Téma „návratu ke kořenům“ vyvstalo během diskuse hned po řešení problému s neustále klesajícími úrokovými mírami, které jsou pro pojišťovny velmi nepříjemné. K otázce moderátorky, jak se s tím pojišťovnictví vyrovná, následovala panelová diskuse s mnoha zajímavými názory, jejichž konečné spojení bude pravděpodobně cestou pro následující roky.
„Stejně tak jako pekař musí prodávat chléb za cenu, která mu pokryje náklady a přinese zisk, tak by měly i pojišťovny vzhledem k současné situaci s úrokovými mírami, zamířit k původní podstatě svých zisků. Tedy prodeji produktů, jejichž cena bude pokrývat náklady a generovat zisk.“ S tímto komentářem se ujal mikrofonu jako první, generální ředitel ACE pro ČR a SK, Erik Macalík. S tím příliš nesouhlasil Vladimír Bezděk, generální ředitel ČSOB pojišťovny. Podle něj je odpověď na dosahování lepšího technického výsledku investiční politiky obsažen v přicházející evropské směrnici Solvency 2. I to ovšem Vladimír Bezděk bere spíše krátkodobou cestu. „Aby pojišťovny mohly být v horizontu 10, 15 let fungujícím segmentem v ekonomice, tak je třeba jejich úhel pohledu rozšířit,“ argumentuje a poukazuje, jak na přicházející technologie, umožňující lepší segmentaci klienta, tak i na nové generace klientů. „Měli bychom se začít soustředit na segmenty trhu, které dnes pojišťovny tolik neadresují a to jsou klienti ve třetím věku. Další možnost vidím v rozšíření nabídky služeb, jako nadstavbu k životnímu i neživotnímu pojištění, které vůbec charakter pojištění mít nemusí,“ na což navazuje argumentem, že s klientem pak bude prostor k navázání intenzivnějšího vztahu a napravení reputace pojišťoven jako ústavů, které s klientem přichází do kontaktu jen při podpisu smlouvy a pak už ideálně nikdy.
S jeho slovy souhlasil Tomáš Síkora, bývalý výkonný ředitel ČAP, který krom vztahu s klientem poukázal i na současnou vytíženost pojišťoven regulátorem, často až v řádech desítek procent, což společnostem bere výraznou část výkonu. „Procesy v pojišťovnách se minimálně z 30 procent točí jen okolo regulací. Finanční trh je nejregulovanější odvětví hned po jaderné energetice a dalších rizikových oblastech pro zdraví. Jsem přesvědčený, že se musíme víc soustředit na zkvalitnění těchto procesů, abychom si uvolnili ruce a ten výkon převedli tam, kde je to potřeba“. Komentuje v návaznosti na předešlou debatu ohledně bankovního sektoru a jeho regulovanosti státem.
Šéf pojišťovny UNIQA Martin Žáček pak dal současnou situaci do souvislosti s vývojem v povinném ručení. Popsal vývoj jeho ceny od demonopolizace, až po současnost a upozornil na vývoj cen od počáteční unifikace, přes současné cenové dno, kterého pojišťovny dosáhly, až k cestě ven pomocí technologií a lepší segmentaci díky telematice. Obdobnou cestu vidí tedy i u ostatních produktů. S kolegou Bezděkem souhlasil, s nutností zaměřit se na stárnoucí generace a na produkty, které jim bude možné nabízet. „Do budoucna je třeba řešit demografickou strukturu pojistného kmene, v návaznosti na stárnutí populace. Současná generace klientů je ještě relativně silná a kupuje životní pojištění i hypotéky. I ekonomika tomu přeje, ale za 10 let tato generace zmizí, a my budeme řešit komu a jaké produkty nabízet. Je třeba vymyslet nová řešení pro starší generaci, a to už dnes,“ vysvětluje generální ředitel pojišťovny UNIQA.
S vývojem cen a legislativy, které do karet pojišťovnám příliš nehrají, naštěstí přichází z pomyslného balíčku další trumfy v podobě technologií. Internet věcí, telematika a big data budou v pokročilé segmentaci, určitě hrát velkou roli i ty však budou něco stát. Z debaty bylo patrné, že způsoby, jakým dál pokračovat k prosperitě pojišťovnictví existují a bude třeba po nich sáhnout. Zatím se tedy můžeme jen domnívat, kdy přijdou, ale je jisté, že to bude muset být co nejdříve.
Komentáře
Přidat komentář