Dopady přitom nekončí v bezprostředně zasažených oblastech. Povodně mohou zatížit veřejné rozpočty, snížit příjmy domácností a zpomalit hospodářský růst. Analýza proto zdůrazňuje význam omezení výstavby v záplavových oblastech a investic do odolnější infrastruktury. Návratnost těchto preventivních a adaptačních opatření může být až čtyřnásobná.
Mohlo by vás zajímat: Jakub Volný: Požární bezpečnost musí odpovídat reálnému provozu
Povodně jsou nejčastější i nejnákladnější přírodní katastrofou v Evropě
Povodně představují největší přírodní riziko v Evropě a jejich ekonomické dopady se neustále zvyšují. Hlavním důvodem je rostoucí koncentrace obyvatel a majetku v ohrožených oblastech. Zatímco počet povodňových událostí zůstává v tomto století relativně stabilní – v průměru kolem 46 ročně – náklady jejich následků výrazně rostou.
Celkové škody se zvýšily ze 63,1 miliardy eur v období 2000–2009 na 74,3 miliardy eur v letech 2010–2019. Největší jednotlivou povodňovou katastrofou v evropské historii zůstávají povodně z července 2021, které způsobily škody odhadované na 38 miliard eur. V důsledku toho dosáhly celkové ztráty z povodní v letech 2020–2025 hodnoty 88,6 miliardy eur, což představuje o 40 % více než v první dekádě tohoto století.
Povodně dnes stojí za přibližně 55 % veškerých ekonomických ztrát způsobených přírodními katastrofami v Evropě. Přibližně 80 % škod přitom není pojištěno, což znamená, že finanční zátěž nesou především domácnosti, firmy a veřejné rozpočty.
Pokud budou pokračovat současné trendy, mohou se průměrné roční ztráty, způsobené říčními povodněmi v EU a Spojeném království, do konce století zvýšit téměř šestinásobně – z dnešních 7,8 miliardy eur na téměř 50 miliard eur při scénáři oteplení o 3 °C.
„Povodně jsou již dnes nejnákladnější přírodní katastrofou v Evropě a naše analýza ukazuje, že jejich dopady sahají daleko za hranice zaplavených oblastí. Postihují investice, příjmy domácností i veřejné finance po mnoho let. Prevence funguje a ekonomicky se vyplácí. Investice do protipovodňové ochrany a odolné infrastruktury zároveň přispívají k dostupnosti pojištění a stabilitě veřejných rozpočtů. Nyní je potřeba zavádět osvědčená opatření dostatečně rychle a v odpovídajícím rozsahu,“ říká Hazem Krichene, seniorní klimatický ekonom Allianz Research.
Mohlo by vás zajímat: Za pád Morandiho mostu padly v Itálii vysoké tresty
Přímé škody představují jen část celkových ztrát
Ekonomické dopady povodní zdaleka nekončí u škod na budovách, infrastruktuře nebo majetku. Allianz Research proto na základě dat z let 2014–2024 vytvořil zátěžový model, který simuluje dopady rozsáhlé evropské povodně v roce 2027 na českou ekonomiku až do roku 2030.
Výsledky ukazují, že nejvýznamnějším dopadem je oslabení investiční aktivity. V období let 2027–2030 by objem kumulativních investic mohl v analyzovaných zemích klesnout o 10,5 až 14,6 %. V České republice by pokles dosáhl 11,4 %, což odpovídá zhruba 7,2 miliardy eur.
Negativně by byly zasaženy také domácnosti. Reálný disponibilní příjem by se mohl snížit o 3,9 až 5,4 %, a to v důsledku nákladů na opravy majetku, dočasné stěhování, výpadky příjmů či růst cen.
Povodně navíc narušují dopravu, logistiku i fungování dodavatelských řetězců, což vytváří tlak na růst cen a zpomaluje ekonomickou aktivitu. Inflace by podle modelu vzrostla o 0,2 % ve Spojeném království až o 1 % v Řecku; v České republice by dosáhla zvýšení o 0,7 %.
Ztráty hrubého domácího produktu by se pohybovaly mezi 0,4 % v Norsku a 1 % ve Španělsku. Česká ekonomika by přišla přibližně o 6,5 miliardy eur, což odpovídá poklesu HDP o 0,6 %.
Mohlo by vás zajímat: ČKP: V Česku jezdí 40 tisíc vozidel s ukrajinskou SPZ. Většina je pojištěná
Dopady by pocítily také veřejné finance. Podle studie by se rozpočtové deficity v analyzovaných zemích v období 2027–2030 v průměru zvýšily o 1,3procentního bodu HDP. V České republice by nárůst činil 1,1procentního bodu.
„Povodňové škody na majetku jsou viditelné a snadno vyčíslitelné. Mnohem větší část ekonomických ztrát však zůstává na první pohled skrytá,“ upozorňuje Hazem Krichene. „V případě České republiky by modelovaná povodeň v roce 2027 způsobila přímé škody přibližně za 7 miliard eur. Následné ztráty ekonomického výkonu by však dosáhly dalších 6,5 miliardy eur, takže celkové ekonomické náklady by se prakticky zdvojnásobily.“
Investice do prevence se ekonomicky vyplácejí
Analýza Allianz Research potvrzuje, že značnou část budoucích ztrát lze odvrátit cílenými investicemi do adaptačních opatření. Klíčovou roli hraje podpora přirozeného zadržování vody v krajině, modernizace odolné infrastruktury a odpovědné územní plánování, které omezuje výstavbu v rizikových lokalitách.
Podle studie přináší investice do ochrany před povodněmi v průměru čtyřnásobnou návratnost v podobě odvrácených škod. Analýza Společného výzkumného střediska Evropské komise navíc ukazuje, že vhodná adaptační opatření mohou do roku 2100 snížit očekávané roční ztráty z říčních povodní z téměř 50 miliard eur na přibližně 8 miliard eur.
Investice do odolné infrastruktury, protipovodňových opatření a efektivního územního plánování tak nepředstavují pouze reakci na klimatickou změnu. Jsou zároveň důležitým nástrojem podpory ekonomického růstu, stability veřejných financí i dlouhodobé dostupnosti pojištění. Adaptaci na klimatická rizika je proto třeba vnímat jako preventivní hospodářskou a fiskální politiku, nikoli pouze jako opatření v oblasti ochrany klimatu.
Komentáře
Přidat komentář