Je nepochybné, že tento produkt mají v oblibě zejména získatelé: když jsme svého času napsali příspěvek na téma problematičnost produktu investičního životního pojištění pro rizikově averzní klienty, jako oponentní reakce na náš článek se nám neozvala žádná pojišťovna, ale jedna ze získatelských organizací. Důvody stížností klientů jsou především na informační asymetrii, většinově nebyli získatelem náležitě seznámeni s charakterem produktu, ačkoliv právě tento fakt nakonec stvrdili svým podpisem.
S příchodem finanční a ekonomické krize se pak modely, na kterých získatelé znázorňovali klientům modelový růst částky o x procent meziročně, zvrtly do výrazně záporných hodnot, v době nejhlubšího propadu se blížily ztrátě blízké polovině vložené jistiny.
S jedním konkrétním případem tohoto druhu, kdy pojištění sjednal pracovník jedné z významných získatelských organizací pro významnou pojišťovnu českého pojistného trhu, jsem měl možnost se blíže seznámit. Po prostudování stížnosti klientky jsem do inkriminované pojišťovny napsal následující mail: Přečetl jsem si vámi koncipovanou odpověď na výše uvedenou stížnost a považuji za nutné vám sdělit následující: V době, kdy se vaše klientka rozhodla vypovědět své IŽP jsem pobýval ve zdravotnickém zařízení, kde mi vaše klientka nosila jídlo. Z její řeči i chování bylo jednoznačné, že nemá nejmenší tušení, co se od doby sjednání do výpovědi s jejím pojištěním děje. Skutečnost, že jí zřejmě váš získatel řádně neinformoval o povaze produktu, je tvrzení proti tvrzení a ona není jediný smutný případ tohoto druhu. Co ale považuji za naprosto skandální, je právě to, že ona se o stavu svého pojištění dozvěděla až ve chvíli, kdy jí byla doručena platba od vás.
Na tuto skutečnost jsem v dokumentech stěžovatelky nenalezl ze strany získatele či vaší pojišťovny žádné vysvětlení, kdyby se totiž tuto informaci včas dozvěděla, byla by se mne tehdy zeptala a já bych jí poradil, ať nevypovídá pojištění v ten naprosto nejméně vhodný okamžik. Co klientka dále ve své kauze udělá, zda se obrátí na ČNB anebo na soud, nechávám na ní, nicméně jsem připraven jí dosvědčit, v jaké informační tísni se nacházela. Celý konkrétní případ mne ovšem velmi zajímá i z teoretického hlediska. Osobně považuji produkt IŽP za kontraverzní, nehodící se příliš do nabídky konzervativní pojišťovny a už vůbec není vhodný k nabízení rizikově averzním klientům. Každopádně prvořadou podmínkou jeho prodeje je transparence pro klienta. Dozvědět se o stavu pojištění až po výpovědi pojištění z cifry na útržku složenky asi za ctění principu transparence není možné považovat. Dovoluji si vás tudíž požádat o doplnění vaší odpovědi na stížnost vaší klientky ohledně vzniklé těžké informační asymetrie, při které vaše klientka tahala za kratší konec. Za odpověď předem děkuji a jsem s pozdravem.
Dočkám se odpovědi a rozumného vysvětlení?
Prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc.,
katedra bankovnictví a pojišťovnictví VŠE v Praze
Komentáře
Přidat komentář