28. Konference stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (dále jen „COP28“) se konala od 30. listopadu do 13. prosince 2025 v Dubaji (United Arab Emirates – UAE – Spojené arabské emiráty). Celkový počet účastníků činil 85 000 a byl rekordní. Kromě národních delegací z téměř 200 zemí byli přítomni zástupci podnikatelské sféry, občanské společnosti (původní obyvatelé z některých regionů, mladí lidé, filantropové) a mezinárodních organizací, aby sdíleli myšlenky i řešení a budovali partnerství a koalice. Bylo prý dosaženo poprvé od zahajovací konference před 30 lety mnoho důležitých výsledků. V článku autorka představila následující hlavní závěry COP28 a jejich důsledky pro pojistitele a zajistitele.
Mohlo by vás zajímat: Tesla je past… Proč řidiči kupují rozbíječe skel nebo rovnou jiné auto?
Dojednání rámcové dohody
Poprvé v rámci COP finální dojednaná rámcová dohoda, označovaná jako „UAE Konsensus“, výslovně vyzývá k odchodu od fosilních paliv. Navíc se stanovují milníky pro expanzi v oblasti obnovitelných zdrojů, dosažení energetické účinnosti, urychleného zavedení nových klimatických technologií pro dekarbonizaci průmyslu a omezení emisí metanu v ropném a plynárenském průmyslu. Je důležité, že v témže odstavci dohoda vyzývá ke:
- ztrojnásobení kapacity obnovitelné energie, a to globálně, a ke zdvojnásobení průměrné roční míry investic do energetické účinnosti do roku 2030,
- urychlení v oblasti klimatických technologií, mezi něž patří zachycování a uchovávání uhlíku a nízkouhlíková produkce vodíku,
- podstatnému snížení emisí skleníkových plynů jiných než oxid uhličitý, zvláště pak metanu (který je v dokumentu COP zmíněn poprvé), a to u 50 ropných společností, jež reprezentují téměř polovinu globální produkce a zavazují se dosáhnout téměř nulové emise metanu a ukončit rutinní hoření (spalování) v jejich provozech do roku 2030.
Co to znamená pro pojistitele?
I když text ohledně přechodu od fosilních paliv má řadu mezer, tak je to ze strany vlád první uznání toho, že fosilní paliva jsou primární příčinou antropogenní klimatické změny a že existuje potřeba, aby globální ekonomika odešla od fosilních paliv. To bude mít důsledky z toho hlediska, jak pojistitelé budou vyvažovat postupné snižování spotřeby fosilních paliv, reagovat na zapojování klimatických technologií pro energetický přechod a transformovat svá upisovací a investiční portfolia.
Pojistitelé a zajistitelé již nabízejí širokou škálu pojistných produktů a služeb a stejně tak investují do obnovitelných zdrojů a řešení ke zlepšení energetické účinnosti. Podle SRI existuje ale několik faktorů, které brání tomu, aby v oblasti solární a větrné energie (na pevnině i v pobřežních vodách) mohl být plně realizován jejich potenciál. Mezi ně lze zařadit politické a regulatorní prostředí, nadměrná doba povolování, problémy v dodavatelských řetězcích a vysoká politická, úvěrová a měnová rizika v některých zemích.
Zatímco cíle COP28 – ztrojnásobení obnovitelných zdrojů a zdvojnásobení energetické účinnosti do roku 2030 - nabízejí pojistným trhům včetně oblasti investic velký růstový potenciál, a to jak ve vyspělých, tak i rozvojových ekonomikách, tak pojišťovnictví může přispět také ke zvýšení povědomí o problémech, jež musí být řešeny, aby byl umožněn další rozvoj v těchto sektorech.
Rychlé zavádění nových technologií, jako jsou zelený vodík a zachycování a uchovávání uhlíku, poskytuje pojistitelům a zajistitelům celou řadu příležitostí, avšak jejich realizace vyžaduje nové způsoby podnikání. Dvě nadcházející zprávy GA poskytnou vhled a návod ohledně výzev, příležitostí i toho, jak by se pojistitelé mohli spojit s jinými zainteresovanými osobami, aby napomohli uspíšení komercializace klimatických technologií.
Mohlo by vás zajímat: Podcast: Vstup do Nizozemska posunul Slavii o několik let dopředu
Zprovoznění nového Fondu ztrát a škod
COP28 přijala plán pro zprovoznění nového Fondu ztrát a škod (Loss and Damage Fund), který byl spuštěn na předchozí konferenci COP27. Světová banka bude hostitelem tohoto fondu a bude fungovat jako jeho správce pro příští čtyři roky. Fond získal přísliby přesahující 700 mil. USD za účelem zahájení pomoci rozvojovým zemím, jež jsou obzvláště zranitelné vůči nepříznivým účinkům klimatické změny. Zprovoznění fondu, naplnění příslibů od příslušných vlád a převedení finančních prostředků do smysluplných projektů na vhodném místě si však vyžádá určitý čas.
Co to znamená pro pojistitele?
Jakmile budou prostředky fondu dostupné, tak mohou být využity spolu s jiným financováním k implementaci rozumné adaptace i projektů snižujících katastrofické riziko a rovněž k řešení rostoucí mezery v ochraně vůči extrémním událostem v nejvíce zranitelných zemích. Platformy, jako jsou Rozvojové fórum v pojišťovnictví (Insurance Development Forum - IDF) a Globální štít proti klimatickým rizikům (Global Shield against Climate Risks), v nichž jsou angažováni pojistitelé a zajistitelé, OSN, multilaterální banky a mezinárodní rozvojové agentury již pracují na tom, aby poučily vlády o výhodách pojištění, a také na řešeních pro nejzranitelnější národy. Pojistitelé a zajistitelé by mohli prostřednictvím těchto platforem navázat kontakt s vládami a lokálními aktéry a připravit návrhy pro Fond ztrát a škod, aby se zahájila nebo rozšířila pojišťovací řešení v daných zemích.
Fóru pro dosažení poslední míle
„Fórum pro dosažení poslední míle“ (“Reaching the Last Mile Forum”), které bylo poprvé součástí COP ve věci klimatické změny a zdraví, přislíbili globální donátoři více než 777 mil. USD s tím, aby byly řešeny zanedbávané tropické nemoci a zlepšil se život 1,6 mld. lidí. Za účasti filantropických organizací, jako je Nadace Billa & Melindy Gatesových, je cílem výše uvedeného úsilí stanovit priority ve financování zdravotní péče zachraňující životy – obzvláště u chudých komunit napříč světem – a eliminovat v Africe dvě ze zanedbávaných tropických nemocí.
Co to znamená pro pojistitele?
I když existují významné investice do výzkumu, týkajícího se dopadu klimatické změny na lidské zdraví, tak zůstávají fragmentované a postrádají zaměření na „a co?“ z hlediska perspektiv životního a zdravotního pojištění. Nový globální dialog na tribuně COP nabízí příležitost zaměřit se na roli oboru a přínosy dostupnosti a přístupnosti pojišťovacích služeb, zejména ve světle zvyšujících se rizik, pokud jde o úmrtnost a nemocnost, z důvodu klimatické změny.
Pojistitelé provozující životní a zdravotní pojištění se mohou zapojit do tohoto procesu, aby pomohli zvýšit povědomí a prosadit potřebu koordinovanějšího výzkumu prostřednictvím mezioborových partnerství. Tento výzkum by měl podpořit přípravu a rozvoj příslušných veřejných politik, dat, nástrojů pro posouzení rizik a opatření k řízení rizik, což by mohlo vést k expanzi pojištění u nejvíce zranitelné populace.
Jako výchozí bod bude v příští zprávě GA nabídnut přehled o klimatických rizicích, jež se týkají úmrtnosti, nemocnosti a dlouhověkosti a implikacích pro pojistitele provozující životní a zdravotní pojištění.
Mohlo by vás zajímat: Makroekonomická prognóza KB: Ekonomika zařazuje vyšší rychlost
Globální architektura uhlíkového trhu
Byla diskutována potřeba globální architektury uhlíkového trhu a spolehlivých uhlíkových kreditů pro účinnou klimatickou mitigaci, ale výstupy byly odloženy na příští rok. Systémy stanovování cen za uhlík – jak trhy označované jako compliance (v tomto případě jde o strukturované systémy využívající ekonomické pobídky k dosažení cílů environmentální politiky), tak dobrovolné uhlíkové trhy s vysokou integritou – které usměrňují finance do projektů s vysokou kvalitou dekarbonizace, hrají zásadní roli v globálním přechodu na čistou nulu, zejména na nově se rozvíjejících trzích (emerging markets). Nicméně v minulém roce byla kvalita uhlíkových kreditů pro řešení blízká přírodě a jejich verifikace podrobena přezkoumání. Trhy uhlíkových kreditů pro technologická řešení, jako jsou geologická mineralizace a mineralizace na místě, byly rovněž zvažovány, ale zde existuje řada překážek.
Co to znamená pro pojistitele?
Příprava robustnějších standardů pro certifikaci, monitoring, verifikaci a podávání zpráv by mohla vytvořit pro pojistitele příležitosti, aby mohli nabídnout řešení pro krytí rizik projektů, týkajících se prognóz uhlíkových kreditů a kvality uhlíkových kreditů. Rozvoj robustních uhlíkových trhů nabízí též motivace ke zvětšení projektů, pokud jde o zachycování a uchovávání uhlíku, s příležitostí nabízet pojišťovací řešení a investovat.
Velkou překážkou realizace takových projektů, kterou je třeba řešit, je ovšem dlouhodobé riziko úniku uhlíku (např. co když oxid uhličitý unikne za 20–30 let).
Komentáře
Přidat komentář