Rakousko: Čtvrtina řidičů zažívá denně na silnicích agresivní chování

Na „emoce v silničním provozu“ se zaměřil reprezentativní průzkum, který rakouský autoklub ÖAMTC provedl v létě 2024 mezi 1 300 účastníky silničního provozu ve věku od 17 do 60 let. Studie ukázala, že každý čtvrtý člověk se denně setkává s agresivním chováním řidiče na silnici a 57 % to zažije alespoň jednou měsíčně. Pouze 19 % se s tímto chováním setkává zřídka nebo nikdy. „Je zarážející, že 59 % dotázaných uvedlo, že agresivní chování za volantem se za posledních 5 let zvýšilo. To je nebezpečný vývoj, zvláště když to dáme do souvislosti s hodnocením vlastního stylu jízdy,“ říká dopravní psycholožka ÖAMTC Marion Seidenberger.

Mohlo by vás zajímat: Martin Švec: Klíčová je odpovědnost klientů nejen za sebe, ale i za své blízké

Jedno procento řidičů připouští, že při svém preferovaném stylu jízdy jezdí razantně, téměř bezohledně. „Počet nehlášených případů je pravděpodobně mnohem vyšší. Protože málokdo se v průzkumu přizná k agresivnímu, sobeckému chování v silničním provozu, které není společensky schvalováno,“ upozorňuje odbornice z ÖAMTC. Podle vlastního hodnocení 2 % řidičů vypověděla, že jezdí pomalu a opatrně, a další 3 % řidičů se vyjádřilo, že jezdí klidně, aby šetřili své vozidlo. Vlastní styl jízdy oceňuje 31 % účastníků studie jako klidný a vyrovnaný, 10 % jezdí optimálně, aby se rychle dostalo do cíle, 32 % jezdí hladce a dynamicky. Jako rychlý a sportovní hodnotí svůj styl jízdy 21 % respondentů. „Mladší řidiči jezdí podle vlastního hodnocení často klidně, plynule a pomalu. Zde může hrát roli i chybějící denní rutina řízení auta,“ vysvětluje Marion Seidenberger.

Co na silnicích nejvíce vadí

Při jízdě autem respondenty nejvíce obtěžuje riskantní předjíždění (56 %), následuje jízda v záchranné uličce (55 %), přejíždění z pruhu do pruhu a najíždění do přílišné blízkosti (nedodržení bezpečného odstupu) (49 %), nepřizpůsobení stylu jízdy za špatného počasí (45 %), blokování několika parkovacích míst (43 %) a porušování přednosti v jízdě (41 %). Už menší vztek způsobují podle respondentů pozdní rozjíždění na zelenou (21 %), pomalá jízda a jízda v prostředním pruhu na dálnicích (po 26 %) nebo parkování ve vozovce v další řadě vedle obsazených parkovacích míst (28 %).

Mohlo by vás zajímat: Paul Carty: Věřím, že umělá inteligence nikdy nenahradí živého zprostředkovatele

Na otázku, co zvyšuje rozčilení oslovených, byla nejčastěji zmíněna špatná viditelnost (31 %), dále hustý provoz (28 %) a časová tíseň (26 %). „Mladým řidičům vadí zejména horko, časový tlak a hlad, zatímco starší řidiče více stresuje hustý provoz,“ diferencuje klubová expertka.

Nejčastější reakcí na agresivní chování je nadávání

Při setkání s agresivním chováním na silnici řidiči aut a cyklisté hlavně verbálně nadává (40 %). 32 % troubí a používá světla k upozornění na nevhodné jednání jiného účastníka provozu, 18 % gestikuluje a 15 % dotázaných dokonce na chvilku zastaví. 11 % uvedlo, že předává oznámení na policii. „Lidé, kteří hodně jezdí autem služebně a za prací, tvrdí, že nadávají za volantem méně. Je možné, že profesionální řidiči si vypěstovali trochu více rutiny a vyrovnanosti,“ spekuluje Marion Seidenberger.

Proti stresu pomáhá hudba

Na otázku, co pomáhá zachovat klid a bezpečně řídit ve vypjatých situacích, je na prvním místě uváděna respondenty hudba (47 %). Následují větší pozornost a soustředění na řízení (36 %), pravidelné přestávky v jízdě (33 %) a snížení teploty ve vozidle (31 %).

Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Lukáš Drásta

Souhrnně výsledky průzkumu ukazují, že k agresivnímu chování dochází u všech účastníků silničního provozu a že agresivitu může podpořit i nedostatek místa, mnoho stavebních prací a uzavírky na silnici, dotěrní a rušiví spolujezdci, špatný stav vozovky a špatné počasí. Současně se projevuje, že agresivní chování v silničním provozu je v posledních 5 letech pociťováno spíše stále častěji. „Co může pomoci? Kromě zlepšení infrastruktury určitě jezdit ohleduplně a předvídavě, optimalizovat vlastní time management, aby se snížil stres ze zpoždění, a dělat přestávky na zotavení a „uklidnění“ – a to vše bez ohledu na formu mobility,“ uzavírá dopravní psycholožka ÖAMTC.