ČNB snížila základní úrokovou sazbu na 6,25 %

Bankovní rada předpokládá, že inflace v lednu klesla na hodnotu okolo 3 %, tedy k horní hranici tolerančního pásma inflačního cíle. Bankovní rada nadále spatřuje na výhledu pro příští roky proinflační rizika. Jejich naplnění by znamenalo, že by inflace oproti předchozím letům sice výrazně klesla, ale nesestoupila by až do blízkosti 2% cíle. Proto bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a k dalšímu snižování sazeb přistupovat opatrně. Z tohoto pohledu se sazby v tomto a nejspíše i příštím čtvrtletí budou nacházet nad hodnotami, které implikuje základní scénář nové makroekonomické prognózy. S ním je konzistentní rychlý pokles tržních úrokových sazeb v průběhu letošního roku.

Mohlo by vás zajímat: Petr Mlčoch: Důvěra klientů k pojišťovnám má stoupající tendenci

Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a aktualizovaných prognóz. Rychlost případného dalšího snížení sazeb se bude odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti dezinflačního trendu, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy situace na trhu práce a vývoje domácí i zahraniční poptávky. Bankovní rada též bude vyhodnocovat transmisi snížení sazeb do úvěrové aktivity a následně do reálné ekonomické aktivity. Bankovní rada zároveň konstatuje, že proces snižování sazeb může být kdykoliv přerušen či zastaven na stále restriktivních úrovních, nebude-li se inflace snižovat v souladu s predikcí.

Zdroj: ČNB, YouTube

Přísná měnová politika ČNB zbrzdila růst množství peněz v ekonomice vytvářených úvěrováním soukromého sektoru. Poklesla zejména dynamika úvěrování trhu nemovitostí a následně i aktivita na nemovitostním trhu. Silný kurz koruny zároveň především v první polovině roku 2023 zlevňoval dovoz. Od podzimu 2022 do prosince loňského roku tak došlo k výraznému poklesu inflace: celková inflace klesla z 18 % na 6,9 %, jádrová inflace ve stejném období klesla ze 14,7 % na 3,6 %.

Přestože ČNB začala v prosinci loňského roku postupně snižovat úrokové sazby, boj s inflací nekončí. Úrokové sazby zůstávají v reálném vyjádření zřetelně kladné a tlumí inflaci. Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v přísné měnové politice, dokud inflace nebude stabilizována poblíž dvouprocentního cíle.

Mohlo by vás zajímat: Ondřej Kovařík: Industrial Deal je slibný krok

Ekonomický vývoj

V české ekonomice odeznívají nákladové inflační tlaky, které měly původ v externím prostředí, i poptávkové tlaky plynoucí z domácí ekonomiky. Ekonomika se na konci loňského roku odrazila ode dna. HDP podle předběžného odhadu ČSÚ ve čtvrtém kvartále vzrostl mezičtvrtletně o 0,2 %. K růstu přispěla zahraniční poptávka a po několika čtvrtletích také spotřeba domácností.

Domácí i zahraniční poptávka ale zůstávají slabé. Tlumí je přísná měnová politika, negativní sentiment a nadále vysoké ceny energií, které působí proti růstu reálných příjmů domácností. Domácí a v menší míře i zahraniční poptávku tlumí také zvýšená tvorba úspor z důvodu obezřetnosti domácností i atraktivního zhodnocování vkladů. Ekonomika se podle našich analýz pohybuje pod svým potenciálem.

Na druhou stranu nezaměstnanost zůstává nízká a trh práce napjatý. Nicméně růst mezd ve třetím čtvrtletí zpomalil na 7,1 % a k materializaci rizika vzniku mzdově-inflační spirály tedy nedochází.

Mohlo by vás zajímat: Slavia vážně přemýšlí o povinném ručení pro elektrokola!

Výhled

Prognóza předpokládá, že meziroční inflace v lednu klesla z 6,9 % na 3 %. Prognóza očekává, že do konce roku inflace setrvá v horní polovině tolerančního pásma a v příštím roce klesne k 2% cíli. Za celý letošní rok tak inflace v průměru dosáhne 2,6 %, v příštím roce 2 %. Jádrová inflace by ale měla být v letošním roce zvýšená, a to v průměru na úrovni 2,9 %.

Co se týče HDP, prognóza očekává pro letošní rok obnovení růstu domácí poptávky, která bude podpořena oživením reálných příjmů domácností. Spotřeba domácností se ale bude nadále pohybovat pod úrovní pozorovanou před pandemií. Také zahraniční poptávka zůstane utlumená. HDP podle prognózy letos vzroste o 0,6 % a v příštím roce zrychlí na 2,4 %.

Mohlo by vás zajímat: Sazby za námořní pojištění v Rudém moři rostou po dalších útocích na lodě

Rizika a nejistoty

Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy a nejistoty výhledu jako spíše proinflační. Rizikem v tomto směru je pomalejší odeznívání zvýšených inflačních očekávání, což by se při napjatém trhu práce mohlo projevit ve zvýšených mzdových požadavcích. Dalším proinflačním rizikem je vyšší než předpokládaná setrvačnost růstu cen služeb a přerušení dezinflace u obchodovatelných statků, která doposud vyplývala zejména z odeznění problémů na straně nabídky. Na delším horizontu je proinflačním rizikem zrychlení tvorby peněz v ekonomice plynoucí z nadměrné úvěrové aktivity na realitním trhu. Ta by mohla vést k obnovení výrazně kladných příspěvků imputovaného nájemného do jádrové inflace. Naopak rizikem ve směru nižší inflace je výraznější než očekávané zhoršení globální hospodářské aktivity a výkon německé ekonomiky. Nejistotou výhledu zůstává budoucí nastavení zahraniční měnové politiky.

Podle ekonoma Lukáš Kovandy zvítězilo přesvědčení, že inflace v Česku rychle slábne. „Rozhodnutí ČNB znamená, že bankovní rada ČNB je přesvědčena, že inflace rychle odeznívá a že ani lednové přecenění nebylo v tomto ohledu závažným rizikem. Jeho rozsah budeme znát teprve za týden, kdy statistici zveřejní příslušné údaje. Koruna v reakci na krok ČNB přesto oslabuje, což značí, že podstatná část trhu mínila, že centrální banka se uchýlí jen k redukci o 0,25procentního bodu. Výrazněji ČNB naposledy základní sazbu snížila v květnu 2020, v důsledku dopadů první vlny covidové pandemie. Česká koruna oslabila až nad 25,1 koruny za euro, což je její nejslabší úroveň od května 2022. Tehdy koruna oslabovala v souvislosti se jmenováním nového guvernéra ČNB Aleše Michla. Oslabování tehdy zarazila ČNB svými intervencemi za silnější korunu. ČNB bude sazby snižovat i dále v letošním roce, nelze vyloučit, že opět v rozsahu půl procentního bodu už hned na příštím zasedání. Na konci roku by základní sazba měla činit 3,75 procenta,“ uvedl Lukáš Kovanda.

Mohlo by vás zajímat: Kdo se stal generálním ředitelem společnosti MARSH McLennan v České republice?

Hodně ekonomů sázelo na pokles o čtvrt procentního bodu. Nicméně trh ve svých kontraktech počítal se snížením o půl procentního bodu. Ekonomové tak vnímali situaci o trochu pesimističtěji než investoři. „ Z většího nadhledu je však jedno, jestli ČNB snížila v únoru sazby o čtvrt, nebo půl procentního bodu. Jde o celkové snížení sazeb za rok, a to bude výrazné. Jestli sníží více sazby v prvním kvartálu, o to méně je sníží ve druhém a obráceně.  To je přitom klíčové pro dluhopisy. Čím budou úrokové sazby níž, tím nižší výnosy budou nabízet emitenti u nových emisí. To je spolu provázané. Dluhopisy, které mají fixní úročení, tak budou pro investory zajímavější. I v roce 2025 budou sazby dále klesat. Vracíme se do normálu. To znamená, že i hypotéky zlevní. Bohužel to s sebou časem přinese i růst cen nemovitostí. Dosažitelnost bydlení se tak moc nezlepší,“ doplnil ekonom Vladimír Pikora.