Allianz upozorňuje na prudký růst škod z přerušení provozu

Allianz Commercial analyzovala 7 888 pojistných škod z období od ledna 2021 do prosince 2025 v celkové hodnotě přibližně 6,74 miliardy eur. Údaje zahrnují celkovou hodnotu škod včetně podílů dalších pojistitelů, nikoli pouze pojistná plnění Allianz. Přestože četnost událostí zůstává relativně stabilní, průměrná výše škod z přerušení provozu se v posledních dvou letech každoročně zvýšila o více než 30 %. Analyzovaný soubor přitom není reprezentativní pro celý světový pojistný trh.

Průměrná škoda z přerušení provozu nyní přesahuje 850 tisíc eur, zatímco průměrná související majetková škoda dosahuje téměř 500 tisíc eur. Finanční dopady odstávky tak mohou výrazně převýšit náklady na opravu poškozeného majetku. Výslednou hodnotu škody ovlivňuje zejména délka výpadku a schopnost podniku obnovit výrobu. I relativně omezené poškození proto může způsobit rozsáhlé ekonomické ztráty.

Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2025 v Česku dle oPojištění.cz

Požáry způsobují největší finanční ztráty

Nejnákladnější příčinou přerušení provozu zůstávají požáry a výbuchy. Za sledované pětileté období představovaly 42 % celkové hodnoty analyzovaných škod, tedy přibližně 2,9 miliardy eur. Požáry stály za devíti z deseti nejdražších událostí nesouvisejících s přírodními katastrofami. Dvě nejdražší z nich postihly továrny na výrobu polovodičů. Největší škody způsobené požáry Allianz zaznamenala mimo jiné v Německu a Singapuru. Významné ztráty evidovala také ve Velké Británii a Spojených státech.

Rozsah následných ekonomických ztrát přitom nemusí odpovídat velikosti původního poškození. Allianz uvádí případ požáru v menším výrobním provozu, kde vznikly relativně omezené majetkové škody. Narušení navazujících výrobních procesů však následně způsobilo celé podnikové skupině finanční ztráty dosahující mimořádně vysokých částek.

Nejvýznamnější příčiny přerušení provozu podniků
(Zdroj: Allianz Commercial, analýza 7 888 pojistných škod za období 2021–2025)

Přírodní katastrofy představují druhou nejvýznamnější příčinu podle hodnoty škod s podílem 34 %. Z hlediska četnosti jsou však nejčastější jednotlivou kategorií, když odpovídají za 26 % analyzovaných případů. Následují škody způsobené vodou s podílem 25 % a požáry a výbuchy s 21 %. Události nesouvisející s přírodními katastrofami přitom celkově představují 74 % počtu škod a 66 % jejich hodnoty.

„Riziko přerušení provozu a narušení dodavatelských řetězců zůstává zvýšené a nestabilní. Podnikatelské prostředí komplikují geopolitické napětí, fragmentace obchodu, kybernetické incidenty a rostoucí závislost na technologiích, jako je umělá inteligence. Samotný rozsah fyzického poškození již neurčuje konečné náklady na přerušení provozu. I relativně omezená událost může mít důsledky napříč výrobními sítěmi, zákazníky a trhy. Podniky proto musí identifikovat a lépe porozumět svým kritickým aktivům i aktivům dodavatelů, technologiím a infrastruktuře, na nichž závisí jejich provoz,“ uvádí Thomas Lillelund, generální ředitel Allianz Commercial.

Mohlo by vás zajímat: Jak opravdu dopadne „lepší penzijko“ v roce 2029?

Obnova provozu se prodlužuje, přibývají technologická rizika

Dalším problémem je prodlužující se doba obnovy podnikové činnosti. Allianz upozorňuje na škody způsobené hurikánem Helene v září 2024, z nichž řada nebyla ani po téměř dvou letech uzavřena. Důvodem nebyly spory o pojistné krytí, nýbrž skutečnost, že postižené podniky dosud nedokázaly plně obnovit svůj provoz. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků a zpoždění dodávek prodlužují obnovu i likvidaci škod. Rostoucí ceny materiálů navíc zvyšují konečné náklady na opravy.

Závažné následky mohou mít zejména výpadky specializovaných výrobních kapacit. V některých průmyslových odvětvích je výroba soustředěna do několika závodů, jejichž nahrazení může trvat měsíce. Kromě nedostupných náhradních dílů mohou obnovení výroby komplikovat požadavky na opětovné schválení výrobních procesů. Následky jediné události se tak mohou přenést na další podniky v dodavatelském řetězci. Průmyslové firmy zároveň čelí vyšším nákladům na zajištění náhradních dodávek, které dále zvyšují případnou ztrátu z přerušení provozu.

Rostoucí význam získávají rovněž kybernetické incidenty a technologické výpadky. Ransomwarové útoky nadále představují hlavní příčinu přerušení provozu souvisejícího s kybernetickými riziky. Přibývají však také problémy způsobené nedostupností cloudových služeb a selháním externích technologických dodavatelů. Významným rizikem jsou rovněž chyby softwaru. Podle údajů citovaných Allianz bylo jen v roce 2025 zaznamenáno více než 48 tisíc výpadků cloudových a softwarových služeb.

Zpráva upozorňuje, že jediný kybernetický incident může současně ochromit provoz tisíců organizací. Rostoucí závislost podniků na externích technologických službách přitom komplikuje obnovu jejich činnosti. Důležitou roli proto hraje včasné odhalení útoku a izolace zasažených systémů. Přednostní obnovení technologií zásadních pro tvorbu tržeb může podle zkušeností Allianz zkrátit dobu přerušení provozu o několik dnů až týdnů.

Mohlo by vás zajímat: Petr Procházka: Není rozhodující jen mít ŽP. Zásadní je jeho konkrétní nastavení

„V dnešní propojené ekonomice již prevence přerušení provozu nespočívá pouze v ochraně jednotlivých provozoven. Přestože firmy dosáhly pokroku v porozumění rizikům svých dodavatelských řetězců, prevence zůstává nejúčinnější formou řízení rizik. Investice do požární ochrany, odolnosti vůči přírodním katastrofám, kybernetické připravenosti a plánování kontinuity podnikání mohou významně ovlivnit délku i závažnost škody způsobené přerušením provozu. I relativně malé investice mohou podstatně snížit dopady takového výpadku,“ vysvětluje Alberto Barani, vedoucí skupiny pro přerušení provozu v oblasti rizikového poradenství Allianz Commercial.

Analýza současně upozorňuje, že mnoho podniků od pandemie covidu-19 zlepšilo přehled o svých dodavatelských řetězcích, konkrétní opatření ke zvýšení jejich odolnosti však zavádí pomaleji. Allianz doporučuje důslednější prověřování kritických dodavatelů a pravidelné testování plánů obnovy provozu. Významná je také aktualizace pojistných hodnot, protože inflace a rostoucí náklady na obnovu mohou zvyšovat riziko podpojištění.

Více informací ZDE