Na finančním trhu působil Lukáš Štork od 14. června. 2005. Nejprve ve společnosti OVB Allfinanz, následně v Broker Consultingu. Za dobu necelých 9 let stihl být vyloučen z profesní asociace AFIZ a obdržet pokutu 6 mil. Kč od České národní banky (ČNB). Pokutu sice splatil, ale stal se navždy synonymem poškozování klientů. Změnou jména chce změnit negativní reklamu, která ho provází.
-Případ pana Štorka (nyní Mikuly) je typickým příkladem toho, kam až mohou zajít praktiky finančních poradců. Na stránkách AFIZ si lze nyní přečíst další případ, který se týká Lukáše Bergmanna Čovbana. Je paradoxem, že evropská komise řeší úplně jiné věci. Klienti budou muset podepisovat desítky dokladů, pojišťovny je budou muset kontrolovat, ale co se změní? U nás si poradce změní jméno - a jede se dál. Jak by to bylo možné zastavit? Existuje vůbec nějaký způsob?
Je to jednoznačně chyba stávající podoby zákona 38, kterou ovšem navržená novela konečně řeší. Jde o to, že ani závažné porušení tohoto zákona nemohlo být důvodem ke zrušení registrace, tedy k odebrání podnikatelského oprávnění. Navržená novela to již umožní. A pokud jde o změnu jména, tak to fyzické osobě k ničemu nepomůže, je to stále stejný subjekt, své historie se nezbaví.
-Změní se něco v podnikání pana Lukáše Bergmanna Čovbana poté, co se dostal na vaši "černou listinu"?
To záleží na firmě, se kterou nyní spolupracuje, dokud nebude novela zákona 38. Česká národní banka (ČNB) s tím nic nemůže dělat, ale firma, pro kterou pracuje, ano. Ostatně i případ pana Štorka byl do značné míry v rukou firmy, se kterou spolupracoval. Ta ho mohla dávno řešit, ale samozřejmě by tím přišla o nezanedbatelnou část obratu.... A svůj podíl na tom mají samozřejmě i ty pojišťovny, které nesmyslně nastavené smlouvy od těchto zprostředkovatelů bez jakékoliv kontroly akceptovaly.
-U koho dotyčný pracuje (pro jakou firmu)?
Nyní spolupracuje s Broker trustem .
-Není vlastně tím zásadním problémem investiční životní pojištění? Jeho prostřednictvím přece lze investovat vysoké částky, brát velké provize a nemít téměř žádnou pojistnou ochranu.
Je snad automobil zodpovědný za to, že občas někoho zabije? Je třeba si uvědomit, že klasické rizikové životní pojištění je velmi obtížně prodejné. Velkou část pojistníků nezajímá, co bude po jejich smrti. Pokud jim ovšem nabídnete životní pojištění, ze kterého mohou něco mít ještě za svého života, situace se výrazně změní. Proto spatřilo světlo světa kapitálové životní pojištění, tedy pojištění s garantovanou výplatou při dožití. Pak ale nastaly výrazné výkyvy na kapitálovém trhu a ukázalo se, že garance resp. příliš vysoko nastavená tzv. technická úroková míra (TÚM) může ohrozit finanční stabilitu pojišťoven. Zatímco při klasickém pojištění musí pojišťovna pouze správně ocenit riziko smrti, najednou se pro ni stal rizikem vývoj kapitálového trhu, protože prostřednictvím KŽP v podstatě pojišťovala investice do cenných papírů, což by jinak žádná pojišťovna nikdy nepojistila! Řešení se našlo v podobě IŽP, které investiční riziko přenáší zcela na klienta... Tolik k historii. Podle mého názoru není IŽP špatný produkt, pokud je správně nastaveno. Mimo jiné - když si sjednáte klasické rizikové životní pojištění, platíte po celou dobu zprůměrované pojistné. Když pojistku předčasně ukončíte, dost přeplatíte, protože na začátku platíte podstatně více, než odpovídá reálnému riziku. U IŽP platíte vždy reálné pojistné, tedy pojistné odpovídající aktuálnímu riziku v daném roce. Problém nastane, když IŽP nenastavíte jako pojištění, ale jako investici a ještě ji předčasně ukončíte. Tady ale vidím velký podíl pojišťoven na nežádoucím stavu. Smlouvy s vysokým běžně placeným pojistným a minimální pojistnou ochranou prostě neměly akceptovat, i když je klient podepsal...
-Jsou ve světě podobné problémy s produktem IŽP ?
Pokud vím, jsou občas problémy s nereálným očekáváním hodnoty investice při dožití konce smlouvy, tedy mezi tvrzeními při sjednávání a realitou na
konci. Mám však za to, že ve státech, kde dlouhodobě funguje kapitálový trh, lidé mnohem více investují přímo nebo přes fondy a IŽP mají opravdu jako pojištění. U nás po nějaké 50ti leté přestávce ve fungování kapitálového trhu hodně lidí ještě vůbec netuší, co jsou to cenné papíry... A když jim ještě jedna pro ně velmi známá pojišťovna v médiích masivně tvrdila, že IŽP je "takové lepší spoření", tak čemu se divíme? A mimochodem - investici se spořením si pletou i naši legislativci - viz zákony tzv. důchodové reformy...
-Lze vůbec tohle všechno uhlídat v českém prostředí, kde je možné téměř všechno a postihnout nelze téměř nic?
Při správně nastavené legislativě určitě ano. Problém je, že se mnohdy jak v Evropě, tak i u náshledají plošná regulační opatření, která zvyšují náklady všem, ale problém v konečném důsledku neřeší. Správně nastavená regulace nemá zatěžovat a omezovat ty, kteří jednají v zájmu klienta, ale má postihnout ty, kteří mají opačné úmysly.
Díky za odpovědi,
Dagmar Šístková.
Komentáře
Přidat komentář