Úvodem je vhodné připomenout, že evropské orgány dohledu (ESAs), mezi něž patří kromě EIOPA ještě EBA (Evropský orgán pro bankovnictví) a ESMA (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) rozumí „greenwashingem“ takový postup (či praktiku), kdy zprávy, prohlášení, jednání nebo komunikace týkající se udržitelnosti nevyjadřují jasně a férově základní profil udržitelnosti dané entity, finančního produktu nebo finančních služeb. Taková praktika může být pro spotřebitele, investory a jiné účastníky trhu zavádějící.[1]
Mohlo by vás zajímat: Kdo se stal novým členem představenstva České podnikatelské pojišťovny?
IAIS v aplikačním dokumentu[2] uvádí, že dochází ke zvyšování apetytu spotřebitelů po produktech s udržitelnými vlastnostmi či rysy, a to jak v životním, tak v neživotním pojištění. Aby byla uspokojena rostoucí poptávka, tak pojistitelé a pojišťovací zprostředkovatelé upravili svoje nabídky, aby jejich produkty obsahovaly udržitelné prvky, a tím se prezentovali jako entity s udržitelnými produkty.
V této souvislosti ale IAIS upozorňuje, že problémy vznikají tehdy, když jejich vyjádření jsou zavádějící (klamná), což může být považováno za „greenwashing“. Dále se konstatuje, že tento pojem je široce uznáván pojistiteli, distributory, klienty, ale rovněž společností všeobecně. Ve sledovaném aplikačním dokumentu se pojem „greenwashing“ používá tak, aby zahrnoval všechna zavádějící vyjádření týkající se udržitelnosti (tj. environmentální, sociální, způsob řízení - ESG).
Mohlo by vás zajímat: Karel Waisser: Letošní rok je pro Slavii velkou příležitostí
„Greenwashing“ je podle IAIS primárně riziko chování, resp. řízení podnikání, jež může vyústit v nepoctivé zacházení s klienty. Orgány dohledu by tudíž měly zvažovat nástroje k zajištění toho, aby pojistitelé nebo pojišťovací zprostředkovatelé, kteří tvrdí, že jsou udržitelné entity, tak činili poctivě (čestně), a to jak před vstupem do smluvního vztahu, tak až do té fáze, kdy všechny smluvní závazky jsou splněny (viz ICP 19 – Základní pojišťovací princip IAIS 19).
„Greenwashing“ může podle IAIS mít na zainteresované osoby různé dopady. Může klamat a dovést potenciální pojistníky k nákupu pojistných produktů, které neuspokojují jejich očekávání ohledně udržitelnosti, nebo je „dostat“ k pojistitelům či pojišťovacím zprostředkovatelům, kteří nejsou v souladu s jejich očekáváními v oblasti udržitelnosti. V tomto smyslu může „greenwashing“ podkopat úsilí klientů (či jiných zainteresovaných osob), aby pojistitelé a pojišťovací zprostředkovatelé nesli odpovědnost za případný sociální a environmentální dopad.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Simona Bagarová
„Greenwashing“ může také bránit tomu, aby kapitál směřoval do investic, jež mají konkrétní výhody, pokud jde o udržitelnost, nebo aby kapitál pozitivně přispíval k faktorům udržitelnosti. Může jít o případ, kdy pojistitel jako institucionální investor vytváří falešný dojem, že učiněné kroky mají pozitivní dopad na faktory udržitelnosti. Taková nepravdivá či zkreslená prohlášení mohou vést k reputačním, regulatorním a právním rizikům. Nakonec v této části aplikačního dokumentu IAIS zdůrazňuje, že „greenwashing“ může způsobit u spotřebitelů ztrátu důvěry, jež může snížit kapitálové toky důležité pro přechod na udržitelnou ekonomiku.
V určitých případech může být specifické nesprávné chování spadající pod „greenwashing“ chápáno jako závažný prohřešek a jestliže jsou naplněny příslušné podmínky, tak může jít dokonce o podvod. Za účelem zmírnění rizika „greenwashingu“ by orgány dohledu měly nadále dbát na obecný dosah a ustanovení ICP 21 (Boj proti podvodu v pojišťovnictví) a na právní rámce týkající se podvodu v jejich jurisdikci. Měly by přiměřeně aplikovat vynucovací opatření ve věci podvodu, je-li to relevantní a nezbytné. V této souvislosti je třeba podotknout, že v jiných částech sledovaného aplikačního dokumentu jsou obsažena doporučení, jak by orgány dohledu, pojistitelé a pojišťovací zprostředkovatelé měli řešit takové problémy.
Mohlo by vás zajímat: ČNB: Kdo zaplatí covidové zadlužení?
„Greenwashing“ není podle IAIS nová riziková kategorie, ale spíše element existujících principů chování či řízení podnikání a s tím spojených rizik. Proto by jednotlivé jurisdikce měly zvažovat, zda jsou k řešení „greenwashingu“ potřebné nové nástroje, politiky nebo regulace nebo zda existující požadavky, jako například poskytování férových a nezavádějících informací nebo prevence chybného (klamného) prodeje, jsou dostatečné k vyrovnání se s „greenwashingem“ na jejich trhu.
Na závěr této části aplikačního dokumentu IAIS upozorňuje, že výše uvedené úvahy jsou relevantní nejvíce pro ty jurisdikce, kde pojistitelé nebo pojišťovací zprostředkovatelé publikují nebo činí prohlášení týkající se udržitelnosti, a to o sobě nebo o pojistných produktech, které vytvářejí a prodávají.
[1] Jde o pracovní překlad redakce oPojištění.cz. Např. Oxfordský slovník definuje „greenwashing“ jako dezinformaci šířenou organizací za účelem prezentovat environmentálně zodpovědný veřejný obraz sebe sama. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Greenwashing
[2] IAIS. Draft Application Paper on climate risk market conduct issues in the insurance sector. 23. 11. 2023. [online]. [citace 2023-12-07]. Dostupné z WWW: https://www.iaisweb.org/uploads/2023/11/Draft-Application-Paper-on-climate-risk-market-conduct-issues-in-the-insurance-sector.pdf
Komentáře
Přidat komentář