Česká národní banka sankcionovala ČSOB za pochybení v oblasti pravidel proti praní špinavých peněz, takzvaného AML, a při kontrole některých klientů. Pokuta dosáhla 30 milionů korun. ČNB současně upozornila, že tato částka nemusí představovat horní hranici případných budoucích postihů. „Platí však, že ČSOB není jediný subjekt, který pokutu v takové výši dostal. Stejnou pokutu jsme zatím nepravomocně uložili i v jiném případě. Zároveň není vyloučeno, že v budoucnu ČNB přistoupí k ukládání ještě vyšších pokut, což je dáno i našimi závazky vyplývajícími z práva EU,“ uvedl pro ČTK ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas.
Mohlo by vás zajímat: Alena Pomahačová: Leadership po lidsku aneb nový tým, energie a obchod v éře AI
ČNB ve svém rozhodnutí popsala několik oblastí, ve kterých podle ní ČSOB nepostupovala v souladu s požadavky na kontrolu klientů. Jeden z případů se týkal klienta, kterého banka interně hodnotila jako „problémového“, „neakceptovatelného“ a následně jako „vysoce rizikového“. V období od listopadu 2022 do listopadu 2023 podle ČNB banka dostatečně nepřezkoumávala účel a smysl jeho transakcí. Šlo mimo jiné o 58 hotovostních výběrů v celkovém objemu 136,4 milionu korun, 45 tisíc dolarů a 3,746 milionu eur. Zaznamenány byly rovněž tři hotovostní vklady v souhrnné hodnotě 1,485 milionu korun a 258 tisíc dolarů.
ČNB upozornila také na kontrolu vlastnických struktur
Další výhrady regulátora se týkaly obchodního vztahu s klientem, kterého ČSOB hodnotila jako vysoce rizikového. Podle ČNB banka v období nejméně od začátku roku 2021 do konce roku 2023 dostatečně nezjišťovala informace o účelu a zamýšlené povaze obchodního vztahu a nezohlednila některé rizikové faktory spojené s podnikáním klienta. ČNB rovněž uvedla, že ČSOB v letech 2021 až 2024 v některých případech dostatečně nezjišťovala celou vlastnickou a řídicí strukturu klientů ani to, zda se v těchto strukturách nenacházejí osoby, vůči nimž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce.
Rozsáhlé bylo podle rozhodnutí ČNB také zjištění týkající se 8 414 klientů – právnických osob se složitou nebo komplexní vlastnickou strukturou. U těchto subjektů banka podle regulátora nezjišťovala, zda se v celé jejich vlastnické nebo řídicí struktuře nenachází osoba podléhající mezinárodním sankcím. Centrální banka také vytkla ČSOB nedostatky v postupech pro zesílenou identifikaci a kontrolu klientů při obchodech souvisejících s vysoce rizikovými třetími zeměmi. Další výhrada se týkala postupů spojených s evidencí skutečných majitelů.
Mohlo by vás zajímat: Allianz odhalila v prvním pololetí pojistné podvody za více než 217 milionů
Dohled ČNB v oblasti prevence praní špinavých peněz se neomezuje na kontrolu jednotlivých transakcí. Regulátor posuzuje také nastavení a fungování systému řízení rizik finančních institucí, plnění zákonných povinností, vnitřní pravidla a způsob kontroly klientů a jejich transakcí. Závažné systémové nedostatky mohou vést ke správnímu řízení a uložení sankce.
ČSOB: Nešlo o úmyslné jednání
ČSOB zdůraznila, že zjištění se týkala staršího období a prověřování neodhalilo její účast na praní špinavých peněz. Podle banky nevznikla újma klientům ani třetím stranám. „ČSOB tato situace mrzí, všechny nedostatky jsme okamžitě napravili a přijali rozsáhlá opatření, aby se neopakovaly. Zjištění se týkají staršího období a šetření neodhalilo žádnou účast ČSOB na praní špinavých peněz, žádnému klientovi ani třetí straně nevznikla újma a zjištění nijak nesouvisela s bezpečností klientských dat,“ uvedl pro ČTK mluvčí ČSOB Petr Milata.
Podle něj nešlo o úmyslné jednání banky. ČSOB zároveň upozornila, že v některých posuzovaných oblastech se její výklad pravidel lišil od pohledu regulátora. „V některých dílčích otázkách jsme pravidla vykládali odlišně a rozhodnutí ČNB nyní přináší jednoznačný výklad pro jejich další uplatňování,“ doplnil na závěr pro ČTK Petr Milata.
Komentáře
Přidat komentář