Děkuji vám, pane inženýre, že jste si udělal chvilku času na otázky portálu oPojištění.cz, a hned se zeptám – jaký impulz stál u zrodu myšlenky připravit publikaci Dějiny českého pojišťovnictví a jak se z prvotního nápadu stal tak rozsáhlý projekt?
Záměr vydat 4. díl Dějin českého pojišťovnictví krystalizoval postupně. Na počátku byly oslavy 100 let existence časopisu Pojistný obzor v roce 2022, kdy se někteří přítomní odborníci shodli na potřebě navázat na předchozí tři díly Dějin a zmapovat historický vývoj po roce 1990. Dílčím impulzem nesporně bylo, že zmíněná oslava byla důstojná a skvěle připravená, přičemž na ní nechyběly ani historické výtisky Pojistného obzoru. Ale zásadním impulzem byla však ta skutečnost, že po sametové revoluci proběhla zásadní transformace české ekonomiky, tedy i pojišťovnictví. Byla úspěšně zvládnuta a obor v následujících pětatřiceti letech plně prokázal svoji odolnost. Takový výkon si nesporně zaslouží pozornost a zhodnocení, nemluvě o tom, že bez znalosti minulosti nelze pochopit přítomnost a poučit se pro budoucnost. Takže cíl byl jasný již v roce 2022. Výsledný rozsah projektu ale vzešel až z následných diskuzí v průběhu roku 2023.
Jak probíhalo sestavování autorského týmu a stanovování koncepce díla?
U tohoto projektu je důležité zdůraznit, že nezůstalo jen u slov. Zásluhu na tom má hlavně Ing. Vladimír Mráz, bývalý prezident ČAP a generální ředitel Kooperativy. Sešel jsem se s ním v únoru 2023 a na této schůzce byl vybrán prvotní seznam autorů a diskutován možný obsah Dějin. Následně se podařilo svolat v dubnu 2023 první zasedání Řídicího týmu (v publikaci označen jako redakční rada) i za účasti prezidenta ČAP Ing. Martina Diviše a zástupců sekretariátu ČAP. Byla shoda na tom, že je účelné projekt Dějin realizovat. Bylo nesporné, že by v publikaci měly být představeny významné osobnosti pojistného trhu, členské pojišťovny ČAP, zahrnuta vypovídající statistika apod.
Ovšem pokud jde o obsah odborné části publikace, tak to na prvním setkání skutečně jiskřilo nápady a diskuze byla poměrně vzrušená. Zpětně to hodnotím jako přínos. Dohodli jsme se, že na obsahovém záměru se bude ještě pracovat. Na dalším zasedání Řídicího týmu v září 2023 bylo potvrzeno, že projekt bude zabezpečován v ČAP. Obsahově byl zvolen encyklopedický přístup, nikoli přístup klasický, jako je to obvyklé ve většině odborných publikací, a byl položen důraz na to, aby publikace byla více čtivá oproti předchozím dílům Dějin a byla podpořena v oblasti public relations využitím moderních technologií a sociálních sítí.
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Daňhel: O transformaci pojistného trhu a dilematech současnosti
Jak jste postupovali při tvorbě struktury knihy a rozdělení jednotlivých historických období?
Jak jsem již uvedl, v diskuzích o obsahu odborné části publikace převládl encyklopedický přístup. To znamená, že v dalším období členové Řídicího týmu na návrh Jana Matouška, výkonného ředitele ČAP, předkládali návrhy hesel či pojmů, které by v publikaci měly být obsaženy. Následoval výběr pojmů a stručné doplnění jejich věcné náplně. Na základě toho jsem sestavil osnovu Dějin. A pak bylo možné začít hledat autory jednotlivých subkapitol. V roce 2022 se předpokládalo, že by publikaci mohlo napsat cca 6-7 autorů. Zvolení encyklopedického přístupu vedlo nutně k tomu, že bylo nezbytné zapojit mnohem více odborníků. Unikátnost projektu je právě v tom, že jen na encyklopedické části se jich podílelo nakonec 34. To kladlo vysoké nároky na koordinaci, kterou zajišťovala zejména Barbora Klímová ze sekretariátu ČAP, a také na editory. Přínosem bylo zapojení Jana Müllera, který se staral o grafiku, výběr fotografií, realizoval rozhovory s osobnostmi a zajišťoval vydání publikace po technické stránce.
Co se týče struktury celé knihy, tak rozhodující slovo měl Řídicí výbor, a to včetně základní náplně všech jejích částí, kromě odborného textu, kde se jednalo již o souhru mezi autory a editory. Projektu věnovalo pozornost i prezidium ČAP a dalo v dané fázi přípravy předloženým návrhům zelenou.
Pokud jde o rozdělení historických období, tak tím, že byl zvolen encyklopedický přístup, musel být tento aspekt řešen v rámci jednotlivých subkapitol. V legislativě to byly významné zákony, které znamenaly přelom v regulaci pojišťovnictví. Obdobně při analýze pojistného trhu byly zachyceny klíčové trendy, jež souvisely s legislativou, jako například demonopolizace povinného ručení, nebo daňové motivace pro soukromé životní pojištění. U některých témat to ale bylo náročnější, neboť bylo nutné vystihnout kvalitativní či systémové změny.
Jak náročné bylo získávání archivních materiálů a relevantních pramenů?
Bez relevantních zdrojů by nebylo možné takové dílo vytvořit. Každý autor se s tím musel vypořádat sám, i když v řadě případů je navigovali editoři. V mém případě jsem využil výroční zprávy ČAP, časopis Pojistný obzor a archív ČAP, co se týče zápisů z jednání orgánů ČAP. Jelikož hlavní autoři předchozích dílů Josef Chaloupecký a Miroslav Marvan, kterým je třeba vzdát hold, se přece jenom méně či okrajově věnovali období 1990-1992, tak jsem jako základní zdroj pro prezentaci vývoje v tomto období využil výroční zprávy Česko-slovenské asociace pojišťoven.
Mohlo by vás zajímat: Počty poradců za rok 2025 navzdory očekáváním rostou
Které období českého pojišťovnictví bylo z hlediska zpracování nejobtížnější?
Zde mohu vyjádřit jen osobní názor či zkušenost. Souvisí to s encyklopedickým přístupem k přípravě publikace. V uplynulých pětatřiceti letech byla zveřejněna řada publikací k legislativě či vývoji pojistného trhu, ale i k distribuci nebo marketingu. Ovšem textů například k likvidaci pojistných událostí, lidskému kapitálu v pojišťovnictví, pojistným produktům nebo řízení rizik, a to v retrospektivě 35 let, bylo velmi málo nebo mi nejsou známy vůbec. Proto někteří autoři byli postaveni před velkou výzvu, ale nakonec se s ní zdařile vypořádali.
Jakým způsobem se do výsledné podoby knihy promítla vaše profesní zkušenost z pojišťovny, ČAP a akademického prostředí?
Zkušenosti jistě sehrály svoji roli. Nebyl to první projekt, na němž jsem se podílel. Už v roce 1996 jsem koordinoval přípravu publikace ČAP „Vybrané kapitoly z pojišťovnictví“, která tehdy sloužila jako důležitá pomůcka pro vzdělávání nejen v rámci ČAP. Nesporným přínosem jistě bylo, že jsem mohl být při demonopolizaci povinného ručení, přípravě České republiky na přistoupení k EU, nebo při implementaci souboru opatření k Solventnosti II. Průběžně jsem se věnoval publikační činnosti a k tomu bylo třeba hodnotit tendence vývoje. Z akademického prostředí jistě posloužilo především osvojení si metod analýzy a syntézy, komparace, indukce a predikce.
S jakými problémy jste se při koordinaci tak rozsáhlého a odborně různorodého týmu potýkali nejvíce?
Zase mohu hovořit jen za sebe. Základní problém byl v tom, že každé téma či subkapitolu bylo třeba pojmout jako „příběh“ od roku 1990 do roku 2023 či až 2025. Bylo třeba, aby v ní byly vystiženy tendence vývoje, mezníky, kvantitativní, kvalitativní, nebo věcné změny. Z tohoto důvodu byly některé subkapitoly přepracovávány a společně s jejich autory hledáno optimální řešení. Problémem nebyla v žádném případě odbornost autorů, ale právě ta chronologie vývoje, bez níž by se nejednalo o Dějiny. Editoři se ovšem zaměřovali nejen na „příběh“, ale také na odbornou správnost tezí a tvrzení a rovněž na formální kvalitu textu.
Jaké jsou podle Vás přednosti 4. dílu Dějin? Jak lze publikaci využít?
Jako hlavní přednost vidím její komplexnost a široký záběr. To umožňuje, že čtenář si může vybrat ke studiu problematiku, která ho zajímá. Publikaci dodávají přidanou hodnotu rozhovory s významnými osobnostmi, postřehy vybraných odborníků i vzpomínky na ty osobnosti, které mezi námi již nejsou. Tyto rozhovory a v nich obsažené myšlenky jsou obohacující, čtivé a prostě dobře pojaté. Mezi přednosti patří i statistika, resp. statistická příloha. Umožnila provést analýzu pojistného trhu, ale může posloužit i následným analýzám. Příloha obsahuje data od roku 1993 do roku 2023 podle českých účetních standardů. Nad rámec obvyklých statistických ukazatelů jsou zahrnuty například vybrané poměrové ukazatele za celý trh, jež mohou sloužit jako referenční hodnoty pro jednotlivé pojišťovny. Statistická příloha je prostě nedocenitelná. Přednost spatřuji i ve vysoké vypovídací hodnotě celé publikace. Texty se opírají o data, fakta a události. Z publikace „zurčí“ odbornost. Je třeba ovšem předpokládat, že pokud bude čtenář číst některou z kapitol či subkapitolu, např. o produktech, tak může být zklamán tím, že tam nenalezne třebas produkt, kterým se v pojišťovně zabývá. Je to dáno tím, že bylo třeba dodržet stanovený rozsah stran Dějin, a proto každý z autorů stál před volbou co zařadit.
Publikaci lze využít nejen v rámci oboru. Pracovníkům v pojišťovnictví jasně deklaruje, že si vybrali správný obor. Měla by posloužit i směrem k veřejnosti, protože ukazuje, že pojištění má smysl a že je provozováno lidmi, kteří věci rozumí. Pokud budou Dějiny zveřejněny na webu, o čemž se nyní uvažuje, tak se i pomocí doprovodných PR akcí dá oslovit mladá generace s tím, že pojišťovnictví může naplnit jejich cíle, pokud jde o odbornost, zajímavou práci, a nakonec i výši odměny. Jsem ale přesvědčen o tom, že Dějiny mohou být využity též ve výuce pojišťovnictví na vysokých školách, středních odborných školách i v Akademii ČAP. Už tím, že vymezují mezníky vývoje, tak mají teoretický náboj, nemluvě o statistice jako zdroji pro závěrečné vysokoškolské práce a nemluvě o čistě teoretických pasážích Dějin. Přál bych si, aby publikace byla na školách využívána a příslušní pedagogové vybrali konkrétní části textu, jež jsou pro výuku vhodné nebo dokonce žádoucí.
Mohlo by vás zajímat: Petr Mlčoch: Kvalitní likvidace je zrcadlem pojištění
Jaké hlavní poselství podle vás publikace nabízí v kontextu současného vývoje pojistného trhu?
Současný pojistný trh má svoji stabilitu a v posledním období i dynamiku. Myslím si, že Dějiny ukazují na kontinuitu vývoje a podtrhují dlouhodobou odolnost pojistného trhu. Ukazují i sílu podnikatelského modelu pojišťoven. To je poselství pro dnešek i zítřek. Ale oborové dějiny mohou dodat například i určitou argumentaci vůči dalšímu rozšiřování a někdy bezdůvodnému zpřísňování regulace. Při studiu této publikace může u čtenáře vyklíčit idea, zda v některých obdobích neměla být obhajoba zájmů pojišťoven a spotřebitelů o něco silnější.
Co Vám osobně práce na tomto projektu dala a co byste doporučil těm, kteří budou chtít na něj navázat a dále historicky prezentovat vývoj českého pojišťovnictví?
Jsem rád, že jsem se mohl do projektu zapojit. Byla to i příležitost se po letech znovu setkat s řadou kolegů a kolegyň a dělat v týmu na smysluplném díle. Tato práce mi dala poznání, jakou sílu má shoda na společném cíli a také poznání, že může dobře fungovat mezigenerační, dokonce vícegenerační, součinnost. Je faktem, že se do projektu zapojili kromě jiných i třicátníci a sedmdesátníci či osmdesátníci. Snad dědečci nezklamali.
Pokud jde o budoucnost, myslím, že 4. díl Dějin je pro budoucí generace jasným vzkazem a závazkem. Má smysl se historií zabývat. Je moudré se z ní poučit. Přijdou určitě převratné události, nová rizika a geopolitická napětí, oproti dnešku se prohloubí digitalizace, bude široce využívána umělá inteligence, přijdou nové produkty, protože se budou měnit společenské potřeby, ale jedno zůstane – pojištění jako nástroj ochrany spotřebitelů či společnosti. Ovšem při vší převratné technice, jejíž další vývoj nejsme nyní schopni do roku 2060 či 2070 predikovat, jedno zůstane, a to lidský faktor. Na to by zpracovatelé 5. dílu Dějin neměli zapomenout. Při studiu zdrojů se mi ukázalo, že některé důležité události jsem si předtím nevybavil úplně či v potřebném kontextu. Je tudíž ke zvážení, zda by se nemělo na „historii“ myslet už nyní a některé vhodné zdroje průběžně shromažďovat.
Děkuji Vám za rozhovor.
Členové redakční rady: horní řada zleva – Martin Žáček, Václav Křivohlávek, Jaroslav Daňhel (na obrazovce), Marek Vích, Jaroslav Mesršmíd, Ivan Špirakus, Jan Müller, dolní řada zleva – Barbora Klímová, Vladimír Mráz, Milada Veselá.
Komentáře
Přidat komentář