Vyplývá to ze speciální analýzy GDV u 600 000 hlášení pojistných událostí z posledních 3 let. Dvě třetiny z nich tvořily škody na motorových vozidlech nahlášené pojišťovnám. Zbývající třetinu tvořily nahlášené škody z vloupání s výší do 50 000 EUR. Nelze ovšem rovnou říci, že zkoumané pojistné události byly hned pojistným podvodem či pokusem o něj.
Mohlo by vás zajímat: Podcast: Provize v Česku nejsou mimořádně vysoké
Svaz německých pojistitelů (GDV) identifikoval při analýze šest obzvláště častých forem pojistných podvodů. Patří mezi ně dále uvedené druhy kauz.
- Fingované pojistné události: v případě fingované pojistné události došlo ke skutečné škodě, která ovšem není pojištěna. Škodní událost je nahlášena nebo popsána tak, aby bylo možné předpokládat, že se jedná o pojistnou událost.
- Fiktivní škodní události: taková škodní událost je odborníky označována také jako „papírová škoda“. K uvedené škodě ve skutečnosti nikdy nedošlo.
- Vyprovokované škodní události: v případě vyprovokované škodní události je škodní událost záměrně způsobená/zapříčiněná poškozeným nebo poškozenými. Pojistník o tomto záměru neví a je v tomto případě vlastně obětí podvodu.
- Využité škodní události: v tomto případě pachatelé využívají a zneužívají skutečnou škodní událost k úmyslnému navýšení skutečně vzniklé škody.
- Posunuté pojistné události: v případě skutečné škodné události jsou uvedeny jiné osoby nebo jiné datum vzniku škody s cílem získat pro tuto škodní událost pojistné krytí.
- Podvodné sjednání smlouvy: už při uzavírání pojistné smlouvy pojistník klame pojistitele ohledně určitých skutečností, které jsou rozhodující pro uzavření smlouvy nebo výši pojistného.
Komentáře
Přidat komentář