Mohl byste popsat, jak se vyvíjí situace kolem počtu škodních událostí, které pojišťovny každoročně v rámci povinného ručení řeší?
Každý rok řeší pojišťovny v oblasti povinného ručení statisíce škodních událostí, a jejich počet stále roste. Aktuální odhady pro letošní rok hovoří o celkovém počtu 269 tisíc škodních událostí, což představuje 4% nárůst oproti loňským 258,5 tisícům. Tento vzestupný trend se týká i klíčové oblasti, kterou jsou škody na zdraví, kde očekáváme přibližně 11 800 škodních událostí spojených s nároky na zdravotní péči, což je mírné zvýšení oproti loňským 11 680 událostem.
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovny otevřou Centra dlouhodobé péče. Vytvoří celorepublikovou síť
Jakým způsobem se to promítá do celkového pojistného plnění, které pojišťovny realizují?
Od roku 2021 je patrný jasný růst finančních částek, které pojišťovny vyplácejí v rámci povinného ručení. Pro letošní rok se očekává rekordní suma 17,9 miliardy korun, což představuje znatelný skok oproti loňským 16,7 miliardám. Tento nárůst je ještě výraznější při srovnání s rokem 2019, kdy to bylo 14,5 miliardy korun. Kromě rostoucích pojistných plnění se zvyšují i dlouhodobé závazky pojišťoven spojené s technickými rezervami na škody na zdraví.
Pro rok 2024 se odhaduje, že tyto rezervy dosáhnou 2,2 miliardy korun, což je přibližně o 10 % více než v roce 2019. Jediným ukazatelem, který vykazuje pokles oproti předcovidovému období, jsou náklady na likvidaci pojistných událostí. Zatímco v roce 2019 činily 3,9 miliardy korun, letos by měly dosáhnout přibližně 3,3 miliardy. Tento pokles naznačuje efektivnější procesy v oblasti likvidace škod, ale celkové náklady pojišťoven i tak nadále rostou vlivem zvýšených požadavků na pojistná plnění a škodní rezervy, zejména na zdravotní nároky, přestože z hlediska počtů škod představují 9 % všech škod na zdraví.
Mohl byste se detailněji zaměřit na vývoj v oblasti škod na zdraví?
Škody na zdraví způsobené dopravními nehodami vykazují dlouhodobě výrazné rozdíly, pokud jde o závažnost zranění a jejich dopad na celkový objem pojistných plnění. Drtivá většina případů se tradičně týká lehkých zranění – například v roce 2020 tvořila tato zranění 86 % všech škod na zdraví. Tento podíl však do roku 2024 narostl až na 91 %, což ukazuje zřetelný trend. Tím samozřejmě současně logicky klesá podíl škod na zdraví, které souvisí s těžkým zraněním anebo s úmrtím oběti dopravní nehody. Z hlediska celkového objemu škod na zdraví jsou však stále tato těžká zranění a úmrtí velmi významná, neboť se v součtu podílejí na přibližně 57 % celkového objemu škod na zdraví.
Mohlo by vás zajímat: Martin Švec: Klíčová je odpovědnost klientů nejen za sebe, ale i za své blízké
A je možné sledovat nějaké nové trendy v těchto hlavních typech nároků?
Změny zavedené novým občanským zákoníkem v roce 2014 výrazně ovlivnily vývoj výše odškodnění. Nejviditelnější dopad se projevil u jednorázových odškodnění pozůstalých a nároků spojených se ztížením společenského uplatnění. Průměrná výše odškodnění za jednu škodní událost s výskytem nároků jednorázových odškodnění pozůstalých do konce roku 2013 činila zhruba 1 milion korun, zatímco po implementaci nového zákoníku stoupla na přibližně 2,2 milionu korun. V roce 2024 však došlo k mimořádnému skoku, kdy průměrná částka dosáhla 3,6 milionu korun – což představuje nárůst o 60 % oproti předchozím letům.
Podobný trend je patrný i v oblasti ztížení společenského uplatnění. Do roku 2013 se průměrná hodnota nároku pohybovala kolem 180 tisíc korun, ale po roce 2014 se stabilizovala na 400 tisících. V roce 2023 však průměrná výše nároků vzrostla o 35 % na nový standard okolo 620 tisíc korun. Další důvody navýšení částek u škod na zdraví souvisí s platnou metodikou Nejvyššího soudu ČR, která každoročně valorizuje benchmarky pro odškodnění podle nárůstu průměrné hrubé mzdy v celé ekonomice podle údajů Českého statistického úřadu. V roce 2023 došlo k růstu a tato valorizace dosáhla 7,5 % pro aktuální ročník. Tento princip nám při pohledu do minulosti říká, že od změny NOZ v roce 2014 se základní benchmark z hodnoty 250 korun (bod za bolestné) navýšil na 433 korun v roce 2024. Za uplynulých 10 let se tak jedná o navýšení přibližně o 75 %, což se přirozeně odráží v částkách odškodnění škod na zdraví.
Jak se vyvíjí škody na majetku?
Můžeme říci, že v oblasti škod na majetku čelí povinné ručení těm největším výzvám. Tady nám aktuálně vychází průměrná očekávaná hodnota škodní inflace ve výši 7,3 %. Je to sice nižší údaj než v letech 2023 (11,7 %), 2022 (11 %) a 2021 (8 %) a mohli bychom tak na první pohled říci, že se jedná o určitou stabilizaci, resp. zastavení dynamiky růstu v této oblasti. Ve srovnání s hranicí 6 %, která byla obvyklým etalonem do roku 2020, se však stále jedná o velmi vysoký údaj, jež ovlivňuje výsledek celého produktu povinného ručení. Když se totiž podíváme na trend průměrné škody na majetku dlouhodobě, tak pro ročník 2025 se očekává její hodnota ve výši 66 000 korun, což je dvojnásobek proti tomu, kde jsme byli v roce 2014, kdy se jednalo o částku přibližně 33 000 korun.
Mohlo by vás zajímat: Paul Carty: Věřím, že umělá inteligence nikdy nenahradí živého zprostředkovatele
Jaké jsou ty klíčové důvody vysoké škodní inflace?
Důvodem je hlavně změna struktury pojištění vozidel, kdy se postupně navyšuje podíl těch novějších, moderních vozidel se sofistikovanými systémy, které jsou komfortní z hlediska řidičské zkušenosti za výrazné pomoci technologicky velmi vyspělých asistentů, diagnostiky a všech možných senzorů a dalších systémů. To je určitě přínosné z hlediska prevence vzniku některých nehod, ale na druhou stranu, pokud už k dopravní nehodě dojde, tak potom samozřejmě oprava nebo výměna náhradních dílů je samozřejmě výrazně nákladnější a komplexnější. K tomu je také zapotřebí přidat i další negativa, která výši inflace ovlivňují, jako jsou rizika plynoucí z vysokých cen energií, globální politická a ekonomická nejistota a rizika rychlého technologického vývoje a kybernetických hrozeb.
Když se podíváme na nárůst průměrné majetkové škody, kterou pojišťovna zaeviduje a vyřídí čtvrtletně, tak zde ve srovnání s loňským rokem došlo k 10% růstu. Od roku 2017 pak narostla dokonce o 64 %. Ve srovnání s tímto údajem ale platí, že od konce roku 2017 se průměrné pojistné kumulativně navýšilo pouze o 22 %.
Ještě bych také zmínil, že inflace v rámci škodních majetkových nároků povinného ručení je historicky přibližně o 5 % vyšší než spotřebitelská inflace, kterou vykazuje Český statistický úřad a která se v roce 2024 pohybovala i na hraně inflačního cíle České národní banky 2,2 %, nicméně dále spíše roste. Pouze za předpokladu absence nějaké opravdu neočekávané „černé labutě“ lze očekávat, že majetková škodní inflace bude i do blízké budoucnosti dosahovat úrovně kolem 7 %.
Jak se vlastně z vašeho pohledu vyvíjí počet pojištěných vozidel?
Aktuální počet všech druhů a kategorií pojištěných vozidel v databázi České kanceláře pojistitelů je přes 9,5 milionu kusů. Pozorujeme tak, že stabilně meziročně dochází k nárůstu pojištěného portfolia přibližně o 3 % a že stále přibývají nová pojištěná vozidla. V této souvislosti bych zmínil největší novinku, která nastala 1. dubna v souvislosti s implementací nové motorové směrnice a účinnosti nového zákona o povinném ručení. Od tohoto data se totiž objevila povinnost pojištění pro takzvaná ostatní neregistrovaná vozidla, která splňují předem definovaná kritéria hmotnosti a rychlosti. V praxi se jedná zejména o rychlejší elektrokoloběžky. V této oblasti bylo od 1. dubna pojištěno přibližně 28,5 tisíce nových vozidel, která předtím z důvodu neexistence této povinnosti ve statistice nebyla.
A mohl byste stručně okomentovat, jak bude vypadat celkový progres předepsaného pojistného?
U předepsaného pojistného v letošním roce neočekáváme zásadní změnu. Celkový nárůst pojistného v celém objemu bude pravděpodobně v rozsahu kolem 5 %, což je podobné jako v roce 2023. Většina růstu pojistného (z 30,9 mld. Kč na 32,5 mld. Kč) jde na vrub stále rostoucího počtu pojištěných vozidel. Samotné navyšování ceny průměrného pojistného je pak v rozsahu přibližně 2 %, což představuje průměrnou hodnotu cca 3400 korun.
Mohlo by vás zajímat: Martin Švec: Nahradí AI živého poradce? Ano! Otázka je, co na to klient
Mohly byste se ještě jednou vrátit k ostatním vozidlům, jako jsou elektrokoloběžky, a konkrétněji popsat, jak jejich počty ovlivňují výsledné statistiky?
Jak bylo uvedeno, od dubnového zavedení nové legislativy bylo do systému pojištění zahrnuto už přes 28 tisíc nových vozidel. Největší příliv byl zaznamenán hned první měsíc, kdy přibylo téměř 15 tisíc nepojištěných vozidel. Od té doby však intenzita výrazně klesla – aktuálně se jedná jen o jednotky tisíc nebo stovky nových pojistných smluv měsíčně. Do konce října letošního roku pak tato skupina vozidel již vygenerovala 175 škod z povinného ručení, jejichž odhadovaná hodnota dosahuje 9 milionů korun. Tato částka zahrnuje pouze nahlášené a uplatňované nároky poškozených a může se ještě navyšovat v závislosti na dohlašování dalších škod a zpřesňování škodních nároků. Vedle toho Česká kancelář pojistitelů eviduje i 16 škod způsobených nepojištěnými vozidly, s celkovou škodou ve výši 1,6 milionu korun. Pozoruhodné je, že tato vozidla vykazují vyšší škodní frekvenci (riziko vzniku škodné události/počet pojištěných vozidel) než motorky s objemem motoru nad 500 cm³. Elektrokoloběžky a podobná vozidla tak prokazatelně představují významné riziko nejen pro majetek, ale i pro zdraví. Tento fakt podtrhuje důležitost legislativního zakotvení povinného ručení i pro tuto novou kategorii vozidel.
Mohl byste na závěr také popsat, jak je to s rizikovostí taxíků? Přeci jen nyní jezdí velké množství zahraničních řidičů pro firmy, jako je například Uber, Bolt atd…
Vývoj v této oblasti v posledních letech významně ovlivnily dva protichůdné trendy. Nejprve pandemie covidu, která vedla ke snížení mobility a krátkodobému poklesu počtu pojištěných vozidel taxi až o 7 %. Naopak druhým klíčovým faktorem byla liberalizace podmínek pro provozování taxislužby v roce 2020, která přinesla následně strmý nárůst počtu pojištěných taxíků – jejich počet se pak za celé období od roku 2019 do 2024 zvýšil o 23 %. To je výrazný kontrast ve srovnání s 11% kumulativním růstem všech pojištěných osobních automobilů za stejné období. V období tohoto nárůstu vozidel taxi došlo k zásadní negativní změně v rizikovosti této kategorie vozidel. Škodní frekvence taxíků se před pandemií v roce 2019 pohybovala na úrovni 13 %, což znamenalo, že z každých 100 pojištěných taxíků 13 způsobilo dopravní nehodu. V roce 2024 však škodní frekvence vzrostla na 16 %, což znamená, že průměrně 16 taxíků ze 100 má během roku pojistnou událost. Tato hodnota je 4,7krát vyšší než u standardních osobních vozidel, což jasně ilustruje vyšší míru rizika spojenou s provozováním taxislužby.
Děkuji Vám za rozhovor.
Komentáře
Přidat komentář