MF: Vývoj životního a neživotního pojištění? Vše při starém


			MF: Vývoj životního a neživotního pojištění? Vše při starém
29.6.2017 Pojistný trh

Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2016, kterou vydalo oddělení Analýzy finančního trhu Ministerstva financí, se zaměřila také na vývoj životního a neživotního pojištění. Podívejme se, jak specialisté MF hodnotí tyto oblasti.

Nepříznivý vývoj pojistného trhu dokumentuje pokles předepsaného hrubého pojistného v obou jeho dílčích sektorech. Životní pojištění dosáhlo hodnoty 58,3 mld. Kč (pokles o 6,6 %) a neživotní pojištění činilo 89,8 mld. Kč (pokles o 1,3 %). Stagnující, resp. mírný sestupný trend v sektoru se nedařilo po několik let obrátit.


Mohlo by vás zajímat: Brexit ovlivní ratingové agentury. Velké stěhování za dveřmi


Hodnocení vývoje počtu uzavřených smluv je značně obtížné z důvodu metodické změny ve výkaznictví. Ke zkreslení dochází zejména u počtu smluv v životním pojištění, protože v předchozích letech zde byly samostatně vykazovány počty smluv za připojištění k životnímu pojištění, které se již podle nové metodiky dle druhů pojištění samostatně nevykazují. Na nižší počty smluv u životního pojištění měl vliv i výpadek smluv s jednorázovou platbou, které však mají zanedbatelnou rizikovou složku a jsou zakládány spíše za účelem zhodnocení prostředků, což v současné situaci nízkých úrokových sazeb vede u klientů k nenaplnění původních očekávání. 

Celkový počet smluv v neživotním pojištění vykázal jen pozvolný růst (1,5 %). Pozitivní impulz pro budoucí vývoj lze vyvozovat z výraznějšího růstu nově uzavřených smluv v neživotním pojištění (o 5,2 %), ke kterému přispěly zvýšené prodeje vozidel. 

Hlavní ukazatele pojistného trhu

Hlavní ukazatele pojistného trhu

Na neživotní pojištění by měl mít nesporný vliv příznivý vývoj ekonomiky, který se projevuje dynamikou nákupů nových technologií, obnovou vozového parku a celkově vyššími investicemi ze strany podnikatelů. Ti více využívají i pojištění následných škod z přerušení provozu, které mohou mít často zásadnější ekonomické důsledky než samotná ztráta na majetku.  Stále oblíbenější se u podnikatelů stává odpovědnostní pojištění a sjednání krytí v rozsahu všech běžných pojistných rizik, tzv. all – risk


Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Generace Ž…


Ve skutečných výsledcích neživotního pojištění se však tyto obecné pozitivní impulzy promítly pouze nevýrazně. I při zohlednění mimořádného faktoru spočívajícím v ukončení zahraničních aktivit České pojišťovny a.s., které představovaly cca 3,5 mld. Kč, by došlo jen k mírnému růstu (2,5 %) předepsaného pojistného. 

V pojištění odpovědnosti z provozu vozidla i havarijním pojištění motorových vozidel pokračoval i v roce 2016 proces dalšího prohlubování segmentace klientů na individuální bázi. Rizikovější motoristé jsou postihováni přes systém malusů vyššími pojistnými sazbami, naopak řidiči s bezeškodním průběhem případný nárůst sazeb prakticky nepocítí, nebo se jim přes systém bonusů pojistné dokonce sníží.  Vzhledem k růstu nároků na odškodnění újmy na zdraví nebo usmrcením lze očekávat, že pojišťovny budou i nadále u pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pokračovat ve stabilizaci pojistných sazeb na mírně vyšší úrovni. 


Mohlo by vás zajímat: VIG přeskočí Česko. Centrum digitalizace spravují Poláci


Oblast životního pojištění v hlavním ukazateli – předepsaném hrubém pojistném – pokračovala již čtvrtým rokem v sestupném trendu. Mezi hlavní důvody je možné označit přetrvávající odklon od produktů s jednorázově placeným pojistným ve prospěch rizikových produktů. Případně i počáteční dopad zpřísněných podmínek snižující motivaci zprostředkovatelů k uzavírání smluv životního pojištění z důvodu účinnosti novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí76, která zahrnuje regulaci provizí a odkupného. 

Vliv na pokles životního pojištění může mít v části rezervotvorných pojistek i vzrůstající konkurenční tlak nabídky spořicích produktů z jiných sektorů finančního trhu. Účinností novely zákona o pojišťovnictví transponující směrnici Solventnost II došlo k odstranění plošných materiálních regulatorních nástrojů jako např. maximální technické úrokové míry či sledování míry solventnosti podle původní metodiky ČNB. Nastavení výše garancí poskytovaných zákazníkům je na odpovědnosti každé pojišťovny v rámci jejího vlastního rizikového profilu a individuálního systému řízení rizik. 

Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2016 je k nahlédnutí ZDE.

Zdroj: Ministerstvo financí

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články