Povodňové mapy ve spolupráci se Swiss Re

Povodňové mapy slouží k vyhodnocení pravděpodobnosti výskytu povodní na celém území České republiky. Členské pojišťovny ČAP využívají systém při stanovení pojistných nebezpečí a kalkulaci cen pojistného u majetkového pojištění v místě polohy objektu.

Vyhodnocením, zda se jakákoliv nemovitost nachází v povodňové oblasti, lze získat informaci o reálné možnosti pojištění objektu, resp. indikaci možného navýšení ceny pojistného. Systém provozuje společnost Intermap Technologies, s.r.o.

Jak se připravovala povodňová mapa

Pro 210 největších měst České republiky jsou zobrazeny detailní plány měst (měřítko 1:10000). Detaily na plánech měst umožňují rozlišit jednotlivé ulice a stavby.Jako podkladová mapa je použit Atlas ČR 150 (měřítko 1:150 000) jako spojitý podklad proorientaci a zvláště pak v nezastavěných oblastech kde není přesně známa adresa a kterénejsou pokryté plány měst. Mapy pokrývají celé území České republiky. Mapy v tomto měřítku jsou topograficky generalizovány. Rizikové zóny a detailní plány měst jsou tvořenyz přesnějších podkladů a s použitím jiných projekcí. To je důvod, proč říční toky v podkladovémapě nemusí vždy zcela přesně odpovídat rizikovým zónám záplav. Je tedy důležité zmínit,že umístění rizikových zón je přesnější než umístění říčních toků na podkladových mapách.

Na detailnějších mapách měst již tato nepřesnost není patrná.

Databáze adres

Je použita databáze adres UIR-ADR obsahující víc než 95% všech adres v České republice(autory jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí a Český úřad zememěřičský a katastrální)v kombinaci s databází geokódů k budovám (RSO) obsahující souřadnice k 89% adresobsažených v UIR-ADR (autorem je Český statistický úřad). Jedná se o nejrozsáhlejší anejdetailnější databáze adres a souřadnic k adresám v České republice, jejíchž obsah arozsah je navíc garantován státem. Databáze adres UIR-ADR bývá doplňována pravidelně jednou týdně a databáze geokódů RSO čtvrtletně.

Pro umístění adres, které nejsou obsaženy v UIR-ADR resp. RSO se používají mapové podklady sloužící k ručnímu nalezení místa.

Adresa se skládá z názvu obce, jména ulice a čísla domu, popřípadě z části obce. V rámciČeské republiky se používají dva typy čísel domů – popisné (t.j. domovní) a orientační.Popisné (domovní) číslo je unikátní v rámci dané části obce, zatím co v ulici protínající vícečástí obcí se může vyskytovat i vícekrát. Orientační číslo se může v dané ulici vyskytovatpouze jednou, ale není unikátní v rámci celé části obce. Aplikace FRAT používá pro zápisčísla domu formátu ČP/ČO (t.j. popisné číslo / orientační číslo - např. 1010/14).

Metodika zpracování a výsledné rizikové zóny

Jednou z nejdůležitějších vlastností použité metodiky pro tvorbu rizikových zóny je ta, žedává výborné a konzistentní výsledky na celém území České republiky. Cílem mapováníbylo pořízení konzistentní informace o míře pojistného nebezpečí a projekt si nekladl za cíldetailní analýzy mikroreliefu krajiny s cílem detailní analýzy rozlivu vody v případě povodní.

Využití v oblasti pojišťovnictví se zaměřuje na dostatečné a správné krytí katastrofických škod – v našem případě způsobených vodou.Analýza a modelování byly aplikovány na všechny vodní toky na území České republikys plochou povodí větší než 20 km2 (to odpovídá přibližně 28 000 říčních kilometrů). Každáriziková zóna odděluje prostor se stejnou každoroční pravděpodobností zaplavení. Rizikovézóny 1 a 2 zobrazují velmi nízké až střední riziko. Takto definované oblasti jsou v důsledkuzasaženy až záplavami s dosaženou vysokou hladinou vody, takže není třeba uvažovat při výpočtech vlivy lokálních terénních detailů, které nejsou obsaženy v DMT, jako místní nebo mobilní protipovodňové zábrany. Je důležité poznamenat, že dokonce při „velmi nízkém„riziku záplavy může nastat kritická situace při lokálním přívalovém dešti, při nízkéodvodňovací kapacitě, při extrémně vysoké hladině vody při modelování nebo na toku ježnebyl do modelování zahrnut s ohledem na jeho velikost.

Riziková zóna 3 je výsledkem společné práce a kombinace Swiss Re statistického pojetí s technikou zpracování detailních revizí. Specifikovaný proces zohledňuje místní působení reliéfu jako dálnice a železnice, které nejsou zohledněny v DMT. Nebere zřetel na místní nebo mobilní zábrany.

Swiss Re geomorfologický regresní model

Základní předpoklady pro využití statistického přístupu Swiss Re („geomorfologická regrese“)ke kalkulaci rizikových záplavových zón jsou tyto :

 přirozeně tekoucí řeky tvarují svá koryta a záplavová území podle reálných říčních

parametrů

 následný odhad rozsahu povodní je závislý na tvaru topografie.

Tyto předpoklady, které jsou intuitivně jasné lze zapracovat do statistického modelu.

Základním typem dat požadovaným k vývoji takového modelu je DMT a spolehlivé existující záplavové zóny s definovanou roční pravděpodobností návratu pro obdobné geografické oblasti pro kalibraci.

Swiss Re statistický model byl kalibrován užitím několika datových sad ve Spojených státech zvaných Q3 povodňové mapy - US Federal Emergency Management Agency FEMA a odpovídajícím DMT s 30m a 90m rozlišením. Zpracovávané velikosti povodí řek byly pro ověřovaní v rozsahu od 30 km2 do 220,000 km2 a pokrývaly různé klimatické regiony s celkovým počtem více než 50 miliónů datových bodů. Ověřovaná oblast byla vybrána tak,že žádná umělá vodní díla ani zábranné prostředky neměly vliv na analýzu.

Několik možných proměnných bylo vypočteno z DMT a ostatních datových zdrojů jako jsou záchytné oblasti, svahy, vlastnosti reliéfu nebo zemský podklad, ale pouze čtyři byly směrodatné pro model: vertikální a horizontální vzdálenost datových bodů k dalšímu vodnímu toku (popis místní geomorfologie), celkové množství datových bodů odtékajících do dalšího vodního toku (popis velikosti povodí a množství vody jež přísluší povodni) a klimatický region. Díky tomu, že vztahy mezi těmito vlastnostmi a rozlohou povodňové zóny jsou silně nelineární, bylo použito nového nelineárního statistického modelu (MARS, Multivariate Automated Regression Splines).

Statistický model počítá pravděpodobnost výskytu každého datového bodu v definované povodňové zóně s definovanou pravděpodobností výskytu. V závislosti na kontingenční tabulce a prahové pravděpodobnosti jsou potom modelovány takovým způsobem, že modelovaná povodňová zóna je velmi podobná srovnávaným datovým sadám.

Náležitě k předpokládaným úspěchům a síle budoucího nástroje směrem k potřebám pojistných trhů, Swiss Re se rozhodla chránit svá práva na tento nový postup a zaregistrovat patent na geomorfologický regresní model.

Zdroj: ČAP