Věčný problém: provize

Letošní konference se zúčastnilo přes 1100 odborníků. „V prosinci loňského roku jsme dokonce uvažovali o tom, že se konference bude muset zrušit. Nakonec jsme to ale neudělali. A vy jste přijeli, abychom se společně věnovali aktuálním problémům, které řeší FERMA společně s vámi, zástupci pojišťoven, makléřů, likvidátorů škod, právníků a risk manažerů,“ těmito slovy zahájil v pondělí 5. října pražskou konferenci FERMA její prezident Peter den Dekker. Letošní konference se navíc konala v době, kdy FERMA oslavila své 35leté výročí.

Solvency II

Implementace opatření s názvem Solvency II se plánuje na rok 2012. Zjednodušeně řečeno, jde o opatření, které mimo jiné přinutí pojišťovny v případě pojišťování velkých rizik výrazně navýšit svůj kapitálový rámec. Jak zdůraznil Peter den Dekker, dopady Solvency II budou rozsáhlé. „A to nejen v Evropě, ale napříč celým světem,“ zdůraznil Dekker.

FERMA se velmi obává toho, že velké pojišťovny s více diverzifikovanými portfolii pravděpodobně získají větší konkurenční výhodu, jež v konečném důsledku povede ke snížení konkurence, zvýšení pojistných nákladů a snížení kapacity pro pokrytí nově vznikajících rizik.

Lze jen doufat, že interní systém řízení rizik nevyřadí klienty ze hry. Den Dekker v souvislosti se Solvency II vyzval na semináři makléře, aby se veřejně ozvali. „Musíte přece bránit zájmy svých klientů,“ zdůraznil.

Přestože se bude směrnice Solvency II formálně týkat pouze pojišťovatelů ze zemí Evropské unie, na dalších významných trzích usilují o podobná opatření za účelem dosažení větší harmonizace.

Věčný problém: provize

FERMA konference se již potřetí zabývala ožehavým problémem, kterým jsou makléřské provize. Den Dekker ve své úvodní přednášce kritizoval makléře za to, že nedospěli k dohodě, týkající se jejich odměn. Podle svých slov je zklamaný, že otázka provizí vyvstala přesně šest let poté, co byla poprvé diskutována na fóru FERMA.

Asociace FERMA se nevyjadřuje k tomu, jakým způsobem by měli být makléři odměňováni, jako spíše k tomu, že ve vztahu mezi klientem a makléřem by měla panovat maximální transparentnost.

Den Dekker současně vyzval makléře prostřednictvím jejich asociace BIPAR, aby otázku odměn vyřešili: „Musíme zaznamenat pokrok ve věcech, které jsou skutečně důležité, a to je například Solvency II.“

Předmětem současných sporů jsou náhrady makléřů. A to nejen otázka jejich průhlednosti, ale i další problémy.

Většina risk manažerů se shoduje v tom, že klient by měl přesně vědět, za co, kolik a komu platí, ale to není ten hlavní problém.

Větším problémem jsou dodatečné a mimořádné finanční částky, které mnohdy pojišťovny platí makléřům za to, že uzavřeli pro pojišťovnu velký obchod. Současný spor je o to, zda tyto částky veřejně přiznávat či nikoliv.

Finanční krize teď a poté

Dalším velmi významným tématem byla – jak jinak – finanční krize.

„Myslím si, že oživení bude mít tvar písmene U,“ konstatoval na konferenci Daniel Thorniley ze skupiny The Economist Group. Upozornil na to, že pokud jde o vyhlídky obchodního světa, budou se dopady krize projevovat ještě dlouhou dobu.

Thorniley rovněž poukázal na úvěry, které tečou nesprávným směrem a nejsou dostupné malým a středním podnikům. Právě tady se budou projevovat dopady krize, dodal.

Jedinou výjimkou je Čína, kde banky půjčily klientům okolo 1,7 miliard dolarů. „Ale tam se to dělalo úplně jinak. Tam si vláda přivedla k jednacímu stolu představitele bank a nařídila jim, komu a kolik mají půjčit. A oni půjčili…“ vysvětloval Thorniley. Čína se tak stala motorem růstu, bez něhož bychom byli ve vážné recesi, uvedl.

Konkurence

Je velmi důležité udržet si klienty po dobu krize. Je to ještě důležitější, než tomu bylo v dobách, kdy krize ještě nebyla. To souvisí i s růstem konkurence, která roste stále rychleji. Původně se hovořilo o tom, že fúzovat bude něco okolo 60 až 70 procent firem. „Ale chyba lávky! Do něčeho takového skutečně půjde jen okolo 6 až 7 procent firem,“ uvedl Thorniley.

Vítězem druhého pololetí letošního roku je Polsko, které vykazuje pozitivní růst.

Ale vavříny vítězů získává i Rusko. To proto, že ruský spotřebitel si nepůjčoval zdaleka tolik, jako si půjčili spotřebitelé jinde ve světě. „Světová banka uvedla, že makroekonomická politika Ruska byla excelentní. Při ceně 68 až 70 dolarů za barel ropy vyjde Rusko z krize dobře,“ shrnul Thorniley.

Vítězové a poražení

Krátký (a neveselý) souhrn nakonec. Mezi poraženými bude s největší pravděpodobností automobilový průmysl, stavebnictví, finančnictví, ale i dodavatelé automobilového průmyslu.

Je smutné, že se ještě stále najdou firmy, které si myslí, že do konce letošního roku všechno doženou a budou v mínusu místo padesáti procent jen pouhých 15 procent…

Dagmar Šístková