IE předně zdůrazňuje, že evropské pojišťovnictví je odhodláno naplňovat cíle Pařížské dohody o změně klimatu a Zelené dohody pro Evropu i ambiciózní cíle snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % a docílit v hospodářství čistou nulu[1] do roku 2055. Podle IE mohou evropští pojistitelé sehrávat jako největší institucionální investor v Evropě s aktivy ve správě převyšujícími 10,6 bilionů EUR významnou roli při podpoře financování přechodu na udržitelnější ekonomiku.
Mohlo by vás zajímat: Jaké je stanovisko evropského finančního sektoru k retailové investiční strategii EU?
Komplexní rámec pro předkládání ESG informací
Pojistitelé patřili mezi první podnikatele, kteří upozorňovali na možné dopady klimatické změny a podporovali od počátku udržitelnou finanční agendu EU. V minulosti byl tlak na změny veden ze strany managementu pojistitelů, ale v současné době se významně znásobil na základě řady politických iniciativ EU. Komplexní rámec pro předkládání environmentálních, sociálních a “governance” (způsob řízení) informací (tj. ESG informací), který nyní Evropská komise finalizuje, má za cíl poskytovat taková data, jež investorům, včetně pojistitelů, umožní plně implementovat jejich udržitelné investiční strategie.
Tento rámec zvýší transparentnost ohledně aktivit podniků a vytvoří tlak na to, aby podniky plnily své cíle v oblasti udržitelnosti. Na druhé straně je třeba se vyhnout nadbytečným požadavkům a zaměřit se na klíčové povinnosti a předkládání informací, jež mají největší dopad. IE je přitom názoru, že je nutno uplatnit odstupňovaný přístup, tedy ve fázích, a to jak při přípravě, tak při implementaci. Tvůrci politik musejí uznat, že s aplikací daného nařízení bude značné množství práce a brát v úvahu, že představuje pouze část rozsáhlé regulatorní agendy, s níž se musejí evropští pojistitelé vyrovnat.
Mohlo by vás zajímat: 1Q 2023: Aktiva Aegonu jsou -24 %. MAPFRE má čistý zisk -17 %
Taxonomie a zveřejňování informací
V souvislosti s udržitelností se IE dále věnuje nařízení o taxonomii [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088] a nařízení o zveřejňování informací ve finančním sektoru [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb – SFDR].
Podle nařízení o taxonomii musejí pojistitelé od roku 2024 zveřejňovat dva klíčové ukazatele výkonnosti. První z nich se týká rozsahu, v jakém jsou výnosy z upisování v souladu s taxonomií a druhý ukazatel zase toho, jak jsou jejich investice v souladu s taxonomií. Je vhodné si připomenout, že nařízení o taxonomii stanoví kritéria pro určení toho, zda se hospodářská činnost kvalifikuje jako environmentálně udržitelná, a to pro účely stanovení míry, do jaké je investice environmentálně udržitelná. Tedy klíčová jsou kritéria a podle nich se zjistí udržitelnost hospodářské činnosti. Na základě druhého nařízení, tj. SFDR, musejí pojistitelé od června 2023 informovat o 18 povinných a 46 nepovinných ukazatelích, jež pokrývají všechny tři prvky ESG. Záměrem je osvětlit aktivity pojistitelů a dopady na udržitelnost.
IE ale upozorňuje, že pojistitelé v tomto směru čelí dvěma výzvám. Za prvé není jasné, jak by měly být některé z těchto ukazatelů kalkulovány a zveřejňovány. Proto evropské pojišťovnictví očekává od Evropské komise objasnění. Druhý problém spočívá v tom, že k tomu, aby pojistitelé mohli informovat o některých z těchto ukazatelů, potřebují údaje od podniků či společností, do nichž investují. Tyto informace by měly být poskytovány na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD – Corporate Sustainability Reporting Directive). Ale první informace budou podávány až od ledna 2025 a ve formě umožňující snadný přístup budou dostupné v centrální databázi nejdříve v roce 2026.
Klíčová sdělení tvůrcům politik
- k ukazatelům taxonomie: vyřešit co možná nejdříve náměty a problémy vznesené pojistiteli, a to v dostatečném předstihu před zahájením podávání zpráv,
- k nařízení SFDR: připustit, že tam, kde existují problémy s včasnou dostupností dat, budou pojistitelé podávat zprávy na základě vynaložení nejvyššího úsilí, nejlepšího odhadu a náhrad.
Mohlo by vás zajímat: 1Q 2023: Sampo má zisk z upisování 21 %. Crédit pak vykázala čistý zisk 32,5 %
Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD), Evropské standardy o podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) a Jediné místo pro přístup k údajům (ESAP)
Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD) vyžaduje, aby více než 50 000 velkých evropských podniků zveřejňovalo od roku 2024 velmi důležitý soubor ESG údajů. Specifické údaje, jež podniky budou muset oznamovat, jsou vymezeny v Evropských standardech o podávání zpráv o udržitelnosti. Tyto standardy byly navrženy Evropskou komisí na základě návrhů připravených nezávislou Evropskou poradní skupinou pro účetní výkaznictví (EFRAG).
První soubor standardů, o nichž budou muset příslušné podniky podávat zprávy, má být Evropskou komisí publikován v červnu 2023 a bude obsahovat až 1000 datových bodů (údajů). Druhý soubor standardů, který bude pokrývat dodatečné specifické požadavky na podávání zpráv, a to ve 40 oborech, bude následovat. Směrnice CSRD ovšem vyžaduje podávání zpráv i na základě dalších standardů. Počítá se se standardy pro malé a střední podniky (kótované na burze), s nepovinnými standardy pro malé a střední podniky (nekótované na burze) a se standardy pro podniky aktivní v Evropě, jejichž sídlo je ale mimo EU. Všechna data obsažená ve standardech budou dostupná přímo od jednotlivých podniků, jež spadají do působnosti směrnice. Aby byl zajištěn efektivní přístup tisícům podniků, tak Evropská komise zahájila projekt nazvaný „Jediné místo pro přístup k údajům“ (European Single Access Point – ESAP). Půjde o obrovskou databázi, která bude obsahovat údaje požadované směrnicí CSRD a mnohé jiné soubory dat, a to včetně účetních informací z finančního sektoru. Odpovídající nařízení ESAP je stále ještě dotahováno v Radě EU a Evropském parlamentu a v současné době se očekává, že projekt začne fungovat do roku 2026.
IE v zásadě oceňuje přípravu ESRS, jelikož pokud budou fungovat podle plánu, tak bude řešen stávající nedostatek konzistentních, srovnatelných a snadno či efektivně přístupných údajů. Evropské pojišťovnictví především vítá, že byly řešeny jeho hlavní obavy a stanoviska. IE doporučovala:
- zahrnout všechny údaje nezbytné pro soulad s nařízením SFDR a taxonomií,
- vymezit jasný cíl – docílit interoperabilitu se standardy, jež jsou připravovány Mezinárodní radou pro standardy udržitelnosti (International Sustainability Standards Board – ISSB),
- zvolit odstupňovaný přístup (tedy postupný či ve fázích) jak k přípravě, tak implementaci daných standardů.
IE dále upozorňuje, že Evropská komise pořádala v březnu 2023 EFRAG o zvolnění tempa přípravy druhého souboru standardů (oborově specifických). Místo toho je třeba se soustředit na poskytování návodů či pokynů pro implementaci a na podporu aplikace prvního souboru, což IE přivítala. Už implementace prvního souboru bude obrovská výzva a je podle IE životně důležité, aby byla úspěšná.
Klíčová sdělení tvůrcům politik
- vyjasnit některé aspekty, pokud jde o implementaci prvního souboru ESRS a zejména zajistit, že koncept hodnotového řetězce („value-chain“) bude vhodně přizpůsoben pojistitelům,
- omezit a prioritizovat jakékoli dodatečné požadavky na oborové podávání zpráv, a to na základě uznání toho, že každý nový požadavek může vyvolat významné náklady a odvést omezené zdroje z jiných aktivit, jako jsou řízení rizik, udržitelný přechod a služby klientům,
- existuje urgentní potřeba, aby ESG data byla přes ESAP dostupná. Proto je nutné zahájit přípravné práce již nyní,
- Evropská komise musí urgentně poskytnout větší finanční prostředky EFRAG, které byly dány nové povinnosti ohledně ESRS, ale bez adekvátního finančního zabezpečení.
Mohlo by vás zajímat: Při tragické dopravní nehodě zahynuli Jana Čechová a Vladimír Přikryl
Standard pro evropský zelený dluhopis
IE předně konstatuje, že nedostatek vhodných zelených investic a investic pro přechod je hlavní překážkou bránící pojistitelům v plném využití jejich investiční kapacity za účelem podpory evropských cílů v oblasti udržitelnosti. Standard pro evropský zelený dluhopis (EUGBS) může pomoci při řešení tohoto problému. Pojistitelé proto uvítali tu skutečnost, že již bylo dosaženo dohody a očekávají vydání prvního dluhopisu podle nové legislativy. I když je pro podnik velmi obtížné produkovat zcela zelené výnosy a vydávat zelené akcie, tak mnohé podniky mohou určit přechodové projekty a použít EUGBS k jejich financování.
Klíčová sdělení tvůrcům politik
- evropské pojišťovnictví identifikovalo řadu klíčových aspektů, které jsou podstatné pro úspěch EUGBS. Oceňuje, že byly zakomponovány do finálního textu. Jednalo se o to, aby výnosy z dluhopisů byly sladěny s taxonomií EU, používání standardu bylo dobrovolné, byla umožněna flexibilita [umožňující, aby malý díl výdajů (krytých) z výnosů zelených dluhopisů EU nebyl sladěn s taxonomií EU za předpokladu, že společnosti učiní například odkaz na své plány pro přechod] a aby byla zajištěna ochrana předchozího stavu [grandfathering - nařízení by mělo jasně vymezit, že nesplacené zelené dluhopisy EU, bez ohledu na následné změny screeningových kritérií (tj. kritérií k prověřování) taxonomie EU, zůstávají zelenými dluhopisy EU].
Mohlo by vás zajímat: Digitalizace a automatizace. Co přinese rok 2023 pro pojišťovny?
Směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 [COM(2022) 71 final]
Evropská komise zveřejnila v únoru 2022 návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 (Corporate Sustainability Due Diligence Directive – CSDDD). Ta bude od podniků, které spadají do její působnosti, vyžadovat identifikaci a tam, kde je to nutné, předcházení, ukončení nebo zmírnění negativních dopadů jejich aktivit v rámci jejich globálního hodnotového řetězce. To by zahrnovalo negativní dopady na lidská práva, jako je dětská práce a vykořisťování pracovníků, a na životní prostředí, jako je znečištění a škoda na biodiverzitě.
Národní správní orgány určené členskými státy EU budou zodpovědné za dohled nad aplikací těchto nových pravidel a budou moci udělit pokuty v případě nezajištění souladu. Tato směrnice navíc zavádí režim občanskoprávní odpovědnosti. Poškozená strana by měla příležitost podat žalobu ohledně škod, jejichž vzniku mohlo být zabráněno při adekvátní náležité péči. Podniky musejí mít také plán přechodu, aby zajistily, že jejich podnikatelská strategie bude kompatibilní s limitováním globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou OSN.
Evropští pojistitelé dle IE souhlasí, že ekonomické aktivity nesmí způsobit nebo přispět k negativním dopadům na lidská práva a životní prostředí. Rovněž podporují požadavek, aby více než 11 000 podniků, jež spadají do navrhovaného rámce směrnice, mělo plány pro přechod na čistou nulu, protože to může napomoci prohloubit a urychlit změnu napříč všemi sektory a vytvořit produkty pro přechod, které mohou pojistitelé pomoci financovat prostřednictvím jejich investic. Nicméně existuje řada důležitých možností pro potřebná zlepšení, mají-li návrhy Evropské komise v praxi fungovat.
Klíčová sdělení tvůrcům politik
- rozsah podnikatelských vztahů, které pojistitelé musejí posoudit, musí být omezen na přímou korporátní klientelu. Pojistitelům by mělo být dovoleno vyjmout klienty ze zajištění vyžadovaného zákonem, jelikož takové pojištění je typické pro ochranu třetích stran a nikoli pro podnik nakupující pojištění,
- požadavky by měly být založeny na rizicích a tak odvisí od toho, zda podnik způsobuje, přispívá nebo je pouze navázán na negativní dopady. Pojistitelé jsou toliko navázáni na (potenciální) nepříznivé dopady v jejich následných hodnotových řetězcích (hlavně distribuce) vzhledem k jejich specifické charakteristice i vztahu s klienty a vzhledem k investicím,
- je nutné se vyhnout neřiditelným či nekontrolovatelným odpovědnostním rizikům. Pokud má odpovědnost zůstat ve směrnici, tak má zásadní význam, aby byla definována jasná kritéria, kdy může být podnik považován za odpovědnou osobu,
- pojišťovnictví by nemělo být pokládáno za vysoce rizikový sektor,
- skupiny musejí být schopny aplikovat požadavky na skupinové úrovni, a to v zastoupení jejich dceřiných společností.
Mohlo by vás zajímat: Pojištění s větrem v zádech. Nezapomeňme na moravské tornádo
Greenwashing
V květnu 2022 zaslala Evropská komise orgánu dohledu EIOPA (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a jiným evropským orgánům dohledu žádost o doporučení, resp. radu, ve věci greenwashingu.[2] Požádala každý z orgánů dohledu o poskytnutí stanoviska – individuálně, ale koordinovaným způsobem, a to k definici a případům rizik greenwashingu, dohledu nad greenwashingem a relevantním udržitelným požadavkům v sektoru financí. Očekává se i předložení návrhů na zdokonalení regulatorního rámce. Evropská komise dále požádala o zpracování zprávy o pokroku do května 2023 a o finální zprávu do května 2024. I když cílem taxonomie EU i jiných politických iniciativ je předcházet greenwashingu, tak vzhledem k tomu, že jsou z toho vyplývající opatření stále ještě v procesu přípravy a implementace, evropské pojišťovnictví uznává, že existují vážné obavy ohledně greenwashingu a že včasné posouzení problému může mít (jistou) hodnotu.
IE v této souvislosti upozorňuje, že stávající nejasnosti a rozpory v některých nových pravidlech a definicích EU, nedostatek spolehlivých údajů, nedostatečná propracovanost metrik a metodologických postupů mohou vést k neúmyslně chybným informacím podávaným pojistiteli. Proto je důležité, aby to nebylo označováno jako greenwashing.
Klíčová sdělení tvůrcům politik
- greenwashing by měl být definován jako “úmyslně zavádějící“ nebo „zavádějící z nedbalosti“. Příslušná definice by neměla zahrnovat náhodné podání chybných informací,
- pojišťovnictví potřebuje jasné a včasné vysvětlení (návody) k otázkám, jež uplatní k regulatorním požadavkům, aby bylo možné se vyvarovat podání náhodných chybných informací,
- před zvažováním dodatečných požadavků je třeba poskytnout čas na aplikaci rozsáhlého existujícího rámce EU v oblasti udržitelných financí. Pokud bude konstruován a implementován správně – odhlédneme-li od nedostatku údajů a navazujících problémů – tak tento rámec má potenciál řešit greenwashing.
[1] Anglický výraz “net-zero” se dá do češtiny doslovně přeložit jako “čistá nula” a znamená, že stát či firma odstraňuje z atmosféry stejné množství skleníkových plynů, jako do ovzduší vypouští.
[2] Např. Oxfordský slovník definuje „greenwashing“ jako dezinformaci šířenou organizací za účelem prezentovat environmentálně zodpovědný veřejný obraz sama sebe. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Greenwashing
Komentáře
Přidat komentář