Řízení rizik (risk management) je soustavná, opakující se sada navzájem provázaných činností, jejichž cílem je řídit potenciální rizika, tedy omezit pravděpodobnost jejich výskytu nebo snížit jejich dopad na projekt.
Účelem řízení rizik je předejít nepříjemným překvapením, vyhnout se krizovému řízení a zamezit vzniku problémů. Skládá se ze čtyř vzájemně provázaných fází, a to identifikace, ohodnocení, zvládnutí (resp. zmírnění) a monitoringu.
Rizika ohrožují dosažení našich cílů, mají potenciálně negativní dopad na naši činnost a s určitou pravděpodobností se u naší činnosti vyskytnou. Řízení rizik se snaží tyto negativní dopady co nejvíce eliminovat.
Pro pečlivé řízení rizik musí být stanoveny odpovědné osoby a sestaven krizový tým. Při výběru osob je nutné vybrat osoby s odpovídajícími pravomocemi a možnostmi rozhodovat. Již zde ovšem mohou vzniknout první rizika personální – ne každý člen týmu může mít zkušenosti s projektovým řízením a nemusí být dostatečně kvalifikován.
Fáze řízení rizik:
Identifikace rizik spočívá v určení rizik, která mohou ovlivnit projekt. Zdrojem informací může být smlouva, plány, kontrolní zprávy, výsledky minulých projektů podobného typu atp. Důležitým pravidlem je začít s identifikací včas a pokračovat v ní pravidelně na všech úrovních.
Existuje mnoho technik na rozpoznání rizik jako například vyhotovení kontrolního seznamu, bezpečnostní kontrola, analýza „co se stane, když“, analýza lidské spolehlivosti, analýza stromu událostí a diskuze.
Ohodnocení rizik je činnost, která se týká vyhodnocování rizik s cílem posoudit možné výsledky projektu. Zabývá se určováním rizikových událostí, na které je třeba reagovat. Ohodnocení je komplikováno řadou faktorů, protože rizika se mohou vzájemně ovlivňovat. Při analýze rizik posuzujeme pravděpodobnost výskytu, potenciální dopad na projekt, vážnost rizik a odhad času, ve kterém se může riziko objevit. Po analýze se musí rizika setřídit podle jejich míry dopadu a vybrat ta rizika, kterým je nutné věnovat pozornost.
Strategie zvládnutí rizik se týká opatření k definování odezvy na rizika, což je rozpracování různých variant řešení, vypracování akčního plánu, přiřazení jednotlivých rizik zodpovídajícím osobám a soustavná kontrola tohoto plánu. Proto, abychom se na rizika dokázali připravit a následně je řídit a dále sledovat, je potřeba vytvořit plán rizik. Plán rizik musí být součástí plánu projektu.
Monitoring rizik. Realizace plánu protirizikových opatření musí být stále pod kontrolou, protože během realizace procesu se mohou objevit další možné rizikové události, které dosud nebyly stanoveny.
Riziky se rozumí nežádoucí, neočekávané nebo neplánované události, které mohou negativně ovlivnit průběh i výsledek projektu. Mezi hlavní typy rizik, které mohou negativně ovlivnit projekt, patří rizika okolí projektu, rizika finanční, projektová a přírodní. Mezi rizika týkající se přímo projektu patří rizika na straně uživatele, investora a dodavatele. Významnou skupinou rizik, která mívá drtivější dopad, než mají rizika technická, je špatně zvolený tým, nedostatečná zkušenost lidí na projektu, nesprávně nastavená odpovědnost, špatná komunikace, opomenutí projektového záměru a absence porad pracovních skupin. Mezi další významná rizika patří nerealistické termíny, neustále se měnící požadavky, nedodržení rozpočtu a přírodní katastrofy a havárie spojená s ochranou životního prostředí.
Touto problematikou se bude zabývat letošní konference o řízení rizik „FERMA Forum 2009“, kterou pořádá Federace evropských asociací řízení rizik (FERMA) pod záštitou Asociace specialistů pojištění a řízení rizik České republiky (ASPAR CZ) ve dnech 4. až 7. října 2009 v Kongresovém centru v Praze. FERMA fórum je ideálním místem pro sdílení zkušeností a diskuzi s předními evropskými i americkými experty na řízení rizik.
Komentáře
Přidat komentář