Co znamená povinná implementace IFRS pro malé pojišťovny?

Pojistný obzor je k přečtení ZDE

Specificky pro pojišťovny totiž vstupuje v platnost od 1. ledna 2023 standard IFRS 17 Pojistné smlouvy, který nahrazuje dosavadní IFRS 4. Ke stejnému datu musí pojišťovny také začít aplikovat povinně také IFRS 9 Finanční nástroje, kde měly dosud výjimku. Bohužel samotné IFRS ve svých požadavcích nerozlišují mezi malými a velkými účetními jednotkami. Zvýšené nároky kladené tímto standardem by tak dopadaly na všechny pojišťovny bez rozdílu. Problematičnost povinné implementace IFRS vychází právě z blížícího se termínu pro povinnou aplikaci IFRS 17 (tedy pro ty účetní jednotky, které používají IFRS, což mají být nově všechny pojišťovny). Proto je užitečné se krátce vrátit k tomu, v čem obtížnost standardu IFRS 17 spočívá.

Mohlo by vás zajímat: Insurance Europe zveřejnila finální výsledky evropských pojišťoven za rok 2020

Jiná forma výkazu zisku a ztrát

Při přípravě IFRS 17 byl záměr IASB (Rady pro mezinárodní účetní standardy) přiblížit vykazování ziskovosti pojišťoven bankám. Proto se již nebude celé předepsané pojistné dávat přímo do výkazu zisku a ztrát, ale nově je pojistné pouze odměnou za službu, předepsané pojistné se ve výkaze nahrazuje pojistným výnosem, který vychází ze servisní marže. Zároveň je nutno oddělit smlouvy, které jsou ziskové, od ztrátových a ty ztrátové se musí ihned vykázat. Dalším podstatným rozdílem je, že součástí výkazu zisku a ztrát již není tvorba a rozpouštění technických rezerv. V rozvaze je sice změn méně, ale mizí z ní technické rezervy, které jsou nahrazeny pojistnými závazky, které jsou kryty pojistnými aktivy.

Načasování

Vzhledem k tomu, že hodnotu závazků v rozvaze je nutné stanovit již rok před počátkem uplatňování IFRS 17, což by znamenalo k 1. lednu 2023, budou muset být dotčené pojišťovny schopny připravit finanční výkazy za rok 2023 paralelně podle českých účetních pravidel a také IFRS.

Nároky na data a systémy

Pro výpočet hodnoty pojistných závazků je klíčový výpočet servisní marže, která představuje současnou hodnotu budoucích zisků, které budou postupně rozpouštěny po dobu trvání smlouvy do výnosů.

Při přechodu na IFRS 17 je nutno spočítat tuto hodnotu pro všechny existující smlouvy. Určení počáteční hodnoty u životního pojištění je obzvlášť komplikované, protože hodnota závisí na celé historii smlouvy od jejího vzniku a ta je často velmi dlouhá. U neživotního pojištění s relativně kratšími smlouvami je odhadnout budoucí cash flow snazší. Ve skutečnosti velká většina položek finančních výkazů bude mít základ v aktuárských výpočtech. Požadovaná detailní segmentace portfolia pojistných smluv klade vysoké nároky na data, jejich dostupnost a kvalitu. Podle zvoleného postupu se tak může implementace IFRS 17 promítnout významně také do rozvahy pojišťovny.

Rozsáhlejší požadavky na přílohu k roční účetní závěrce

Požadavky na dodatečné informace v příloze k roční účetní závěrce jsou také významně širší, což má dopad také na pojišťovny, které sice výsledky podle IFRS připravují pro svou mateřskou společnost, ale jinak připravují roční účetní závěrku podle českých účetních předpisů. Nad rámec informací prezentovaných ve finančních výkazech je totiž třeba umožnit uživateli posoudit efekt, jaký mají pojistné smlouvy na rozvahu, výsledek hospodaření a peněžní toky, jaké předpoklady při výpočtech byly použity a jak se změnily v čase.

Mohlo by vás zajímat: Následné vzdělávání: Analýza potřeb pojištění vozidel

Zkušenosti velkých pojišťoven

Jak je patrné také z ankety mezi pojišťovnami, jejíž výsledky byly publikovány v Pojistném obzoru číslo 3/2021, i velké pojišťovny, které mají daleko větší týmy, finanční možnosti a podporu mateřské společnosti, považují implementaci IFRS 17 za extrémně náročnou. Má trvalý velký dopad na náročnost závěrkových procesů a předpokládá, že bude muset pokračovat i po datu účinnosti standardu. V důsledku velké pracnosti závěrky tak některé pojišťovny přistoupily k rozhodnutí, že budou připravovat účetní závěrku pouze na čtvrtletní bázi a v běžných měsících budou sledovat pouze vybrané ukazatele.

Je potřeba nejenom daleko větší objem informací, ale i nových informací (např. projekce budoucích peněžních toků). Do procesů je tedy nutno vložit úplně nové výpočtové prvky, takže implementace IFRS 17 klade velké nároky také na pojistné matematiky a jejich spolupráci s finančními útvary. Ve výsledku je tak potřebná kompletní změna procesů a toku informací z IT systémů do účetnictví. Celková délka implementace se i v důsledku rozsáhlých IT změn měří na roky, některé pojišťovny zmiňují dokonce tři až šest let celkem. Malé pojišťovny tak mohou být zasaženy požadavkem na plnou implementaci IFRS daleko více než velké, protože podstatná část nákladů nezávisí na velikosti pojišťovny, ale vyplývá ze samotné podstaty standardů. Při absenci principu proporcionality ve standardu jako takovém by měl zákonodárce toto zohlednit alespoň v rámci lokálních požadavků.

Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Benzín na příděl!

Zdanění podle IFRS

Na půdě Ministerstva financí ČR připravuje pracovní skupina pravidla pro možnost využití účetního výsledku podle IFRS také pro přípravu daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob. Za situace, kdy pojišťovny budou přecházet na IFRS od 1. ledna 2023, by to byla významná pomoc, protože takto budou muset připravit výsledek jak podle IFRS, tak podle českých účetních pravidel, na kterých je daňový základ nyní postavený. Zatímco v době platnosti IFRS 4 toto nepředstavovalo závažný problém, protože české postupy účtování jsou sice od IFRS odlišné, ale nikoliv v oblasti účtování o pojistných smlouvách, tak po zavedení IFRS 17 se situace dramaticky mění a příprava daňového přiznání se stává podstatně obtížnější.

Implementace je nezbytná

Jak dlouho výše popsaná situace potrvá, v tuto chvíli není jasné. Nejméně rok také potrvá situace, kdy pojišťovny budou připravovat regulatorní výkazy na bázi podstatně odlišných účetních záznamů, což ztíží situaci jak pojišťovnám účtujícím podle IFRS, tak ČNB jako regulátorovi, protože výkazy od různých pojišťoven nebudou navzájem porovnatelné. Zde se zároveň dostáváme k největšímu dopadu povinného používání IFRS pro všechny pojišťovny. Pokud by některé pojišťovny IFRS nezavedly, nebudou kvůli odlišnosti IFRS 17 od českých účetních standardů jejich výsledky porovnatelné s výsledky ostatních pojišťoven. Jejich výkazy také přestanou být srozumitelné pro zahraniční uživatele, ratingové agentury či analytiky. Ač dnes může být implementace bolestivá, v delším časovém horizontu se může ukázat, že bude nezbytná.

Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Inflace trhá rekordy, důchodci se proto dočkají třetí valorizace

Anketa: Co očekáváte od implementace IFRS 17?

Za Kooperativu a ČPP odpovídá Radka Haluzíková, projektový manager IFRS 17/9: 

• Naše mateřská společnost VIG aplikuje nové standardy IFRS 17/9, a proto i my pracujeme již několik let na jejich lokální implementaci. Jsme krátce před reálným spuštěním, zatím jsme si cílové řešení vyzkoušeli a také interpretovali předběžné výsledky. Od počátku je nám zřejmé, že téma je vysoce komplexní, je nutná úzká spolupráce více útvarů a detailní pochopení práce našich kolegů. Proto jsme i samotnou realizaci pojali projektově a tento projekt také patří k těm zásadním v rámci VIG ČR. Mnohem větší důraz je kladen na sladění budoucích projekcí se skutečností. Jako pozitivum také vnímáme podrobnější pohled na strukturu zisků a ztrát portfolií pojistných smluv. Na druhou stranu, získané výsledky vyžadují delší analýzu a detailnější pochopení. To vnímáme jako přechodnou nevýhodu pro vedení společnosti. Jednotlivá KPI z výsledků IFRS 17 jsou zatím natolik nová a složitá, že zatím není jasné, jak se do nich promítají businessová rozhodnutí. Schopnost řízení nových KPI bude jistě trvat ještě několik let. 

Za UNIQA odpovídá Jakub Mertl, ředitel aktuariátu a zajištění: 

• Implementaci IFRS 17 vnímáme určitě pozitivně. Díky loňskému spojení s UNIQA poisťovňou (slovenská UNIQA působí nyní jako pobočka české UNIQA) je pro nás důležité využití IFRS 17 jak na skupinové, tak i lokální úrovni. Zde vidíme nejen výhodu sjednocení metodik v rámci trhu, ale i mezi ostatními státy. Proto doufáme, že se toto zjednodušení povede i v rámci ČR. Zároveň je však nutno dodat, že je implementace standardu extrémně časově náročná a vyžaduje značné kapacity nejen ze strany financí, ale i ostatních útvarů (především IT, což je problematická oblast z hlediska dostatku kvalifikovaných pracovních sil), což bude určitě pokračovat i v tomto roce. Metodika zapojuje i širší okruh do reportingu a závěrek, takže je nezbytná optimalizace návaznosti a koordinace kroků a lidí. Další oblastí, na kterou má IFRS 17 nezanedbatelný vliv, jsou data a jejich kvalita, kde implementace standardu přináší další možnosti automatizace v oblasti dat a zároveň silně navazuje na dosavadní důraz na datovou kvalitu ze strany Solvency II. 

Za Allianz odpovídá Jarmila Ranošová, chief actuary: 

• Implementace IFRS 17 je velmi zajímavý a komplexní projekt. Přináší zvýšené nároky na účtaře, pojistné matematiky, controlling, investice a zprostředkovaně další oddělení ve firmě ať už z hlediska samotné metodiky a požadované expertizy, tak i z pohledu propojování jednotlivých oblastí. Standard IFRS 17 nám nabízí nový, hlubší pohled na náš business. Jako bychom se do obrazu našeho portfolia, který jsme viděli doposud skrze současné účetní standardy, ponořili a podívali se na něj současně z různých stran. Implementace znovu otvírá známé body a vede k jejich hlubšímu zkoumání než doposud a vyšším nárokům na jejich kvalitu, počínaje datovou kvalitou, dobře stanovenými předpoklady, rychlostí a přesností výpočtů a zpracování a konče celkovým porozuměním tomu, co dostáváme.

Pojistný obzor je k přečtení ZDE

Ing. Jan Höfer
Finanční ředitel
Česká asociace pojišťoven