„Od ledna do konce dubna podnikatelskou činnost zahájilo o 3 128 lidí více než ve stejném období loni. Meziročně činnost ukončilo o více než 1 300 podnikatelů méně než loni. Čistý přírůstek tak byl o 4 480 vyšší než ve stejném období loňského roku, kdy začal počet podnikatelů růst po období poznamenaném povinným zaváděním datových schránek, ve kterém podnikatelů výrazně ubylo. Letos za období leden až duben na 10 podnikatelů, kteří činnost ukončili, připadlo 18 lidí, kteří s podnikáním začali, což je nejvyšší přírůstek počtu podnikatelů za posledních šest let. To naznačuje, že podmínky pro podnikání fyzických osob jsou, navzdory nepříznivým vnějším vlivům, stále poměrně dobré. Je otázkou, nakolik se na rychlém zvyšování počtu podnikatelů podílí skutečnost, že některé firmy namísto pracovního poměru preferují práci na živnostenský list,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Mohlo by vás zajímat: Anketa Pojišťovna roku slaví čtvrtstoletí. Osobností trhu je Jitka Chizzola
Za první čtyři měsíce roku 2026 zdaleka nejvíce podnikatelů zahájilo činnost v Praze (8 462), vyšší počty dále vykázaly Středočeský (4 649) a Jihomoravský kraj (3 933). Nejvyšší dynamiku růstu oproti stejnému období loňského roku zaznamenaly shodně Liberecký a Královéhradecký kraj, ve kterých činnost zahájilo o 15 % více podnikatelů. V Praze se jejich počet zvýšil o 13 %. Olomoucký kraj jako jediný téměř stagnoval.
Za první čtyři měsíce roku 2026 nejvíce lidí ukončilo podnikání v Praze (4 405), ve Středočeském (2 545) a v Jihomoravském kraji (2 032). Počet osob, které činnost ukončily, se snížil ve 12 krajích. Nejvýrazněji v Královéhradeckém (o 20 %) a v Libereckém kraji (o 18 %). V Praze se počet zaniklých podnikatelů naopak meziročně o 7 % zvýšil, v Pardubickém kraji o 1 %.
Za období od ledna do konce dubna se počet podnikatelů nejrychleji zvyšoval v Jihomoravském, Zlínském, Moravskoslezském kraji a v Praze, kde na 10 zaniklých podnikatelů připadlo 19 lidí, kteří podnikání zahájili. V Libereckém a Středočeském kraji to bylo 18 nových podnikatelů na 10 zaniklých, což odpovídá průměru za celou ČR. Mírně podprůměrným tempem přibýval počet fyzických osob podnikatelů v Královéhradeckém, v Olomouckém kraji a v kraji Vysočina, kde na 10 zaniklých připadlo 17 podnikatelů, kteří činnost zahájili. Nejpomalejší růst vykázal Karlovarský kraj s 13 novými podnikateli na 10 zaniklých.
Nejvíce podnikatelů zahájilo činnost ve stavebnictví
Za první čtyři měsíce roku 2026 začalo nejvíce lidí podnikat ve stavebnictví (6 415), ve zpracovatelském průmyslu (4 496) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (3 951). Nejvyšší dynamiku růstu oproti stejnému období loňského roku zaznamenalo stavebnictví (o 32 %), vodní hospodářství (o 27 %) a vzdělávání (o 22 %). Naopak počet nových podnikatelů klesl ve zdravotní a sociální péči (o 27 %), v odvětví, které se věnuje rozvodům elektřiny, plynu a tepla (o 19 %) a v ostatních činnostech (o 12 %), kam patří služby jako kadeřnictví, kosmetika či opravy výrobků pro domácnosti.
Podnikání za první čtyři měsíce roku 2026 nejvíce lidí ukončilo ve stavebnictví (3 863), v obchodu (3 377) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (2 593). Počet zaniklých podnikatelů se meziročně snížil ve většině odvětví. Nejvýrazněji klesl v zemědělství a lesnictví a ve vodním hospodářství (shodně o 29 %), následovalo ubytování a stravování (o 26 %) a zdravotní a sociální péče (o 24 %). V dopravě a skladování počet podnikatelů, kteří činnost ukončili, meziročně vzrostl o 18
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Pohádce o klimatické apokalypse je konec. Opravdu…
Letos do konce dubna se počet podnikatelů nejrychleji zvyšoval v kulturních a rekreačních činnostech, kde na 10 zaniklých připadlo 55 podnikatelů, kteří na trh vstoupili. Ve vzdělávání to bylo 37 podnikatelů a v informačních a komunikačních činnostech 32. V odvětví obchod, ve kterém se počet podnikatelů dlouhodobě snižuje, tento trend pokračoval. Na 10 zaniklých zde v tomto období připadlo pouze 7 podnikatelů, kteří činnost zahájili. O něco lepší byla situace v odvětví nakládání s nemovitostmi, kde na 10 zaniklých připadlo 11 nových podnikatelů.
Soudy v ČR do konce dubna vyhlásily 5 139 osobních bankrotů, meziročně o 8 % méně
V dubnu 2026 soudy v České republice vyhlásily 1 291 osobních bankrotů, meziročně o 14 % méně. Zároveň bylo podáno 1 282 návrhů na osobní bankrot, rovněž o 14 % méně než ve stejném měsíci loňského roku. „Počet osobních bankrotů v dubnu meziměsíčně klesl o 257. Za první čtyři měsíce roku bylo vyhlášeno 5 139 osobních bankrotů, což je o 8 % méně než za stejné období loňského roku. Počet návrhů na osobní bankrot klesl o desetinu. Ke snížení počtu osobních bankrotů a návrhů na ně došlo od ledna do konce dubna letošního roku po dvou letech, kdy se jejich počet zvyšoval. Meziročně se počet osobních bankrotů v tomto období zvýšil pouze ve třech krajích, a to ve Středočeském (o 10 %), Pardubickém (o 6 %) a Jihočeském kraji (o 2 %). Úvěry na spotřebu oproti vkladům rostly dvojnásobným tempem, podíl nevýkonných úvěrů se však mírně snížil. Platební morálka domácností se tak zlepšuje," říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Do konce letošního dubna soudy nejvíce osobních bankrotů vyhlásily v Moravskoslezském kraji (861). Na druhém místě byl Ústecký kraj (669), po kterém následovaly Středočeský kraj (630) a Jihomoravský kraj (442). Na tyto čtyři regiony ČR připadla více než polovina letos vyhlášených osobních bankrotů. Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského května do konce dubna, bylo vyhlášeno 14 987 osobních bankrotů. Oproti předchozímu období jich bylo o 4 % více. Insolvenčních návrhů bylo podáno 15 491, což je zhruba stejně jako v předchozím období.
Nejvíce osobních bankrotů za posledních 12 měsíců soudy vyhlásily v Moravskoslezském (2 318), Ústeckém (2 065) a ve Středočeském kraji (1 710). Nejnižší počet vykázaly kraj Vysočina (502), Zlínský (535) a Karlovarský kraj (538). Počet bankrotů se oproti předchozímu období nejvýrazněji zvýšil v Jihomoravském kraji, a to o 15 %. Ve Středočeském kraji to bylo o 14 % a v Libereckém kraji o 11 %. Naopak o 8 % méně bylo osobních bankrotů v Olomouckém kraji. V Královéhradeckém a Karlovarském kraji jejich počet klesl shodně o 1 %.
Rozdíly v riziku osobního bankrotu v jednotlivých krajích jsou značné. Osobní bankrot nejvíce hrozí obyvatelům Ústeckého kraje. Za posledních 12 měsíců v něm na 10 tisíc obyvatel starších 15 let připadlo 47 osobních bankrotů. Ve Středočeském kraji to bylo 25 a v Moravskoslezském kraji 23 osobních bankrotů.
Nejméně ohrožení osobním bankrotem byli ve stejném období obyvatelé Plzeňského kraje, kde na 10 tisíc obyvatel připadlo 7 bankrotů. 10 osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel bylo jak v kraji Vysočina, tak v Praze. Za posledních 12 měsíců byl průměr za celou ČR 16 bankrotů na 10 tisíc obyvatel ve věku nad 15 let. Z dat také vyplývá, že v Ústeckém kraji lidem s úvěrem na spotřebu hrozí šestkrát vyšší riziko osobního bankrotu než obyvatelům Plzeňského kraje.
Mohlo by vás zajímat: Kooperativa slaví: 35 let pro život, jaký je
Za první čtyři měsíce letošního roku zbankrotovalo 255 firem, o 6 % více než v roce 2025
V dubnu tohoto roku soudy v České republice vyhlásily bankrot 62 obchodních společností, o 17 % více než ve stejném měsíci loňského roku. Insolvenčních návrhů soudy v dubnu přijaly 114, meziročně o 16 % více. Za první čtyři měsíce roku soudy vyhlásily celkem 255 firemních bankrotů. Je to nejvyšší počet po roce 2019. Oproti stejnému období loňského roku se počet bankrotů zvedl o 6 %. Insolvenčních návrhů soudy od ledna do konce dubna přijaly 447, jejich počet byl meziročně o 18 % vyšší. I zde se jedná o nejvyšší počet od roku 2019.
„Počet firemních bankrotů se v prvních čtyřech měsících letošního roku meziročně zvýšil o 14. Meziročně se zvýšil i počet návrhů na bankrot, a to o 69. Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského května do konce dubna, se počet firemních bankrotů oproti předchozímu období zvýšil o 8 %, počet insolvenčních návrhů však vzrostl o desetinu. Počet návrhů na bankrot roste rychleji, než počet vyhlášených bankrotů, takže lze očekávat, že počet firemních bankrotů letos překročí hodnoty vykazované v posledních letech,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Letos doposud zbankrotovalo 255 obchodních společností. Nejvíce firemních bankrotů soudy vyhlásily v Praze, a to 117. Na hlavní město tak připadlo 46 % firemních bankrotů. Praha si vysoký podíl na firemních bankrotech udržuje dlouhodobě. Se značným odstupem následoval Jihomoravský kraj s 37 bankroty, Moravskoslezský kraj s 23 bankroty a Středočeský kraj s 16 bankroty. Nejméně bankrotů bylo v tomto období tradičně vyhlášeno v kraji Vysočina a v Karlovarském a v Libereckém kraji.
Za posledních 12 měsíců bylo nejvíce firemních bankrotů opět vyhlášeno v Praze (344), v Jihomoravském (129) a v Moravskoslezském kraji (69). Nejméně firem zbankrotovalo v kraji Vysočina (9) a v Karlovarském kraji (11).
V Ústeckém kraji počet bankrotů vzrostl o dvě třetiny
Vývoj počtu firemních bankrotů byl v jednotlivých krajích značně rozdílný. Jejich počet se zvýšil v devíti krajích a v pěti se snížil. Nejvýrazněji se počet firemních bankrotů za posledních 12 měsíců zvýšil v Ústeckém kraji, a to o 68 %. V Plzeňském kraji to bylo o 42 % a v Pardubickém kraji o 30 %. Podobná situace byla v Jihomoravském kraji, kde oproti předchozímu období počet firemních bankrotů vzrostl o 29 %. Naopak v kraji Vysočina meziročně zbankrotovalo o čtvrtinu méně obchodních společností než v předchozím období. V Libereckém kraji jejich počet klesl o 24 %, v Jihočeském kraji o 23 % a ve Středočeském kraji o 22 %.
Za posledních 12 měsíců připadlo 17 bankrotů na 10 tisíc aktivních obchodních společností. Nejvíce hrozil bankrot firmám v Ústeckém kraji, kde na 10 tisíc podniků připadlo 25 bankrotů. V Jihomoravském kraji to bylo 24 bankrotů, v Moravskoslezském kraji 20 bankrotů a v Praze 19 bankrotů. Nejnižší riziko bankrotu vykázal kraj Vysočina s 9 bankroty na 10 tisíc aktivních subjektů. Ve Středočeském, Zlínském, Jihočeském, Pardubickém a Plzeňském kraji to bylo shodně 10 bankrotů.
Nejvíce bankrotů bylo v odvětví obchodu
Z jednotlivých odvětví soudy za posledních 12 měsíců vyhlásily nejvíce bankrotů stejně jako v předchozích obdobích v obchodu (166), ve kterém také působí nejvíce registrovaných subjektů. Druhý nejvyšší počet byl ve zpracovatelském průmyslu (121). V oborech nakládání s nemovitostmi a stavebnictví zbankrotovalo shodně 99 společností. Oproti předchozímu období se počet firemních bankrotů nejvýrazněji zvýšil ve stavebnictví (o 25 %), dále ve zpracovatelském průmyslu (o 14 %) a v dopravě (o 12 %). V administrativních a podpůrných činnostech počet firemních bankrotů klesl o 31 %, v profesních, vědeckých a technických činnostech o 12 % a v zemědělství o 4 %.
Nejvyšší míru bankrotů vykázalo odvětví doprava a skladování, kde za posledních 12 měsíců připadlo 26 bankrotů na 10 tisíc subjektů. Ve zpracovatelském průmyslu to bylo 20 bankrotů a ve stavebnictví 19 bankrotů. Nejnižší míru bankrotů vykázalo odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti se 3 bankroty. Jen o něco vyšší byla míra bankrotů v odvětvích zdravotní a sociální péče a informační a komunikační činnosti.
Do konce dubna 2026 zbankrotovalo 2 105 podnikatelů, stejně jako loni
V dubnu letošního roku bylo v České republice vyhlášeno 535 bankrotů fyzických osob podnikatelů, o 4 % méně než v dubnu 2025. Zároveň bylo podáno 570 insolvenčních návrhů, meziročně o 3 % více. „Zatímco od ledna do března počet bankrotů podnikatelů stále rostl, v dubnu se meziměsíčně snížil o 74. Obdobný vývoj vykázaly i insolvenční návrhy. Ve výsledku byl počet bankrotů i návrhů na ně za první čtyři měsíce roku zhruba stejný jako v minulém roce. Od ledna do konce dubna soudy vyhlásily 2 105 bankrotů podnikatelů a přijaly 2 181 insolvenčních návrhů. Již delší dobu roste úvěrová aktivita podnikatelů, doprovázená podstatně nižším růstem jejich úspor. Podíl nevýkonných úvěrů se však i nadále mírně snižuje. U bankrotů podnikatelů se z více než 90 % nejedná o klasický bankrot jako u firem, ale o oddlužení, které podnikatelům nebrání v dalším provozování živnosti," vysvětluje Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Od května loňského roku do konce dubna soudy vyhlásily bankrot 6 229 fyzických osob podnikatelů. Oproti předchozímu období jich bylo o 12 % více. Soudy v tomto období také přijaly 6 582 návrhů na bankrot, což bylo o 8 % více než o rok dříve. Za čtyři měsíce letošního roku bylo nejvíce bankrotů podnikatelů v Praze (288), podstatně méně jich bylo ve Středočeském (251) a v Moravskoslezském kraji (240). Nejméně bankrotů vyhlásily soudy v kraji Vysočina (68), v Karlovarském kraji (71) a ve Zlínském kraji (77).
Mohlo by vás zajímat: ČAP k 1Q 2026: Celkové předepsané pojistné dosáhlo objemu 62,1 mld. Kč
Počet bankrotů vzrostl ve 13 krajích
Za posledních 12 měsíců nejvíce podnikatelů zbankrotovalo v Praze (781), v Moravskoslezském (773) a ve Středočeském kraji (733). Nejméně bankrotů bylo v tomto období v kraji Vysočina (212) a v Karlovarském kraji (216). Nejvyšší růst počtu bankrotů podnikatelů oproti předchozímu období vykázaly Zlínský (o 27 %) a Liberecký kraj (o 26 %). O čtvrtinu se jejich počet zvýšil v Praze. Pouze v Moravskoslezském kraji se počet bankrotů oproti předchozímu období snížil, a to o 2 %. Mírně jejich počet vzrostl v Olomouckém a v Ústeckém kraji.
Nejvíce jsou bankrotem ohrožení podnikatelé v Karlovarském kraji, kde za posledních 12 měsíců na 10 tisíc aktivních podnikatelů připadlo 98 bankrotů. V Libereckém kraji to bylo 96 bankrotů a v Ústeckém kraji 84. Nejnižší riziko bankrotu vykazují podnikatelé v Praze, kde na 10 tisíc aktivních subjektů připadlo 42 bankrotů. V kraji Vysočina to bylo 48 bankrotů a ve Středočeském kraji 49 bankrotů.
Největší počet bankrotů je ve stavebnictví
Za posledních 12 měsíců soudy vyhlásily nejvíce bankrotů podnikatelů ve stavebnictví (1 533), v obchodu (962) a ve zpracovatelském průmyslu (830). Oproti předchozímu období vzrostl počet bankrotů podnikatelů nejvýrazněji v oblasti informačních a komunikačních činností (o 43 %) nebo v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech (o 28 %). Ve stavebnictví to bylo o 18 %. Bankrot nejvíce ohrožuje podnikatele v odvětví dopravy a skladování, kde za posledních 12 měsíců připadlo na 10 tisíc registrovaných subjektů 85 bankrotů. V odvětví ostatních činností to bylo 80 bankrotů a ve stavebnictví 59. Nejnižší riziko bankrotu vykazují podnikatelé v odvětvích zdravotní a sociální péče, výroba a rozvod elektřiny a vzdělávání.
Komentáře
Přidat komentář