Insurance Europe ve své odpovědi uvádí, že vzhledem k významu této záležitosti podporuje řešení všech aspektů souvisejících s mezerou v ochraně, a to včetně poptávkových aspektů. Souhlasí také s tím, že je nutno postupovat společně. Klimatická změna, která přináší závažnější a častější klimatické události, činí tuto práci či spolupráci naléhavější než dříve.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Jan Chalas
Nicméně evropský pojišťovací průmysl zdůrazňuje, že je třeba se vyhnout univerzálnímu přístupu a že každé řešení směřující k redukci mezery v ochraně by mělo odpovídat potřebám každé země, resp. jejím specifickým charakteristikám. Kromě toho evropský pojišťovací průmysl znovu opakuje, že snížení mezer v ochraně vyžaduje, aby byly urgentně omezeny skleníkové plyny. Dále je naléhavě třeba, aby úřady na všech úrovních – národní, regionální i místní – přijaly důkladná adaptační opatření tak, aby se redukovala riziková expozice.
Zájemci o tuto problematiku se mohou seznámit s plným zněním odpovědi IE.[1] Jsou v ní totiž obsaženy konkrétní argumenty podporující teze z tiskového sdělení IE zmíněné výše. IE mimo jiné tvrdí, že dotazník, který je součástí pracovního dokumentu EIOPA, není vhodný pro všechny členské státy EU, jelikož v mnoha z nich existují velmi specifické systémy partnerství veřejného a soukromého sektoru. Například ve Španělsku existuje systém „El Consorcio de Compensación de Seguros“, v jehož rámci je pojištění pro případ přírodních katastrof standardně zahrnuto do pojistných smluv majetkového pojištění. Takže prvotní úvaha se týká podle IE toho, zda občané inklinují spíše k tomu, aby získali pojištění pro případ majetkových škod týkajících se jejich obydlí nebo podniků než specifické pojištění pro případ přírodních katastrof.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Klimatická hysterie a klimatická rozvážnost
Je nutno brát v úvahu i další aspekty. Například ve Švédsku všechny pojistné smlouvy pokrývají tytéž typy škod, resp. tatáž pojistná nebezpečí (například požár, zemětřesení, povodeň, vichřici atd.). To značí, že procento pojištěných jednotlivců je u každého pojistného nebezpečí stejné. V řadě zemí nemá tedy smysl sledovat rozdíly mezi pojištěním jednotlivých rizik. Oba tyto příklady podporují výše uvedenou výchozí tezi IE, že není možné volit při řešení mezery v ochraně univerzální přístup.
[1] https://insuranceeurope.eu/publications/2978/insurance-europe-response-to-eiopa-staff-paper-measures-to-address-demand-side-aspects-of-the-nat-cat-protection-gap
Komentáře
Přidat komentář