IFRS 17 Pojistné smlouvy: Odpočet do roku 2021 začal!

Roger Gascoigne, Director ve společnosti Willis Towers Watson, říká: „IFRS 17 bude mít velký dopad na výkaznictví českých pojišťoven, a to buď přímo v jejich výročních zprávách, nebo skrze jejich evropské mateřské společnosti. Krok od IFRS 4 k IFRS 17 by neměl být podceňován; zatímco IFRS 4 dovoloval pojišťovnám ponechat současné účetní metody založené na českých účetních standardech (s výjimkou změn vztahujících se k účtování vyrovnávací rezervy a čistě investičních produktů a pár dalších detailů), IFRS 17 požaduje rozsáhlé změny v účtování, oceňování, prezentaci i zveřejňování informací o životních i neživotních pojistných a zajistných smlouvách.“

Standard stanovuje komplexní metodiku vztahující se na všechny pojistné a zajistné smlouvy – krátkodobé i dlouhodobé – a také na investiční smlouvy s prvky dobrovolné účasti. IFRS 17 přestavuje významnou změnu v porovnání se současnými účetními pravidly pro pojišťovny v mnoha zemích, což od základů změní obsah a způsob prezentace informací, které pojišťovny dávají svým akcionářům, klientům a dalším subjektům. 

Mohlo by vás zajímat: Nízké limity odpovědnosti za jaderné škody. V Německu sílí kritika

„Pojišťovny relativně nedávno dokončily implementaci Solventnosti II, takže prakticky okamžitě navazující zavedení IFRS 17 jim dává jen málo času na vzpamatování se. Na druhou stranu, pokud začnou včas, mohou v mnoha oblastech využít zkušenosti nabyté při implementaci Solventnosti II k hladké přípravě na změny v účetnictví a výkaznictví,“ říká Roger Gascoigne. 

Jde o mnohem víc než „jen“ o účetní změnu: IFRS 17 bude mít široký a hluboký dopad na činnosti pojišťoven a jeho zavedení pro ně bude velkou výzvou. „Čtyři roky se zdají jako dlouhá doba, ale domníváme se, že to je opravdové minimum na důkladnou přípravu na složitost IFRS 17,“ myslí si Roger Gascoigne. Nový standard podstatně ovlivní načasování, výši a volatilitu vykazovaných zisků a také ocenění pojistných závazků a tím i kapitálu pojišťoven. Bude mít také dopady do procesu rezervování a finančního výkaznictví, pojistněmatematických modelů, IT systémů a zřejmě i na odměňování ředitelů, takže pojišťovny by neměly podceňovat objem nutné práce. Opravdu není kdy ztrácet čas.“

Některé z klíčových dopadů jsou:

• Standard je založený na obecných principech, nejedná se o podrobný manuál; klade tedy na pojišťovny velké nároky na vhodnou interpretaci a úsudek a při vyhodnocování možností implementace budou muset být pojišťovny velmi obezřetné a svědomité.
• Zavedení standardu bude velmi komplexním úkolem a splnění termínu implementace pro první účetní závěrku by nemělo být podceňováno.
• Řízení očekávání uživatelů finančních výkazů bude klíčovým faktorem, a to nejen z důvodu, že v současnosti používané ukazatele výkonosti trhu se změní, nebo z finančních výkazů zcela zmizí.
• Volatilita ziskovosti bude v porovnání se současnými modely větší, a to i přes změny provedené oproti původnímu návrhu z roku 2010.
• Pro zavedení bude vyžadováno používání komplexních pojistněmatematických modelů, takže bude potřeba efektivní spolupráce specialistů z oblasti pojistné matematiky, financí, IT a také underwriterů a expertů na zajištění.
• Automatizace by měla být součástí řešení celé implementace a sjednocení a industrializace procesů bude klíčovým prvkem úspěšného projektu zavádění standardu.