické aktivity a klesající mírou dlouhodobé nezaměstnanosti, a stabilní a vůči ekonomickým šokům odolný bankovní sektor.
Mohlo by vás zajímat: Přílohu VydanaFaktura.zip neotevírejte. Můžete přijít o statisíce!
Druhá skupina zahrnuje neutrálně vyznívající ukazatele. Spadají sem z dlouhodobějšího pohledu malé rozdíly v úrovni úrokových sazeb a celková podobnost transmise měnové politiky v České republice a v eurozóně. V některých finančních ukazatelích se sice Česká republika od průměru měnové unie liší, například co se týče hloubky finančního zprostředkování, zadlužení soukromého sektoru či struktury rozvah nefinančních podniků i domácností, z hlediska přijetí eura to však nelze označit za nevýhodu či zásadní překážku. Spontánní euroizace české ekonomiky se sice mírně zvýšila, její rozsah však zůstává relativně malý a bilanci argumentů v debatě o vstupu do eurozóny nevychyluje jedním či druhým směrem. Neutrálně vyznívají také některé ukazatele trhu práce a produktů, například geografická mobilita a efektivita trhu práce, nebo hodnocení konkurenceschopnosti české ekonomiky.
Třetí skupinu pak tvoří ukazatele naznačující ekonomická rizika spojená s případným přijetím eura v analyzované oblasti. Patří k nim zejména nedokončený proces reálné ekonomické konvergence České republiky k eurozóně, který se sice v posledních letech obnovil, odstup u většiny klíčových ukazatelů však zůstává značný. Nižší strukturální podobnost ekonomik České republiky a eurozóny by mohla být zdrojem asymetrických šoků. Nevyřešená zůstává též dlouhodobá udržitelnost českých veřejných financí, a to i s ohledem na možné zpřísnění střednědobého rozpočtového cíle oproti současnému stavu v případě přijetí eura. Flexibilitu trhu práce může v budoucnu snižovat nastavení systému daní a sociálních dávek. Překážkou přijetí eura je rovněž nesladěnost finančních cyklů. Rizikem pro domácí bankovní sektor zůstává růst cen rezidenčních nemovitostí a úvěrů na jejich pořízení, přičemž jej lze účinněji řešit při nezávislé domácí měnové a makroobezřetnostní politice i bankovním dohledu.
Přijetí společné evropské měny s sebou nese vedle pří-nosů také náklady, které je nutné při rozhodování o načasování vstupu do eurozóny posoudit. Celkové finanční náklady, které budou do budoucna spojeny s přijetím eura, nejsou prozatím známy. Odhadované finanční závazky pro českou ekonomiku, které nebyly známy v době vstupu do Evropské unie, zahrnují především vklad kapitálu do Evropského mechanismu stability (ve výši téměř 50 mld. Kč během čtyř let s podmíněným závazkem pro dalších až 365 mld. Kč v extrémním scénáři) a převod příspěvků bank se sídlem v České republice do Jednotného fondu pro řešení krizí (ve výši do 25,1 mld. Kč, nyní vybíraných do Národního fondu pro řešení krize).
Mohlo by vás zajímat: Prezidentem ČAP opět Martin Diviš. Kdo bude v prezidiu?
V souhrnu lze konstatovat, že v roce 2018 by Česká republika měla plnit kritéria stavu veřejných financí, konvergence úrokových sazeb i cenové stability. Dlouhodobě tedy není plněno pouze kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů. Vlastní připravenost České republiky na přijetí eura se oproti předchozím letům dále zlepšila, i když přetrvávají některé nedostatky, zejména nedokončený proces reálné ekonomické konvergence.
Hospodářská situace v eurozóně je sice stabilizovaná, úroveň ekonomické vyspělosti v zemích eurozóny nicméně zůstává nerovnoměrná a proces konvergence probíhá pouze u některých nově přistoupivších zemí. V řadě zemí navíc přetrvávají nedořešené dluhové a strukturální problémy. Nedostatečná fiskální disciplína některých jejích členů je přitom dlouhodobým problémem eurozóny. Pokračují jednání ohledně dalšího institucionálního směřování Evropské unie i samotné eurozóny.
Komentáře
Přidat komentář