Přírodní katastrofy způsobily v regionu APAC v roce 2025 ekonomické škody odhadované na 76 miliard USD, z čehož pojištěno bylo pouhých 10 %, tedy přibližně 7 miliard USD. Nezajištěné ztráty ve výši zhruba 69 miliard USD tak dopadly přímo na vlády, firmy, domácnosti i veřejné rozpočty.
Vyplývá to z analýzy Aon shrnuté ve zprávě 2026 Climate and Catastrophe Insight Report, která znovu upozorňuje na jeden z největších strukturálních problémů globálního pojišťovnictví: hlubokou mezeru mezi celkovými ekonomickými ztrátami a pojištěnými škodami v regionech s nejvyšší katastrofickou expozicí.
Největší jednotlivou katastrofou roku 2025 bylo zemětřesení v Myanmaru o síle 7,7 stupně, které si vyžádalo téměř 5 500 obětí a způsobilo ekonomické škody ve výši až 16 miliard USD. Pojištěné však byly pouze škody za 1,6 miliardy USD, tedy pouhých 10 %. Tato jediná událost tak představovala více než pětinu všech ročních ekonomických ztrát regionu APAC a zároveň se stala nejsmrtelnější přírodní katastrofou na světě od zemětřesení v Turecku a Sýrii v roce 2023.
Mohlo by vás zajímat: Krupobití dohnalo ve škodách hurikány. Nenápadná hrozba mění pojišťovnictví
Katastrofy už nejsou výjimečné. Miliardové škody jsou novým standardem
Myanmar ale nebyl výjimkou. Napříč regionem způsobily rozsáhlé škody povodně v Číně, Indii, Pákistánu a jihovýchodní Asii, které zasáhly obytné oblasti, dopravní infrastrukturu i zemědělství. K tomu se přidala série silných cyklonů, jež vedly k masivnímu vysídlení obyvatel a významným ztrátám na životech.
Alarmující je četnost velkých škodních událostí. Nejméně 15 katastrof v regionu vygenerovalo ekonomické ztráty převyšující 1 miliardu USD. Miliardové katastrofy tak v APAC přestávají být extrémní výjimkou a stávají se součástí nové klimatické reality.
Přestože celkové ekonomické škody v roce 2025 zůstaly pod dlouhodobým průměrem, lidské dopady byly mimořádně vážné. To ukazuje důležitý trend: ani relativně „klidnější“ roky již neznamenají nízké společenské a ekonomické náklady. Kombinace urbanizace, růstu hodnoty majetku v exponovaných oblastech a intenzivnějších klimatických jevů zvyšuje zranitelnost regionu bez ohledu na počet katastrof.
Ani vyspělé trhy nejsou imunní
Výmluvný je i příklad Japonska, jednoho z nejsofistikovanějších pojistných trhů světa. Tam přírodní katastrofy způsobily v roce 2025 ekonomické škody přesahující 700 milionů USD, z čehož pojištěno bylo přibližně 290 milionů USD. I zde tak zůstala mezera v pojistné ochraně kolem 59 %.
To potvrzuje, že problém podpojištěnosti není omezen pouze na rozvíjející se ekonomiky. Rozdíl je především v míře připravenosti finančního systému absorbovat šoky. Zatímco vyspělé trhy disponují robustním zajistným krytím, hlubokými kapitálovými trhy a stále častěji využívají alternativní transfer rizika, například katastrofické dluhopisy nebo parametrické pojištění, velká část APAC zůstává závislá na přímé fiskální intervenci států.
Pojišťovnictví čeká redefinice role
Z pohledu globálního trhu je region APAC dnes jednou z nejdůležitějších zkoušek budoucnosti pojišťovnictví. Region kombinuje extrémní klimatickou expozici, rychlý ekonomický růst, vysokou koncentraci populace a současně nízkou penetraci pojištění. Právě tato kombinace vytváří obrovský „protection gap“, který může v příštích letech dále růst.
Mohlo by vás zajímat: Aleš Michl: Rok nízké inflace a technologické proměny
Ve srovnání se Severní Amerikou, kde bývá u velkých katastrof pojištěna podstatně vyšší část škod, nebo s Evropou, která rozvíjí rovněž veřejně-soukromé modely katastrofického krytí, zůstává APAC z hlediska systémové odolnosti pozadu. Zároveň je ale laboratoří nových řešení, od satelitního modelování rizik přes AI underwriting až po parametrické pojištění pro zemědělství a infrastrukturu, slibující nový přístup k pojištění.
Hlavní zpráva pro budoucnost je jasná: největší ekonomickou hrozbou nejsou jen stále četnější samotné katastrofy, ale neschopnost zajistit dostatečné financování jejich dopadů. Pokud region výrazně nezvýší pojistnou penetraci a kapacitu transferu rizika, budou se desítky miliard ztrát dál přesouvat na bedra států, firem a domácností, s dopady na stabilitu veřejných financí, investiční prostředí i tempo ekonomického růstu.
Komentáře
Přidat komentář