Ovlivní rostoucí počet orkánů či podobných katastrof ceny pojistného? A jak to letos vypadá s cenami zajištění?
Výrazný šok v cenách zajištění, který se promítl i do cen pojištění, se odehrál v roce 2003 po povodních, které byly nejen u nás, ale postihly celou střední Evropu. Svůj vliv na to měly i teroristické činy v USA v roce 2001. Od té doby se cena zajištění stabilizovala, dokonce došlo i určitému poklesu. Byli jsme konfrontováni s tím, že po povodních došlo k obrovskému nárůstu pojistného trhu, každý se chtěl pojistit. Pojišťovny si vybudovaly určité kapacity, protože předpokládaly, že vývoj bude pokračovat. K tomu ale nedošlo.
Navíc je tu obrovská konkurence, která nutí ceny pojištění, aby se držely na nízké úrovni. Vlastně už často klesají pod přijatelnou technickou míru. Počet smluv roste rychleji než nárůst pojistného, což znamená, že klesá průměrné pojistné z jedné smlouvy.
Český pojistný trh rovněž velmi ovlivnil náš vstup do EU. Zatímco do té doby musel být každý podnik pojištěn v ČR, dnes může být v rámci volného pohybu služeb pojištěn i mimo naši republiku. Některé české společnosti odešly se svým pojištěním do zahraničí. Dnes už se tyto odchody zklidňují, společnosti si uvědomují, že je výhodnější být pojištěn u lokální společnosti. V zahraničí možná platily méně, protože byly pojištěny za zcela jiných podmínek, měly vyšší spoluúčast a nižší rozsah pojištění. Ale když došlo ke škodám, zjistilo se, že likvidátoři hovoří jen anglicky.
V roce 2007 jsme byli konfrontováni s Kyrillem, letos pro změnu zase s Emmou. Ta ale naštěstí přinesla o třetinu méně škod, než způsobil Kyrill. Ten zanechal v rámci UNIQA škody za 75 miliónů korun, u Emmy to budou škody do 50 miliónů korun.
Je třeba si uvědomit, že zajištění je globální obchod, do kterého se promítají velké katastrofy, ať se odehrají kdekoli. Ale v celosvětovém měřítku nedošlo naštěstí k takovým událostem, které by aktuálně způsobily nárůst ceny zajistného. Proto ani nepředpokládám, že by šly ceny pojistného nahoru.
Jak hodnotíte dynamiku českého pojistného trhu?
Do roku 2002 pojistný trh každý rok rostl dvojciferným tempem. V roce 2003 byl dokonce nárůst přes 15 %. Od roku 2004 rostl podstatně nižšími tempy než HDP. V roce 2007 byl nárůst 8,2 %. Když odečteme jednorázové vklady u životního pojištění v roce 2007, tak růst dosáhl jen 5,2 %.
Ale jednorázové vklady jsou úplně jiný produkt, ty by měly být rozloženy na delší období, aby nezkreslovaly výsledek, je tomu tak?
Říkáte to naprosto přesně. Jednorázově placené pojištění je jen okrajový produkt. Pro klienta je výhodné v tom, že získá garanci TÚM.
Lze říci, že rok 2007 už je určitým oživením. Nelze však očekávat, že v krátké době trh poroste tak, aby tempa růstu byla vyšší než růst HDP. Ale česká ekonomika je vitální, takže je tady naděje, že pojistný trh poroste výraznějším tempem.
Ve vyspělých ekonomikách je propojištěnost minimálně 5,5 %., ale i 7,5 %. My jsme někde na polovině. Na druhé straně ve srovnání s reformujícími se zeměmi je naše propojištěnost vyšší. Blýskání na časy dokazuje jedna životní pojistka na obyvatele, což v minulosti nebylo. Z 26 miliónů smluv na trhu je 10 miliónů životních. Roste i pojistná částka, připadající na jednu smlouvu životního pojištění.
DŠ
Komentáře
Přidat komentář