„Ještě před 35 lety Evropa zažila 12 velkých povodní ročně, které si vyžádaly masivní vyplácení pojistek, v loňském roce jich bylo už třicet,“ popisuje Munich Re a předvídá, že tento trend bude ke globálnímu oteplování dále narůstat.
Celosvětově je statistika ještě horší – loni udeřily katastrofální povodně 384krát, zatímco v roce 1980 to bylo 58krát. Nárůst ovšem může souviset i s nedostačující protipovodňovou ochranou a nekvalitními stavebními plány v rozvojovém světě. „Globálně registrujeme největší nárůst povodňových neštěstí a katastrof způsobených vichřicemi,“ řekl šéf klimatického oddělení Munich Re Ernst Rauch. V Evropě podle něj také výrazně přibylo bleskových záplav, kterých je dnes podstatně více než klasických sezónních rozvodněných řek.
Zajišťovna navíc varuje, že zmíněný trend není lineární. V důsledku skleníkového efektu jsou změny mnohem rychlejší. „Je udivující, jak moc tyto katastrofy odpovídají klimatickým modelům,“ řekl Rauch.
Přijdou extrémní přívalové deště
Osm z deseti nejhorších živelních katastrof od roku 1980 do současnosti se odehrálo v posledních 13 letech. Jen v roce 2016 postihlo Evropu 750 živelních událostí. Živly řádí častěji v severní Evropě, zatímco ve Středomoří se poněkud zklidnily. Mezivládní panel pro klimatické změny v příští zprávě přijde s varováním, že severní Evropu čekají daleko extrémnější přívalové deště.
„Nasvědčují tomu všechny existující výzkumy a modely. Je to výsledek toho, jak momentálně funguje atmosféra,“ komentoval situaci britský meteorolog Peter Stott.
S každým stupněm globálního oteplování pohltí atmosféra o šest procent vláhy navíc. Ta se pak vrátí na zemi v podobě přívalových dešťů, intenzivnějších než kdy v minulosti. Horský vzduch z tropů se kvůli zvýšenému proudění dostává dále na sever, což pro nás znamená jediné: více dešťů i sněhu. Středomoří naopak vysychá a začíná se stále více podobat severní Africe.
Vědce navíc zneklidňuje to, že více dešťů neznamená více vláhy. V Německu za posledních 50 let poklesla vlhkost půdy až o 25 litrů na metr čtvereční. Příčinou jsou extrémně horké letní měsíce. Teplejší počasí urychluje vegetační období, rostliny začnou dříve růst a spotřebují i vodu, která jindy zůstala v zemi až do vrcholícího léta.
Badatelé se obávají, že v případě drastičtějšího oteplení – tedy až o čtyři stupně Celsia – budou do roku 2050 postihovat ničivé záplavy každoročně nejméně půl milionu Evropanů. Za dalších třicet let by se to týkalo už milionu Evropanů. Podle údajů Munich Re loni živelní pohromy způsobily ztráty ve výši bezmála pěti bilionů korun. „Necelou třetinu z toho pokryly pojistky.“
Komentáře
Přidat komentář