„Přestože mají Češi o finančních pojmech a operacích základní přehled, velké problémy jim dělají početní úlohy. Obecně lépe si s matematikou poradili mladí, kteří nedávno vyšli ze školy a vysokoškoláci. V odpovědích na znalostní otázky byli zase úspěšnější starší, a tím pádem zkušenější občané. Mladí do 29 let o některých oblastech moc netuší,“ komentuje výsledky Jana Hamanová, ředitelka výzkumu SC&C.
Češi očekávají finanční výchovu od školy
„Kromě Indexu jsme se respondentů také ptali, jak se staví k tématu finanční gramotnosti obecně. Z odpovědí nám vyplynulo, že finanční vzdělávání by Češi nejraději nechali na školách (58 %), rodinu zvolilo 24 % odpovídajících. A tento postoj bychom jako společnost měli změnit. Je důležité si uvědomit, že vše začíná v rodině. Rodiče by se neměli vzdávat odpovědnosti a měli by své děti učit zacházet s penězi a poznávat jejich hodnotu již od útlého věku,“ zdůraznila Helena Brychová, gestorka finančního vzdělávání ČBA.
A kdy začít s výchovou k finanční gramotnosti? Tři čtvrtiny lidí (74 %) si myslí, že je správné učit se o financích na základní škole, přičemž 38 % se přiklání k tomu, aby vzdělávání probíhalo již na prvním stupni a 36 % až na druhém stupni. Necelá pětina respondentů (17 %) navrhuje začít s finanční výchovou již v mateřských školách a 8 % by se spokojilo s výukou až na střední škole. „Je určitě dobře, že finanční vzdělávání až na období dospělosti by nechalo pouhé jedno procento Čechů, protože v tomto věku se většina lidí aktivně setkává s finančními produkty a na získávání základních znalostí může být již pozdě,“ uvádí Helena Brychová a dodává, že „s rostoucím vzděláním respondentů se začátek vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti posunuje k mladšímu věku“.
Finanční vzdělání chrání před špatným finančním rozhodnutím
Mezi dvěma nabídnutými způsoby ochrany proti špatným finančním rozhodnutím si Češi jednoznačně vybrali finanční vzdělávání. Tři čtvrtiny se přiklonily k tomu, že finančně vzdělaní lidé pak mohou sami čelit různým finančním situacím. Pouze čtvrtina by považovala za lepší ochranu regulaci, tedy že garantem bezpečí by měl být stát, který by reguloval banky a nebankovní společnosti tak, aby nevznikla možnost občanů učinit špatné finanční rozhodnutí.
„V poslední době jsme svědky nárůstu regulace bankovního sektoru, která však nemusí ochránit spotřebitele v každé situaci – reaguje totiž na minulé události a jen velmi těžko předvídá situace budoucí. Lepší cesta tedy je, pokud se lidé umí kvalifikovaně rozhodovat sami a nespoléhají se na pomoc státu. Ten za ně to případné špatné rozhodnutí a v nejkrajnějším případě exekuci nevyřeší,“ upozorňuje Helena Brychová. Opět hraje roli vzdělání – s jeho růstem se lidé více přiklání k finančnímu vzdělávání.
O průzkumu a Indexu finanční gramotnosti ČBA
Průzkumu se zúčastnilo 1 012 respondentů z celé ČR starších 18 let. Pro ČBA jej realizovala agentura SC&C za přispění společností CEFIG, Finanční gramotnost do škol a Poradna při finanční tísni ve dnech 13.–26. února 2016. Respondenti odpovídali na 11 kvízových otázek, Index finanční gramotnosti ČBA byl stanoven podle úspěšnosti odpovědí na jednotlivé otázky (čím větší podíl správných odpovědí, tím lehčí otázka a méně bodů za správnou odpověď). V každé otázce je za správnou odpověď udělena hodnota 1 mínus celkový podíl správných odpovědí, za špatnou odpověď je 0 bodů. Platí, že čím náročnější otázka, tím více bodů za správnou odpověď. Vše je pak převedeno na škálu 0-100. Index tak přesně zohledňuje náročnost jednotlivých otázek.
Forma indexu není srovnatelná s výsledky indexu minulého roku.
Komentáře
Přidat komentář