Pojišťovny a Junckerův investiční plán

Cílem zmíněného investičního plánu je zvýšit investiční aktivity v Evropě, které jsou v důsledku globální finanční a ekonomické krize pořád nedostatečné, a tím podpořit ekonomický růst. Junckerův plán má tři pilíře:

• 1. pilíř - finanční nástroje, jež mají přilákat investice a na základě multiplikačního efektu znásobit jejich dopad. Proto byl vytvořen Evropský fond pro strategické investice (EFSI) zřízený v rámci Evropské investiční banky (EIB);
• 2. pilíř - technické nástroje. K nim patří Evropský portál investičních projektů, jehož cílem je propojovat investory s navrhovateli projektů, a zvyšovat tak transparentnost a informovanost o investičních příležitostech v EU. Nelze pominout ani Evropské centrum pro investiční poradenství, poskytující odbornou podporu investorům, předkladatelům projektů i řídicím orgánům;
• 3. pilíř – cílem je zlepšit investiční prostředí a zajistit hlubší integraci jednotného vnitřního trhu v této oblasti. Prvořadá pozornost je věnována odstraňování administrativních a regulatorních překážek.

Klíčové otázky jsou, kolik finančních prostředků je k dispozici a jak má Junckerův plán v praxi fungovat. Z rozpočtu EU bylo uvolněno 16 mld. eur a k nim bylo doplněno 5 mld. eur z vlastních zdrojů EIB. Dohromady tvoří tyto finanční prostředky garanci, jež dává soukromým investorům jistotu. Podstata plánu tedy spočívá v propojení soukromých investic s veřejnou garancí. EFSI by měl na základě multiplikačního efektu pomoci vygenerovat nové investice v celkové výši 315 mld. eur za období leden 2015 - prosinec 2017 (a do roku 2022 cca 500 mld. eur). Soukromé zdroje s veřejnou podporou by měly směřovat zejména do oblastí, jako je dopravní infrastruktura, rozvoj výzkumu a inovací, vzdělávání, telekomunikace či energetika.

Po tomto stručném představení investičního plánu, ovšem pro základní orientaci čtenáře nezbytném, se podívejme blíže na připomínky IE. Tato federace vydala dne 13. října 2016 tiskové sdělení, v němž podrobila kritice zvláště procedurální pravidla a výběr infrastrukturních projektů. Investiční plán prý nenaplňuje očekávání evropských pojišťoven a zajišťoven. K tomu, aby evropské dopravně-infrastrukturní cíle byly v budoucnu úspěšné, je podle názoru IE provést celou řadu vylepšení.

Například investiční portály by měly poskytnout infrastrukturním projektům větší prostor (viditelnost) a investiční prostředí by mělo těžit z transparentnějších pravidel. Finanční zdroje, jež jsou k dispozici, by měly být nasazovány přednostně na ty infrastrukturní projekty, jež podpoří zaměstnanost a ekonomický růst. Pokud jde o investiční portály, existuje mimo jiné doporučení, aby Evropský portál investičních projektů byl rozšířen o portály regionálních infrastruturních projektů.

Výše uvedené připomínky či doporučení IE je třeba ovšem chápat v širším kontextu. Evropské pojišťovny a zajišťovny, jež IE zastřešuje, jsou podle jejího vyjádření největším institucionálním investorem v Evropě. IE jednoznačně vítá politický důraz na infrastrukturní investice a konkrétně pak iniciativy vedoucí k větší nabídce vhodných projektů. Tato federace  oceňuje i podporu evropských zákonodárců směřující k odstranění některých regulatorních bariér, daných zejména Solventností II.

To znamená, že evropské pojišťovny a zajišťovny mají zájem bezpečně investovat, a to i s ohledem na dnešní v podstatě nulové úrokové sazby, ale potřebují, aby k tomu byly dobudovány nezbytné předpoklady.

Zdroje: Insurance Europe.
Transport infrastructure projects must be well prepared, with a clear soci-economic return.