Z online diskuze organizované GDV vyplývá celá řada nejistot, ale na druhé straně jsou naznačeny i jisté šance. V každém případě prezentované názory a stanoviska jsou aktuální a přínosná. K věcnosti a vysoké odbornosti debaty přispěli určitě všichni zúčastnění, a to: Jérôme Jean Haegeli, šéfekonom Swiss Re, Michael Menhart , šéfekonom Munich Re, Ludovic Subran, šéfekonom Allianz SE a Jörg Asmussen, výkonný ředitel GDV.
Mohlo by vás zajímat: Co znamená povinná implementace IFRS pro malé pojišťovny?
Hlavní myšlenky z diskuze
Podle diskutujících válka na Ukrajině se pojistitelů dotýká především nepřímo. Přímé dopady jsou malé. Z nepřímých dopadů jde například o propady na kapitálových trzích nebo horší růstové vyhlídky. V každém případě naděje na post-covidovou konjunkturu se rozplynuly,
K výše uvedenému se přidává vysoké zdražení, které zúčastnění odborníci pokládají za velké riziko pro pojišťovnictví. Inflace v eurozóně vzrostla v březnu 2022 na rekordní hodnotu 7,5 %, přičemž byla „tlačena“ nahoru hlavně vyššími cenami energie a surovin. Příčiny prý nejsou na straně nabídky, nýbrž na straně poptávky. Inflace se mezitím stala globálním nepřítelem č. 1 a s tímto tématem lze prý vyhrát i volby, jak ukázal souboj o prezidentské křeslo ve Francii.
Podle specialistů by se nárůst cen mohl dokonce ještě zostřit. Mnohé odvisí od dalšího průběhu války a od možného zostření sankcí vůči Rusku – včetně embarga na dovoz ropy a plynu z Ruska. S ohledem na vysoké zdražování nabývá znovu větší význam fiskální politika, tedy silnější politika státu například při snižování daní. Ekonomové hovoří o tzv. změně režimu, čímž se míní odchod od měnové politiky vzhledem k té skutečnosti, že centrální banky mohou svými nástroji a prostředky sotva utlumit aktuální cenový pohyb. Zazněl i názor, že ceny energií nelze „přikrýt víčkem“, proto je nutné pomáhat potřebným. Ovšem byl prezentován i jiný názor v tom smyslu, že nejde až tak o silnější fiskální politiku, nýbrž o provádění aktivnější hospodářské politiky zaměřené na strukturální problémy.
Mohlo by vás zajímat: Zbyněk Stanjura: Česko čeká mimořádně těžké předsednictví EU
Bez ohledu na sociálně-politické důsledky vysoké inflace jsou podle názoru jednoho ze zúčastněných odborníků další kroky proti Rusku nezbytné. Obchodní a finanční sankce nejsou dostatečné. Bylo poukázáno na ten fakt, že Rusko denně získává za své exporty energie 700 mil. USD. Německo by bylo ovšem embargem na dovoz ropy a plynu zasaženo více než jiné evropské státy. Snížení zásobování energiemi o 1 % by mělo za následek ztrátu 30 000 pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu. Cena války je vysoká, a to jak pro podniky, tak pro rodiny. Silná energetická závislost na Rusku je prý pro Německo šok, který je srovnatelný se špatnou fiskálně-politickou situací Řecka v roce 2011. Tento názor byl zvýrazněn trefným sloganem, že „náš blahobyt je založen na sebeklamu“. To se prý týká nejen účinků na životní prostředí, ale i bezpečnostních aspektů.
Další diskutující zaujal stanovisko, že Německo vlastně platí nyní cenu za energeticko-politickou závislost, do níž se dostalo. Rychlé vzdání se ruské ropy a plynu není realistické. Varování z průmyslu před poruchami ve výrobě ukazuje, že riziko existuje. Z dlouhodobého hlediska musí ale Německo změnit myšlení. Podnikatelský model, založený na dovozu levné energie z Ruska a pak na výrobě produktů, jež se prodají draho do Číny, přičemž se spoléhá na ochranu ze strany USA, je v nebezpečí. Také pojistitelé se prý musejí zabývat dlouhodobými tektonickými změnami následkem této války na Ukrajině. V Německu se to týká reformy hospodářského modelu, ale jde však rovněž o mezinárodní obchodní vztahy a možné vytváření nových bloků.
Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Chcete znát viníka inflace?
Z této komplikované situace však vyplývají též šance. V budoucnu lze očekávat více evropské spolupráce, i když ne zcela ze svobodné vůle. Lze doufat v jednotu, která vydrží „více než jeden den“. Například i ve fiskální politice by byl žádoucí koordinovaný postup. K novému zaměření energetické politiky by významně mohli přispět díky své kapitálové síle pojistitelé. Pozitivní také je, že roste tlak na Evropskou centrální banku, aby zvýšila úrokové sazby. Nedávno nabádali někteří zástupci centrálních bank členských států EU ke spěchu ohledně zpřísnění měnové politiky. Kromě brzkého konce nákupu dluhopisů se vyslovují někteří členové Rady (guvernérů) Evropské centrální banky dokonce pro zvýšení úroků ještě v tomto roce. V diskuzi zazněla též prognóza, že se snad v roce 2022 rozloučíme i v Evropě s negativním úrokovým prostředím.
Komentáře
Přidat komentář