Náhlé výkyvy počasí jsou stále častější a důkazem toho je i poslední přírodní kalamita – tajfun Haiyan na Filipínách, který zanechal obrovské škody na majetku i životech. Přestože velké přírodní katastrofy se dostanou na titulní strany novin, menší výkyvy očekávaného počasí mohou mít ještě větší vliv na výkon společností v různých sférách hospodářství a podnikání.
Nejnovější studie skupiny Allianz nazvaná „Byznys s počasím – jak se společnosti mnohou chránit před výkyvy počasí,“ zdůrazňuje, že ekonomický vliv zvyšující se proměnlivosti počasí několikanásobně převyšuje škody, jež způsobují přírodní katastrofy.
Podle studie vliv každodenních výkyvů počasí na ekonomiku EU může celkově dosahovat až 561 miliard dolarů ročně. Pro porovnání - celý svět v roce 2012 postihlo 905 přírodních katastrof, z nichž až 93 procent bylo způsobeno počasím a na jejich vrub připadly škody za 170 miliard dolarů. To znamená, že přímé náklady spojené s výkyvy počasí jsou až trojnásobně vyšší než škody po přírodních katastrofách. Přitom škody způsobené extrémním počasím rostou, za poslední tři roky vyplatily pojišťovny každoročně přibližně 70 miliard dolarů, přitom v 80. letech byl roční průměr 15 miliard dolarů.
Dobrým příkladem sektoru, který čelí velkému riziku finanční ztráty v důsledku špatného počasí, je maloobchod. A toto riziko se ještě zvyšuje právě nyní, v předvánočním období, kdy se obrat mnohých obchodů až několikanásobně zvyšuje. Velký výpadek příjmů obchodníků totiž může způsobit například husté sněžení, které znemožní, nebo minimálně zkomplikuje zákazníkům dopravu, anebo nezvyklé počasí pro toto období může snížit poptávku po sezónních produktech na předvánočním trhu.
A právě řízení rizika výkyvů počasí nabízí různým společnostem možnost pojistit se proti specifickým projevům počasí, které ovlivňují jejich byznys. S využitím nezávislých povětrnostních dat tyto pojistné produkty porovnávají změny v očekávaných projevech počasí s reálnými projevy počasí a pokud rozdíl splní daná kritéria, dojde k vyplacení pojistného plnění. Narozdíl od klasických pojistných produktů tak nemusí dojít k žádné faktické škodě na pojištěném majetku, aby pojistné plnění mohlo být vyplaceno.
Měřitelná kritéria, jako je teplota, úhrn srážek, sluneční svit, nebo síla větru jsou základními indikátory rizik, takže peníze jsou společnostem vypláceny automaticky, pokud se dosažené hodnoty liší od těch očekávaných pro dané období. „Špatné počasí tak už dále nemůže být výmluvou pro pokles tržeb,“ vysvětluje Karsten Berlage, která je zodpovědná za řízení rizika výkyvů počasí v skupině Allianz.
„I u nás dokážeme pro individuální případy najít pojistné řešení. Například dokážeme pojistit výrobce nápojů proti riziku, že bude studené léto a tudíž lidé budou méně konzumovat pivo a limonády, nebo teplárny naopak proti riziku, že bude mírná zima
a lidé nebudou tolik topit. Máme v Allianz specialisty, kteří dokáží tato rizika výkyvů tržeb nasimulovat a také pojistit. Základem toho pojištění je velmi individuální pojistné krytí na základě ekonomických dat klienta, které umožní vytvořit nabídku podle jeho specifických potřeb,“ uvádí ředitel průmyslového pojištění Allianz Václav Bohdanecký.
Pojistné produkty založené na řízení rizika výkyvů počasí jsou rozšířené hlavně v USA, kde jsou akceptované jako standardní součást pojistného krytí společností. V ostatních částech světa však takové produkty neustále nabírají na významu, přičemž je využívá čím dál více firem za účelem uplatnění sofistikovaných řešení obchodních rizik. Karsten Berlage konstatuje, že počasí bude stále ve větší míře vnímané je klíčové riziko podnikání, a to nejen toho pod širým nebem. „Je proto zřejmé, že nutnost řídit riziko výkyvů počasí bude v budoucnosti růst v závislosti na akcionářích, kteří budou chtít těžit z větší stability aktiv, přesnějšího řízení rozpočtu a stabilnějších tržeb.“
V Čechách a podobně například i na Slovensku v současnosti Allianz zohledňuje finanční ztráty způsobené extrémy počasí jako následek majetkové škody. U širokého spektra klientů pojišťuje tzv. pojištění přerušení provozu, kdy živelnou událostí dojde k majetkové škodě na budově, nebo zařízení a kvůli tomu k pozastavení výroby. „Následně jsou tímto výpadkem výroby způsobené ztráty na tržbách a přitom náklady spojené s chodem provozu – výplaty, nájemné a další je třeba nadále platit. Pojištění přerušení provozu právě v těchto případech hradí ekonomické ztráty. Jiným, už více specifickým produktem, je pak pojištění nekonání akce, které nabízíme pro kulturní, sportovní a další programy pod širým nebem, které by právě nepříznivé počasí zhatilo,“ uzavírá Václav Bohdanecký.
Komentáře
Přidat komentář