Novela zákona „38“ opět ve světle ramp. Připomínky odborníků nevyslyšeny

Ministerstvo financí se již několik let snaží znovelizovat právní úpravu zprostředkování pojištění, resp. distribuci pojištění, „novelou“ ZPZ. O „novele“ v uvozovkách hovoříme z toho důvodu, že navrhovaným rozsahem změn se prakticky nejedná o novelu, ale o nový zákon upravující zejména distribuci pojištění. Návrh novely zasahuje prakticky do všech ustanovení stávajícího zákona a některá z nich navíc podstatným způsobem rozšiřuje.

Distribuce pojištění

Za zásadní změnu upravenou návrhem novely ZPZ lze považovat, že nadále by tímto zákonem nebylo upraveno pouze zprostředkování pojištění, ale obecně jeho distribuce – nabízení i zprostředkování. Upravoval by tedy jak uzavírání pojistných smluv prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele (činnost zprostředkování pojištění), tak sjednávání pojištění přímo pojišťovnou, tedy jejími zaměstnanci, případně statutárními orgány (činnost nabízení pojištění – odborná činnost pojistitele). V tomto kontextu představuje rozšíření povinností pojistitelů a klade vyšší požadavky také na zaměstnance pojistitelů. 

Kategorizace pojišťovacích zprostředkovatelů

Novela nastavuje nově kategorizaci pojišťovacích zprostředkovatelů, když opouští dosavadních 5, resp. 6 kategorií (vázaný pojišťovací zprostředkovatel, podřízený pojišťovací zprostředkovatel, pojišťovací agent, výhradní pojišťovací agent a pojišťovací makléř a dále zprostředkovatel, jehož domovským státem není ČR) a umožňuje provozovat činnost zprostředkování pojištění pouze:

• pojišťovacímu zprostředkovateli a
• pojišťovacímu zprostředkovateli s domovským členským státem jiným než ČR.

Pojišťovací zprostředkovatele pak dělí na vázané zástupce a samostatné zprostředkovatele. Podmínkou nadále zůstává registrace pojišťovacího zprostředkovatele v registru spravovaném a provozovaném Českou národní bankou v elektronické podobě.

Vázaný zástupce

Vázaný zástupce může vykonávat činnost pouze pro jednoho zastoupeného, jeho jménem a na jeho účet. Za tuto činnost odpovídá zastoupený. Zastoupeným může být buď pojišťovna nebo zajišťovna nebo samostatný zprostředkovatel. Vázaný zástupce nemůže zmocnit jinou osobu k tomu, aby ho dále zastupovala, jedná buď osobně, nebo ho zastupují jeho zaměstnanci, prokurista či statutární orgán. Za škodu způsobenou vázaným zástupcem při provozování činnosti odpovídá ten, koho zastupuje. Vázaný zástupce není oprávněn inkasovat pojistné, a to ani v případě, že by mu to pojistitel na základě smlouvy chtěl umožnit. Jedinou výjimkou je situace, kdy je pojištění doplňkovou službou dodávaného zboží nebo poskytované služby. V takovém případě však zprostředkovatel musí mít oddělený účet.

Samostatný zprostředkovatel

Samostatný zprostředkovatel provozuje činnost na základě smlouvy jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven nebo zajišťoven, nebo na základě smlouvy se zákazníkem. Zákazníkem pak je zájemce o pojištění nebo pojistník. Samostatný zprostředkovatel opět nemůže udělit plnou moc ke svému zastupování jiné osobě. Pokud jedná samostatný zprostředkovatel na základě smlouvy se zákazníkem, nesmí současně jednat jménem a na účet pojišťovny. Samostatný zprostředkovatel odpovídá za škodu způsobenou při provozování zprostředkovatelské činnosti; této odpovědnosti se zprostí, pokud prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které na něm lze požadovat, aby zabránil vzniku škody. Je třeba doplnit, že tento liberační důvod navržený do právní úpravy nekoresponduje s úpravou odpovědnosti podle nového občanského zákoníku (§ 2950 NOZ – škoda způsobená informací nebo radou). Navíc poslední věta ustanovení o odpovědnosti samostatného zprostředkovatele koncepci „samostatnosti“ lehce nabourává, když kruhem zpět odkazuje na odpovědnost zastoupeného za zástupce. 

Zásah do soukromoprávní oblasti

Zákon zasahuje také do určité míry do soukromoprávní oblasti, konkrétně do vymezení a práv pojistníků, když stanoví, že pojistníkem, který veřejně nabízí třetím osobám možnost přistoupení k pojištění, které uzavřel (tedy tzv. otevřené flotily) může být pouze pojišťovací zprostředkovatel. Jakkoliv je snaha o regulaci této oblasti pochopitelná, svým provedením opomíjí základní a obecná právní pravidla, např. obecnou povahu zprostředkování jakožto jednání za jinou osobu, a tedy nemožnost vystupovat v jednom právním vztahu ve více postaveních zároveň.

Samostatný likvidátor pojistných událostí

Novinkou v právní úpravě činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí je zákaz souběhu postavení, kdy likvidátor nesmí provozovat svoji činnost u těch pojistných událostí, u nichž je ve smlouvě pojistníkem nebo pojištěným, a dále u těch pojištění, která zprostředkoval.

Zápis do registru

Samostatný zprostředkovatel může provozovat svoji činnost ode dne zápisu do registru. Žádné rozhodnutí o tomto zápisu se nevyhotovuje, rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu do rejstříku a ČNB žadatele pouze informuje. Oproti tomu vázaný zástupce se do registru sám zapsat nemůže. ČNB zapíše vázaného zástupce do registru pouze na základě oznámení podaného zastoupeným. Sám zastoupený ověřuje správnost a úplnost podkladů v oznámení a splnění podmínek pro výkon dané činnosti na straně vázaného zástupce.

Poplatky

Nově má oprávnění k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele omezenou platnost, platí do konce následujícího kalendářního roku po zápisu do registru. Platnost oprávnění lze za poplatek 5000 K č pro samostatného zprostředkovatele a 1000 K č pro vázaného zástupce prodloužit. Samotný zápis je zpoplatněn částkou dvojnásobnou oproti výše uvedené částce za prodloužení platnosti. Zápis samostatného likvidátora je zpoplatněn stejně jako u samostatného zprostředkovatele, není však omezena platnost oprávnění. Oprávnění sice nezaniká, nicméně ČNB je odejme v případě, když zjistí, že subjekt nevykonává činnost samostatného likvidátora nejméně po dobu 24 měsíců po sobě jdoucích.

Řádné provozování činnosti a odborná způsobilost

Pojišťovny, zajišťovny, pojišťovací zprostředkovatelé a samostatní likvidátoři pojistných událostí musí zajistit, aby jejich zaměstnanci, kteří se přímo podílejí na nabízení nebo zprostředkování pojištění nebo likvidaci pojistných událostí, a také vázaní zástupci a jejich zaměstnanci, kteří se na této činnosti podílejí, splňovali podmínku důvěryhodnosti a byli odborně způsobilí. Za důvěryhodnou se považuje zjednodušeně řečeno svéprávná osoba, jejíž profesní znalosti a zkušenosti dávají předpoklady řádného provozování činnosti, splňuje podmínku bezúhonnosti a další podmínky (např. úpadkové zachovalosti). 

Odborná způsobilost

Odbornou způsobilostí se myslí získání jak všeobecných znalostí, tak odborných znalostí a dovedností. Všeobecné znalosti se prokazují maturitní zkouškou či dokladem o vyšším vzdělání. Odborné znalosti se prokazují osvědčením o vykonání odborné zkoušky (u samostatného likvidátora postačuje doklad o úspěšném zakončení odborného studia). Odborné zkoušky může pořádat pouze tzv. akreditovaná osoba, které ČNB udělila akreditaci (poplatek činí 50 000 K č za udělení akreditace, obnovovací pětiletý poplatek pak 25 000 K č). Akreditaci lze udělit v rozsahu skupin odbornosti, přičemž zákon nově vytváří

tyto skupiny odbornosti (ruší se základní, střední a vyšší stupeň):

• nabízení nebo zprostředkování životních pojištění;
• nabízení nebo zprostředkování neživotních pojištění (kromě dalších bodů uvedených níže);
• nabízení nebo zprostředkování pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích (ne drážních vozidlech) a pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu pozemního motorového nebo přípojného vozidla (pokud se nejedná o velká pojistná rizika a zprostředkování zajištění);
• nabízení nebo zprostředkování pojištění pojistných nebezpečí týkajících se podnikatelských činností pojistníka (pokud se nejedná o velká pojistná rizika a zprostředkování zajištění);
• nabízení nebo zprostředkování pojištění velkých pojistných rizik a zprostředkování zajištění.

Rozsah odborných znalostí a zkušeností podle skupin odbornosti stanoví prováděcí právní předpis. Osvědčení o vykonání odborné zkoušky se vydává na dobu 5 let od jejího vykonání, po uplynutí této doby tedy bude třeba zkoušku vykonat opětovně. Zákon také klade celou řadu povinností na zastoupené a na další subjekty (i v případě, že zastoupeny nejsou). Zastoupený je např. povinen zajistit, aby vázaný zástupce jednal v souladu s tímto zákonem a dodržoval pravidla jednání, je povinen zavést pravidla kontroly činnosti svých zástupců a v případě pojišťovny svých zaměstnanců. Pojišťovna a samostatný zprostředkovatel jsou povinni s ohledem na obezřetnost zavést a udržovat postupy pro zjišťování a řízení střetu zájmů.

Pravidla jednání

Zákon pod označením „pravidla jednání“ upravuje povinnosti pojišťoven, zprostředkovatelů a likvidátorů a dále rozsah nezbytných informací, které mají být poskytovány zákazníkovi, ať už před uzavřením pojistné smlouvy nebo v průběhu trvání pojištění. Dále upravuje nezbytnost analýzy potřeb zákazníka a analýzu pojistných produktů, nutnost provádění záznamů z jednání a uchovávání těchto záznamů a jiných dokumentů. Mezi informace, které musí být zákazníkovi sděleny před uzavřením pojistné smlouvy, patří nad rámec dosavadních např.:

• způsob určení výše pojistného plnění včetně informace o výlukách;
• výše, způsob a dobu placení pojistného za každé pojištění;
• doba trvání pojištění;
• způsoby zániku pojištění;
• důsledky, které zákazník nese v případě porušení podmínek pojistné smlouvy;
• způsob vyřizování stížností zákazníků;
• informace o způsobu mimosoudního řešení sporů u finančního arbitra.

Jedná se o kombinaci a podstatné rozšíření dosavadních povinností podle § 21 ZPZ a § 66 a 67 zákona o pojistné smlouvě. 

Způsob a forma poskytování informací

Informace a případně i záznam z jednání musí být zákazníkovi poskytnuty „na papíře“ (není užit standardní legislativní pojem „v tištěné podobě“), v případě rezervotvorného životního pojištění musí obsahovat stručnou charakteristiku pojištění ve sdělení srozumitelném osobě s průběrnou rozumovou úrovní, s průměrnou obezřetností a rovněž s průměrnou rozpoznávací schopností. Tyto informace jsou označovány jako „klíčové“ a musí být srozumitelné, aniž by se zákazník musel seznamovat s jakýmkoliv jiným dokumentem. Navíc zákon předpokládá, že struktura, forma a jazyková úprava dokumentu označovaného ako „sdělení klíčových informací“ budou podrobně upraveny v prováděcím právním předpise. Tyto informace musí být poskytnuty ve formě tzv. standardizovaných ukazatelů vyjadřujících hodnotu nákladovosti produktu. Z informací o poplatcích v případě investičního pojištění, které nese pojistník, musí být zřetelné, kolik procent z pojistného tvoří poplatky a o kolik procent poplatky snižují pojistné určené k investování. I zde upraví prováděcí předpis jak způsob výpočtu standardizovaných ukazatelů, tak i strukturu a podobu, v jaké budou uveřejňovány.    

Jednání v nejlepším zájmu zákazníka

Obecným pravidlem jednání je povinnost postupovat při distribuci pojištění s odbornou péčí, jednat kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a vždy v nejlepším zájmu zákazníka. Při komunikaci se zákazníkem se nesmí používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace. Touto úpravou může částečně dojít k překryvu s tím, co je upraveno buď v obecných právních předpisech (např. NOZ) nebo ve veřejnoprávních předpisech (např. zákon o ochraně spotřebitele).  Zprostředkovatelům a likvidátorům se ukládá zachovávat mlčenlivost podle zákona o pojišťovnictví a zakazuje se přijmout, nabídnout nebo poskytnout pobídku, tedy jakýkoliv poplatek, odměnu nebo jinou výhodu, která může vést k porušení povinnosti jednat s odbornou péčí.

Zákaz ovlivňování zaměstnanců

Mezi pravidla jednání subjektů pojistného trhu je zařazena povinnost uložená všem zaměstnavatelům, a to zákaz ovlivňování svých zaměstnanců při výběru pojistitele a zákaz přijímání pobídek v souvislosti s poskytováním příspěvku zaměstnancům na pojištění. Nesystematičnost zařazení tohoto ustanovení je o to závažnější, že v případě porušení této povinnosti může být zaměstnavateli uložena pokuta až 1 milion korun (zaměstnavatel fyzická osoba nepodnikající), resp. až 10 milionů korun (zaměstnavatel fyzická osoba podnikající nebo právnická osoba).

Záznam z jednání, analýza potřeb zákazníka, analýza pojistných produktů

Pokud je v souvislosti s uzavíráním pojištění nebo jeho změnou zákazníkovi poskytována „individualizovaná rada“, lze ji poskytnout pouze na základě analýzy potřeb zákazníka a přiměřeného počtu produktů, které jsou zprostředkovávány nebo nabízeny. Samostatný zprostředkovatel, který má smlouvu se zákazníkem, mu musí poskytnout individualizovanou radu vždy při sjednávání, změně nebo ukončování pojištění, a to na základě komplexní analýzy zákaznických potřeb, finanční situace a cíle zákazníka při porovnání dostatečného počtu produktů nabízených na trhu tak, aby mohl doporučit jen pojištění odpovídající nejlepšímu zájmu zákazníka. Při jednání se zákazníkem je jak pojistitel, tak zprostředkovatel povinen na základě informací zákazníka a v závislosti na charakteru pojištění vyhotovit záznam z jednání. Záznam obsahuje potřeby a požadavky zákazníka a zachycuje i důvody, na nichž je založeno doporučení zprostředkovatele nebo pojistitele. Záznam se vyhotovuje vždy písemně, jedno vyhotovení se předává zákazníkovi. Součástí záznamu musí být i vysvětlení dopadů na zákazníka a analýza potřeb a analýza produktů. Veškeré dokumenty a záznamy, tedy nejen záznam z jednání, ale i pojistná smlouva, e-mailová či jiná komunikace se zákazníkem apod. musí být uchovávány nejméně po dobu 5 let od okamžiku zániku pojištění nebo 5 let od poslední komunikace se zákazníkem, pokud k uzavření smlouvy nedošlo. Sankcí za porušení této povinnosti je pokuta ve výši do 20 milionů korun.

Sankce

Novela zákona rozšiřuje „rejstřík“ přestupků a správních deliktů spočívajících v porušení tohoto zákona. Některé přestupky a správní delikty jsou však poměrně vágní, i s ohledem na použité pojmy, s tím, že jsou sankcionovány poměrně vysokými pokutami. Příkladem může být správní delikt „porušení odborné péče“, když pojem odborné péče není nijak specifikován, v současné době je postupně vykládán Českou národní bankou a pro jeho porušení je navrhována pokuta až 20 milionů korun. Sankcionováno je např. uvedení nesprávných nebo zavádějících údajů v žádostech o udělení oprávnění či akreditace, ovlivňování zaměstnanců zaměstnavatelem při výběru pojištění, neověření podmínek odborné způsobilosti a důvěryhodnosti, nezavedení pravidel kontroly vázaných zástupců, nabízení nebo zprostředkování pojištění v rozporu s některými zákonnými ustanoveními, porušení odborné péče při nabízení nebo zprostředkování pojištění, porušení povinnosti uchovávat dokumenty a záznamy. Pokuty za jednotlivé správní delikty se pohybují v rozmezí do 20 milionů korun. Za podstatné je třeba považovat, že nově je za správní delikt zastoupeného, tedy i pojistitele, považováno např. pokud „nezajistí“, aby povinnosti stanovené tímto zákonem dodržoval pojišťovací zprostředkovatel, který jedná jeho jménem. Jedná se tedy o přenesení odpovědnosti za porušení veřejnoprávních povinností pojišťovacím zprostředkovatelem na pojistitele.

Nevhodné načasování

Závěrem ještě zmiňme, že z hlediska „načasování“ je třeba novele ZPZ vytknout, že je připravována „v předvečer“ změn v úpravě zprostředkování pojištění v evropském měřítku (revize stávající směrnice 2002/92/ES, předpoklad přijetí revize této směrnice, tzv. IMD 2, a nařízení upravujícího informační povinnosti při zprostředkování rezervotvorného pojištění, tzv. nařízení PRIIPs), které budou v rámci promítnutí do českého právního řádu představovat další legislativní změnu. Tím může dojít zcela zbytečně k vynaložení nákladů ze strany regulovaných subjektů (pojistitelů a zprostředkovatelů) na dočasné přizpůsobení legislativním požadavkům, které následně doznají další změny. Nadto je účinnost novely navrhována zhruba v polovině roku 2015. V obdobné době (1. 4. 2015) se však předpokládá přijetí novely zákona o pojišťovnictví. Tato novela představuje transpozici a implementaci směrnice Solvency II/Omnibus II a její účinnost se předpokládá k 1. 1. 2016. Přijetí tak zásadních změn v oblasti zprostředkování a nabízení pojištění ve stejnou dobu, kdy se pojistitelé budou připravovat na rozsáhlé změny v rámci právní úpravy pojišťovnictví, by znamenalo pro pojistný trh mimořádné zatížení. Pojistitelé proto navrhují přijetí pouze tzv. malé novely, která by pomohla vyřešit nejtíživější problémy pojistného trhu v oblasti nabízení pojištění, a případné ostatní změny odložit do vyjasnění promítnutí evropské legislativy do této problematiky.

Očekávaný návrh novely zákona „38“ měl být ve vládě projednán do 31. května. Kvůli potřebě zabývat se některými částmi podrobněji se však tento termín posunul.