Průzkum Allianz Research zahrnoval celkem 8 048 respondentů v Rakousku, Německu, Francii, Velké Británii, Itálii, Polsku, Španělsku a USA. Rakouská část čítala odpovědi od 1 006 účastníků. Výsledky jsou jasné a pro stát nepříliš příjemné: pouze 30 % Rakušanů věří, že jim státní důchod zajistí dostatečný příjem v penzi. Šest z deseti takovou důvěru nesdílí vůbec nebo jen částečně. Zároveň jen něco přes polovinu oslovených ví, jaký příjem ze zákonného důchodu mohou reálně očekávat. Více než čtvrtina odpověděla jednoduše: nevím.
Postoje k výši budoucího státního důchodu jsou přitom rozevřené. Pětina respondentů počítá s tím, že zákonný důchod pokryje více než 75 % jejich příjmů v penzi. Třetina očekává podíl mezi 50 a 75 %. Zbývající část populace buď počítá s výrazně nižším podílem, nebo nemá jasnou představu vůbec. Tento rozptyl sám o sobě signalizuje, jak málo lidí aktivně pracuje s konkrétními čísly při plánování vlastního finančního zajištění ve stáří.
Mohlo by vás zajímat: Václav Franče: Proč se porodnost během čtyř let zřítila a co to přinese?
Osobní odpovědnost ano, vyšší daně ne
Klíčovou otázkou průzkumu bylo, co jsou Rakušané ochotni pro udržitelnost veřejných financí osobně udělat nebo připustit. Výsledky jsou výmluvné: přibližně tři z deseti by převzali větší osobní odpovědnost ve formě soukromého zabezpečení, jeden ze sedmi by pracoval déle a odložil odchod do důchodu. Přibližně stejný podíl by souhlasil se snížením sociálních dávek. Pro zvýšení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení by se ovšem podařilo získat pouze 7 % dotázaných. Čtvrtina by nesouhlasila s žádnou z těchto možností.
„Mnozí jsou ochotni převzít větší odpovědnost za své vlastní důchodové zabezpečení. To zdůrazňuje význam reforem, které posilují soukromé a firemní důchody, a zároveň zlepšují finanční vzdělávání,“ komentuje Ludovic Subran, hlavní ekonom Allianz SE. Na pozadí tohoto přístupu vítá Andreas Csurda z Allianz Pensionskasse reformu německého druhého pilíře, kterou tamní vláda představila v dubnu. Podle něj by sice bývalo bylo možné dosáhnout více, například automatickým zapojením všech zaměstnanců s možností odstoupení, nicméně návrh přináší podle něj významný pokrok.
Averze k riziku dominuje i při spoření na důchod. Také u nás
Průzkum mapoval také investiční preference Rakušanů při spoření na stáří. Třetina požaduje stabilní důchodový příjem. Rovněž třetina je ochotna akceptovat riziko investic, ale jen nízké. Pouze něco přes 10 % by uvítalo investici s vysokým výnosovým potenciálem. Dvě třetiny Rakušanů tedy inklinují k jistotě a bezpečnosti před výnosem. Tato konzervativnost přitom není výjimkou: Češi za nejdůležitější aspekt při investování považují riziko finanční ztráty (84 %), poté vyšší likviditu (79 %) a výnosnost až na třetím místě (62 %).
V opatrnosti není Rakousko osamoceno: většina ostatních zkoumaných zemí ve studii nemá o mnoho nižší zastoupení lidí orientovaných na jistotu; i v USA, které mají k riziku poněkud tolerantnější přístup, se více než polovina lidí řadí k opatrným sázejícím na investice bez rizika.
Mohlo by vás zajímat: Autonomie končí u odpovědnosti
Česká data Ministerstva financí nebo z výzkumu PAQ Research z jara letošního roku přitom přidávají důležitý kontext. Pouze tři z deseti Čechů věří, že státní důchod jim zajistí důstojnou životní úroveň, přičemž skepticismus je výrazně vyšší u mladších generací. Jen 18 % Čechů mezi 18 lety a důchodovým věkem se penzijního spoření účastní produktivně, tedy vkládá alespoň 1 000 Kč měsíčně do výnosnějších typů fondů. Celkově lze odhadovat, že až 45 % aktivní české populace nemá efektivní investice, které by v důchodu doplnily penzi ze státního průběžného pilíře. Podle loňského průzkumu OVB by chtělo 60 % Čechů odejít do důchodu nejpozději v šedesáti letech, ale většina nemá jasnou představu, jak se na penzi reálně zajistit.
Rakušané i Češi sdílejí tentýž paradox: nedůvěřují příliš státnímu důchodovému systému, ale k vlastnímu spoření na penzi přistupují neefektivně nebo pozdě. Pro pojišťovny a finanční zprostředkovatele z toho plyne konkrétní příležitost i závazek. Mezera mezi obavou a skutečným zajištěním se nevyplňuje sama, odstranit ji může jen kvalitní finanční poradenství. Právě v tomto prostoru mají pojišťovny a makléři největší šanci prokázat svou přidanou hodnotu v době, kdy státní systémy zjevně nestačí a do budoucna se v nich budou prostředky na výplaty penzí dále tenčit.
Komentáře
Přidat komentář