Snažila jsem se prostudovat čerstvou novelu zákona o pojišťovnictví a přiznám se, že bych asi nechtěla být ředitelkou pojišťovny. Požadavky na vše, co budou muset pojišťovny od ledna příštího roku vykazovat ČNB, jsou nemalé. Patříte mezi ty, kteří na zákoně spolupracovali. Jak tyto požadavky vnímáte vy?
Nejedná se o novelu, ale o zcela nový zákon. Dosavadní zákon č. 363/1999 Sb. je, bohužel, strukturován bez ohledu na odlišný systém výkonu dohledových činností v závislosti na zemi sídla pojišťovny, resp. zajišťovny, a charakteru její činnosti. Nejvýznamnější novela provedená zákonem č. 39/2004 Sb. před vstupem ČR do EU nemohla provést potřebné strukturální změny, neboť tyto by překročily rámec novely zákona.
Rozsah údajů o činnosti vykazovaných ČNB není ničím neobvyklým. Dobře si pamatuji ze svých návštěv dozorových/dohledových orgánů (v daném významu to jsou synonyma) vyspělých států EU co musejí pojišťovny a zajišťovny dohledovým orgánům vykazovat. Každý takový dohledový orgán měl vypracovanou celou soustavu výkazů s vzájemně provázanými výpočty pro ověření jejich správnosti. Tyto údaje jsou základem tzv. kontroly od stolu. Ta je velmi účinná pro zjištění změn a případného negativního vývoje v pojišťovně, resp. zajišťovně. Má to ale i svá úskalí. Děláme-li si úsudek, pak vycházíme z toho, že získaná data odpovídají skutečnosti, a to k určitému minulému datu. Příkladem nám může být zdánlivá velikost vycházejícího Měsíce nebo Slunce. Na horizontu se nám zdají být větší, což je ale klam. Stačí si je změřit v různých pozicích nebo vyfotit. Stejně tak obdivujeme zapadající Slunce v momentě, kdy ve skutečnosti je již za obzorem (jev zvaný refrakce). Ale i to co vidíme, je ve skutečnosti minulost. Měsíc vidíme se zpožděním jedné světelné sekundy, Slunce se zpožděním zhruba 8 světelných minut a ostatní hvězdy (slunce) a galaxie tak, jak vypadaly před desítkami, stovkami, tisíci, miliony a dnes s pomocí hloubkových optických polí i miliardami let. Chci tím jen říci, že náš úsudek nelze zakládat pouze na tom, jak se nám na první pohled věci jeví. Je nezbytné získaná data řádně analyzovat, konfrontovat je s praxí a ověřovat. V pojišťovnictví je k tomu určena Česká národní banka, kterou zákon vybavuje širokou pravomocí pro kontrolu dohlížených pojišťoven a zajišťoven jak od stolu, tak i na místě.
Začněme od Adama. Tedy od řídícího a kontrolního systému pojišťoven. Ten by měla vytvořit prováděcí vyhláška a pojišťovna by ho měla pravidelně vyhodnocovat. Mohou pojišťovny použít současný systém, nebo bude vyhláška vyžadovat vytvoření úplně nového systému?
I stávající zákon požaduje, aby si ČNB dohlížená pojišťovna, resp. zajišťovna vytvořila a udržovala řídící a kontrolní systém. Změna spočívá v kvalitativním posunu co do obsahu, rozsahu a zejména významu tohoto systému. Je to jakýsi mezikrok k cílovému stavu, který zavádí tzv. Solvency II. Je, resp. mělo by být, v zájmu každé zdravé pojišťovny či zajišťovny uchovat si dlouhodobou stabilitu s efektivním a trvalým vývojem. Jedním z předpokladů je v dané souvislosti schopnost samoregulace, tj. včasné odhalování negativních vývojových tendencí a okamžitých jejich korekcí tak, aby bylo dosaženo cíle s minimálními náklady a výkyvy. Tedy ten, kdo si to včas uvědomil, nebude s novým zákonem a prováděcí vyhláškou vystaven zásadním změnám.
Příště: Pozná ČNB, zda je řídící a kontrolní systém pojišťovny funkční?
Dagmar Šístková
Komentáře
Přidat komentář