V případě, který posuzoval Vrchní zemský soud v Hammu, byla jádrem sporu škoda, kdy strom spadl ze sousedního pozemku na pojištěnou budovu teprve několik dní po vichřici. Žalovaný pojistitel provozující pojištění obytných budov odmítl pojistné plnění, protože daný strom prý nespadl na pojištěnou budovu bezprostředně po vichřici. Mezi danou vichřicí, jež byla brána v úvahu, a pádem stromu uplynulo dokonce šest dní. Dostačuje tato argumentace pro odmítnutí pojistného plnění?
Zemský soud dospěl k závěru, že pojistná událost nastala, neboť pojistné podmínky je prý nutno vykládat tak, aby jim mohl rozumět racionální průměrný pojistník (či pojištěná osoba), a to bez zvláštních znalostí o pojištění a právu.
Mohlo by vás zajímat: Proč uzavřít soukromé zdravotní pojištění? Anebo taky ne
Ze znění příslušných pojistných podmínek podle soudu pro takového průměrného pojistníka (pojištěnou osobu) nevyplývá, že jsou pojištěny pouze takové škody způsobené částmi budovy, stromy nebo jinými předměty, které nastaly bezprostředně během vichřice. V pojistných podmínkách chybělo ustanovení omezující pojistné plnění jen na „bezprostřední účinek“ vichřice.
Vrchní zemský soud v Hammu obsahově potvrdil rozhodnutí předchozí soudní instance. To, že strom spadl na dům nikoli bezprostředně po vichřici, nýbrž s časovým zpožděním, nic nemění na stavu věci, tedy na tom, že vichřice měla příčinnou souvislost se vzniklou škodou.
Komentáře
Přidat komentář