Kolektivní žaloby: ano, či ne?

Při kolektivních žalobách spotřebitele zastupuje třetí strana – například sdružení spotřebitelů. Kolektivní žaloby v současné době mohou podávat spotřebitelé pouze v několika státech a zcela chybí mechanismus, který by spotřebitelům umožnil domáhat se kolektivně svých práv i v mezinárodních sporech v rámci EU.

Podle výzkumu Evropské komise by bylo 76 % spotřebitelů ochotno hájit svá práva ve chvíli, kdy by se mohli spojit se stejně postiženými spotřebiteli. Z průzkumu, který si komise nechala vypracovat, dále vyplývá, že spotřebitelům se nedaří vymáhat svá práva zejména v těchto oblastech: finanční služby (39 % dotázaných), telekomunikace (12 % ), doprava (8 %) a služby turistických kanceláří (7 %).

Předloni v květnu Evropský parlament proto podpořil návrh Evropské komise poskytnout občanům Unie mechanismus, který by jim v případě mezinárodních sporů uvnitř EU umožnil podávat kolektivní žaloby, a vyzval Evropskou komisi, aby prozkoumala možnosti zavedení takového systému.

Proč se spotřebitelé nedomáhají svých práv

V současné době umožňuje podávání kolektivních žalob pouze 13 členských zemí EU, přičemž systém podávání žalob je v každé zemi odlišný.

Průzkum ukázal, že důvodem, proč se spotřebitelé svých práv nedomáhají, jsou především vysoké náklady, rizika soudního řízení, ale i zdlouhavost řešení takových sporů. Spotřebitelé konstatovali, že se jim nevyplatí podávat žalobu v případech, kdy je hodnota odškodnění menší než 1 000 eur (zhruba 25 500 korun).

Konzultační dokument o kolektivním vymáhání práv spotřebitelů uvádí, že mezi nejrozšířenější formy porušení práv spotřebitelů, které by bylo potenciálně možné řešit společně na evropské úrovni, patří skryté poplatky, navyšování konečných cen, klamavá reklama na internetových stránkách nebo nezveřejňování povinných informací u bankovních a pojišťovacích produktů.

Fungování kolektivních žalob

Systém kolektivních žalob by umožnil, aby byli spotřebitelé, kteří by byli poškozeni nelegálními obchodními praktikami, byli za své ztráty kompenzováni, a zároveň by se posílil respekt evropského práva tím, že by firmy odradil od nelegálních aktivit, které jim dávají neoprávněnou konkurenční výhodu nad ostatními. Tak to konstatuje konzultační dokument.

Stanovisko FERMA

FERMA (Federation of European Risk Management Associations) se domnívá, že přijetí komunitárních pravidel v oblasti kolektivních žalob by mohlo otevřít brány k masivnímu přílivu soudních případů a vedení sporů zejména v těch členských zemích, ve kterých by advokátní kanceláře mohly takové spory finančně podporovat.

FERMA je proti zavedení institutu hromadných žalob, který je nyní intenzivně projednáván i institucemi, které mají ve svém názvu ochranu spotřebitele.

Mnohem lepší by bylo podle FERMA zlepšení stávajícího systému alternativních řešení sporů a samoregulačních opatření pro stížnosti na základě kodexů chování.

Otázka zavedení institut hromadných žalob nude mimo jiné i na programu FERMA Fórum, které se bude konat v Praze ve dnech 4. až 7. října 2009.

Vážení čtenáři, zajímá nás, jaký je váš názor na zavedení institutu hromadných žalob?

Dagmar Šístková