Rakousko: Vzdělání „prodlužuje“ život. Akademici žijí o sedm let déle

Sedm let navíc pro vysokoškoláky

Data rakouského statistického úřadu za rok 2023 ukazují pozoruhodnou souvislost mezi vzděláním a délkou života. Pětatřicetiletí muži s vysokoškolským diplomem mají průměrnou naději dožití 84,4 let, zatímco jejich vrstevníci pouze s ukončenou povinnou školní docházkou mohou očekávat délku života v průměru 77,7 let. Rozdíl téměř sedmi let není zanedbatelný – odpovídá celé jedné životní etapě. U žen je tato vzdělanostní mezera versus pravděpodobné průměrné dožití menší, ale stále významná. Akademičky v aktuálním věku 35 let se dožívají v průměru 87,2 let, ženy se základním vzděláním mají průměrné očekávané dožití 83,3 let.

Mohlo by vás zajímat: Slavia má novou eFlotilu pro makléře

Zajímavé je, že ve srovnání s rokem 2022 se rozdíl v naději dožití podle dosaženého vzdělání mírně snížil: Rozdíl mezi 35letými s povinnou školní docházkou a s vysokoškolským diplomem se snížil o 0,2 roku u mužů (2023: 6,7 roku, 2022: 6,9 roku) a o 0,8 roku u žen (2023: 3,8 roku, 2022: 4,6 roku). Statistický úřad zdůrazňuje, že vzdělání je pouze jedním z celé řady socioekonomických faktorů ovlivňujících délku života. Souvisí totiž s příjmem, přístupem ke zdravotní péči, životním stylem i pracovními podmínkami. I v pozdějším věku se však vzdělanostní rozdíly projevují – pětašedesátiletí akademici žijí o 4,1 roku déle než muži se základním vzděláním, u žen je tento rozdíl 2,5 roku.

Vzdělání žen se zrcadlí v mateřství

Úroveň vzdělání se u žen odráží nejen v průměrné očekávané délce života, ale i v reprodukčním chování. „Souvislost se vzděláním vidíme také u porodů,“ vysvětluje Manuela Lenk, generální ředitelka pro oborovou statistiku rakouského statistického úřadu. „Ženy s vyšší úrovní vzdělání mají tendenci rodit děti ve vyšším věku a mají v průměru méně dětí.“

Statistiky za období 2018–2023 to potvrzují. Ženy, které ukončily pouze povinnou školní docházku, měly v roce 2023 v průměru 1,53 dítěte a rodily průměrně ve věku 29,21 let. Naproti tomu akademičky měly 1,29 dítěte a k porodu dospěly až v průměrném věku 33,50 let. Nejnižší míru plodnosti vykazovaly ženy se středoškolským vzděláním – pouze 1,15 dítěte. Napříč všemi skupinami byl průměrný věk rakouských rodiček 31,17 let.

Pozoruhodný je vývoj v čase. Zatímco míra plodnosti u žen se základním vzděláním trvale klesá z relativně vysoké úrovně (1,80 dítěte v roce 2018), u vzdělanějších žen zůstávala až do roku 2021 téměř konstantní. V roce 2023 poklesla plodnost ve všech skupinách, nejvýrazněji u žen s vyučením, nejméně pak u akademiček. Věk při porodu prvního dítěte rostl především u žen se základním vzděláním, zatímco u vysokoškolaček zůstal od roku 2018 téměř beze změny.

Mohlo by vás zajímat: Dohledové zátěžové testy opět prokázaly vysokou odolnost domácích pojišťoven

Vzdělání jako investice do budoucnosti

Rakouská data nabízejí důležitý pohled na propojení vzdělání, zdraví a demografického vývoje. Ukazují, že investice do vzdělání není jen otázkou ekonomickou, ale i zdravotní a sociální. Rozdíly v délce života podle vzdělání přitom představují výzvu pro zdravotní a sociální politiku – jak zajistit, aby kvalitní a dlouhý život nebyl privilegiem pouze vzdělanějších vrstev? A jak motivovat celou populaci, aby sama v tomto směru pozitivně ovlivňovala vlastní zdraví? Jak reagovat na měnící se reprodukční vzorce, které mohou dlouhodobě ovlivnit demografickou strukturu společnosti, a tím i zdravotní a sociální rozpočty?