Komplikované téma
Zatímco AfW (Spolkový svaz pro finanční služby) hovoří o zákazu povolání, tak BVK (Spolkový svaz německých pojišťovacích obchodníků) je přesvědčen o správnosti názoru, že retailová[1] investiční strategie EU neobsahuje žádný zákaz provizí pro pojišťovací makléře. Zdánlivý rozpor „visí“ na slově nezávislost.
Mohlo by vás zajímat: Postřehy Evy Gmentové: Hodná a zlá pojišťovna
Pojišťovací zprostředkovatelé plní dle autora článku vlastně enormně důležitou sociálně-politickou objednávku. Starají se například o to, aby bylo provozováno doplňkové penzijní pojištění. Ale bude naplňování této objednávky či úkolu v budoucnu nadále možné tak, jako doposud? Pochybnosti v tomto směru přináší právě návrh retailové investiční strategie EU. Ze znění právního stanoviska AfW prof. Dr. Hanse-Petera Schwintowskiho vyplývá, že plánované úpravy se nedají sladit s právem EU. Zásadní důvod je prý ten, že pojišťovací makléři by byli v hospodářské soutěži s pojišťovacími zástupci znevýhodněni. Z tohoto důvodu spolkový svaz AfW navrhuje vypuštění dané právní úpravy, a to bez náhrady.
Také spolkový svaz BVK zadal rovněž právní rozbor k návrhu retailové investiční strategie. Ten dospěl k závěru, že tato strategie EU pojišťovacím makléřům nezakazuje zprostředkovávat pojistné produkty s investiční složkou na základě „courtage“[2]. Znalec prof. Dr. Christoph Brömmelmeyer (Europa-Universität Viadrina, Frankfurt/Oder) k tomu dodává, že Evropská komise se vícekrát vědomě rozhodla nadále připustit prodej pojištění založený na provizi a courtage (kurtáži).
Je podle něho správné, že provize za zprostředkování pojistných produktů s investiční složkou má výjimečně odpadnout v tom případě, jestliže pojišťovací zprostředkovatel oznámí poradenství na nezávislé bázi. Pojišťovací zprostředkovatel by příště musel také při prodeji pojistných produktů s investiční složkou založeném na provizi vyjasnit (vysvětlit), že sice není osobně závislý na nějakém určitém pojistiteli, ale že jím nabízené služby provádí nikoli nezávisle, jelikož z ekonomického hlediska je odkázán na platby provizí.
Mohlo by vás zajímat: Německo: Řádění živlů způsobilo v 1. pololetí pojištěné škody 1,9 mld. EUR
Pokud by návrh retailové investiční strategie byl přijat ve stávajícím znění a právní posudek BVK se ukázal jako případný, tak se otevře celá řada praktických otázek. Například, jak se bude konkrétně provádět vyjasnění zmíněné prof. Brömmelmeyerem a jak by mělo být dokumentováno. Další otázka se týká např. toho, zda může i pojišťovací makléř, který např. používá v názvu své firmy slovo „nezávislý“, prezentovat takové vyjasnění, aniž by tím byl spotřebitel uveden v omyl.
V závěru článku se konstatuje, že jedno je v každém případě jasné. Pokud jsou s povoláním pojišťovacího makléře spojeny nejistoty takového druhu, tak to může mít silný vliv na další rozvoj pojištění v Německu.
[1] Retail je odborný termín označující koncového klienta, běžného občana – spotřebitele (mimo podnikové klienty). Zdroj: https://www.banky.cz/slovnik/retailove-bankovnictvi/?ref=copy
[2] Provize – odměna pojišťovacímu makléři. Např. také platba, kterou dostává pojišťovací makléř za své služby (liší se od provize za uzavření pojistné smlouvy. Pojišťovna ji platí každoročně pojišťovacímu makléři za správu pojištění).
Komentáře
Přidat komentář