Inflace se od ledna 2024 pohybuje poblíž 2% cíle. Podle nové prognózy sekce měnové by se celková inflace měla po celý letošní rok nacházet pod 2 % a v příštím roce v těsné blízkosti inflačního cíle. Jádrová inflace ale zůstane zvýšená i v nadcházejících čtvrtletích.
Mohlo by vás zajímat: Intermap Technologies: Pojistný trh se rozhodl pro další rozvoj povodňových map
Vzhledem k současnému i očekávanému vývoji je tak třeba držet relativně přísnou měnovou politiku oproti minulosti. Pozvolně zrychlující dynamika úvěrů přispívá k růstu množství peněz v ekonomice. Trh práce zůstává napjatý a mzdy rostou zvýšeným tempem. Roste i spotřeba domácností. Proinflačně působí stále zvýšený růst cen služeb a nemovitostí.
Cílem aktuálního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace zůstala stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle i poté, co pominou dočasné faktory, které ji v letošním roce snižují. To vyžaduje, aby úvěrová dynamika nebyla nadměrná a růst množství peněz v ekonomice tak zůstal přiměřený. Tím bude měnová politika přispívat k udržení nízké inflace.
Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a změn v domácí i zahraniční poptávce. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank, geopolitické události, situaci na zahraničních finančních trzích a vývoj v obchodních vztazích mezi zeměmi. Bankovní rada též bude vyhodnocovat působení měnové politiky na domácí úvěrovou aktivitu, ceny aktiv, zejména ceny nemovitostí, a následně na reálnou ekonomickou aktivitu a cenový vývoj.
Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž 2% cíle. To v současnosti ještě vyžaduje relativně přísnou měnovou politiku.
Ekonomický vývoj
Podle předběžného odhadu ČSÚ se HDP v závěru loňského roku zvýšil v mezičtvrtletním vyjádření o 0,5 % a meziročně byl vyšší o 2,4 %. Za celý rok 2025 ekonomika vzrostla o 2,5 %. Hlavním tahounem domácí ekonomiky je i nadále spotřeba domácností. Naopak investiční aktivita soukromého sektoru je utlumená. Nezaměstnanost zůstává nízká. Meziroční růst mezd dosáhl ve třetím čtvrtletí 7,1 %.
Dlouhodobě nadprůměrný růst mezd přispívá k inflačním tlakům z domácí ekonomiky. Ty se promítají zejména do setrvale zvýšeného růstu cen služeb a výrazného zdražování nemovitostí. Tento vývoj je umocněn tím, že nejrychlejší růst mezd pozorujeme právě v sektoru služeb.
Mohlo by vás zajímat: ČKP: Mapy.com nově varují řidiče před střety se zvěří
Výhled
Inflace se podle prognózy sekce měnové bude letos pohybovat pod 2 %. V průměru za celý rok dle prognózy inflace dosáhne 1,6 %, v příštím roce pak 2,1 %. Letošní přechodný pokles inflace odráží především dopad převedení poplatku za obnovitelné zdroje energie na státní rozpočet. HDP Česka podle prognózy sekce měnové vzroste letos i příští rok o 2,9 %.
Rizika a nejistoty
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako vyrovnaná. Rizikem ve směru vyšší inflace je případné zrychlení růstu množství peněz v ekonomice vyvolané úvěrováním domácností a vládních institucí. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je rovněž pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Dále zůstává riziko setrvačnosti zvýšeného růstu cen služeb, včetně imputovaného nájemného. Protiinflačně může naopak působit silnější kurz koruny. Zvyšování bariér pro mezinárodní obchod představuje riziko pro zpomalení globální hospodářské aktivity. Protiinflačním rizikem je slabý výkon některých ekonomik eurozóny. Stejně tak je jím případná globální korekce cen aktiv v prostředí vysoké zadluženosti vlád některých vyspělých zemí. Nejistotu nadále představuje vývoj válečného konfliktu na Ukrajině.
Prognóza ČNB
Nová prognóza ČNB počítá letos s rychlejším růstem a pomalejší inflací. Reálné mzdy by tak letos měly růst zhruba jako loni, o 4,5 procenta, dosud se přitom čekalo zpomalení jejich růstu Česká národní banka ve své nové prognóze nese dobré zprávy. „Česká ekonomika by letos měla růst rychleji – o 2,9 namísto 2,4 procenta –, než podle poslední prognózy z loňského podzimu. A to navíc při pomalejší než dosud předpokládané inflaci – ta by měla celoročně činit 1,6 namísto 2,2 procenta. Reálné mzdy tak letos porostou rychleji, než se dosud mínilo. Jejich růst by se mohl opět pohybovat kolem úrovně 4,5 procenta, která se obecně předpokládá také za loňský rok. Celkový výsledek za loňský rok Český statistický úřad teprve zveřejní,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.
Mohlo by vás zajímat: Unicorn uspořádal seminář o AI Insurtech v likvidaci
Tuzemská centrální banka je ve své nové prognóze výrazně optimističtější než ministerstvo financí. „To ve své lednové prognóze počítá s letošním reálným růstem české ekonomiky jen ve výši 2,4 procenta. Inflace by přitom měla činit 2,1 procenta. I když ČNB počítá s citelně rychlejším růstem ekonomiky než resort financí, nelze na základě její prognózy předpokládat, že tuzemská ekonomika vytvoří vyšší nominální hrubý domácí produkt. Ten by se měl pohybovat letos kolem úrovně 8960 miliard korun, protože ČNB sice počítá s citelně rychlejším reálným růstem než ministerstvo financí, zato však se znatelně pomalejší inflací. Zlepšení prognózy ze strany ČNB tedy čistě nominálně neznamená žádný dodatečný letošní příjem pro veřejnou kasu ČR, ani pro státní rozpočet,“ dodal Lukáš Kovanda.
Komentáře
Přidat komentář