„Nejvyšší čistý přírůstek počtu podnikatelů na trhu bývá zpravidla na začátku roku. V únoru na trhu přibylo o více než 2 000 fyzických osob podnikatelů více než v únoru 2025. Od začátku roku také zrychluje růst počtu podnikatelů na trhu. V lednu na deset zaniklých připadl dvojnásobný počet lidí, kteří činnost zahájili. V únoru to bylo již 22 podnikatelů na deset zaniklých. I přes rostoucí počet bankrotů přibývá nových podnikatelů a počet zaniklých naopak klesá. Ve srovnání s firmami je počet fyzických osob podnikatelů v jednotlivých krajích rozložen rovnoměrněji, takže Praha nemá tak dominantní postavení,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
V posledních 12 měsících, tedy od loňského března do konce února, činnost zahájilo 91 305 fyzických osob podnikatelů, o desetinu více než v předchozím období. Nejvíce lidí začalo podnikat v Praze (20 668), ve Středočeském (11 998) a v Jihomoravském kraji (10 194). Nejméně jich podnikatelskou činnost zahájilo v Karlovarském (2 131) a Libereckém kraji (3 292).
Oproti předchozímu období se počet lidí, kteří podnikání zahájili, nejvýrazněji zvýšil v Praze (o 30 %), dále v Karlovarském (o 14 %) a Jihomoravském kraji (o 12 %). O desetinu se jejich počet zvýšil i v Plzeňském kraji. Počet podnikatelů, kteří činnost zahájili, oproti předchozímu období klesl pouze v Pardubickém kraji, a to o 1 %.
Podnikání v období od března 2025 do konce února 2026 naopak ukončilo 58 508 lidí. Oproti předchozímu období to představuje pokles o 14 %. Nejvíce lidí činnost ukončilo v Praze (11 502), ve Středočeském kraji (7 490) a v Jihomoravském kraji (5 733). Počet zaniklých podnikatelů se zvýšil pouze v Praze (o 21 %). Nejvyšší pokles oproti předchozímu období vykázal Ústecký kraj (o 28 %), dále pak Liberecký kraj (o 26 %) a kraj Vysočina (o 24 %).
Množství podnikatelů se zvýšilo v celé ČR
Počet fyzických osob podnikatelů se v posledních 12 měsících zvýšil ve všech krajích, i když s různou intenzitou. Od března loňského roku do letošního února připadlo 16 nových na 10 zaniklých podnikatelů, o rok dříve to bylo jen 12 podnikatelů. Nadprůměrným tempem se zvyšoval počet podnikatelů v Praze a v Jihomoravském kraji, ve kterých připadlo shodně 18 nových na 10 zaniklých. V Moravskoslezském a Středočeském kraji růst odpovídal republikovému průměru. Naopak nejnižší růst počtu podnikatelů vykázal Karlovarský kraj s 12 novými na 10 zaniklých. Jen o něco lepší byla situace v Královéhradeckém a Jihočeském kraji.
Za posledních 12 měsíců nejvíce lidí zahájilo podnikání ve stavebnictví (13 706), po kterém následoval zpracovatelský průmysl (10 758) a obor profesní, vědecké a technické činnosti (10 501). Oproti předchozímu období se počet nových podnikatelů nejvíce zvýšil v informačních a komunikačních činnostech (o 28 %). V dopravě a skladování se počet podnikatelů zvýšil o čtvrtinu, o pětinu vzrostl ve stavebnictví.
Mohlo by vás zajímat: 65 % řidičů spěchá. Téměř polovina přiznává překračování rychlosti
Nejvíce podnikatelů skončilo v obchodu
Od března loňského roku do konce letošního února nejvíce fyzických osob podnikatelů zaniklo v obchodu (11 435), ve stavebnictví (9 346) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (7 386). Podobný počet podnikatelů zanikl také ve zpracovatelském průmyslu (7 374). Počet zaniklých podnikatelů se oproti předchozímu období nejvíce zvýšil v informačních a komunikačních činnostech (o 25 %) a v dopravě a skladování (o 23 %). Nejvýrazněji se počet zaniklých podnikatelů snížil v obchodu (o 29 %). Podobný pokles vykázalo také odvětví ubytování a stravování, kde se počet zaniklých podnikatelů snížil o 27 %.
Počet podnikatelů se v posledních 12 měsících zvyšoval ve většině oborů. Nejrychleji v informačních a komunikačních činnostech, kde na 10 zaniklých připadlo 29 lidí, kteří v tomto oboru podnikání zahájili činnost. Ve vzdělávání připadlo 28 nových na 10 zaniklých.
Pouze ve třech z hlavních odvětví se počet podnikatelů meziročně snížil. Nejvíce to bylo v odvětví, které se věnuje rozvodům elektřiny, plynu a tepla, ve kterém na 10 zaniklých připadli pouze 4 podnikatelé, kteří činnost zahájili. V obchodu to bylo 5 nových podnikatelů na 10 zaniklých a v ubytování a stravování 8 nových podnikatelů.
V únoru v Česku zbankrotovalo pouze 54 firem, bylo však podáno 103 návrhů na bankrot
V únoru soudy v České republice vyhlásily 54 bankrotů obchodních společností. Oproti stejnému měsíci loňského roku jich bylo o jeden méně. Zároveň bylo podáno 103 insolvenčních návrhů, meziročně o 12 více. „Počet firemních bankrotů byl v únoru zhruba stejný jako v lednu. Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského března do konce února, zbankrotovalo 747 obchodních společností. Oproti předchozímu období se jejich počet zvýšil o 9 %. Minimálně v posledních šesti letech je to nejvyšší počet v období od března do února. Počet insolvenčních návrhů se zvýšil o 8 % na 1 186. Navzdory vcelku dobrým podmínkám pro podnikání počet bankrotů firem nadále roste. Počet nových firem se zvyšuje nebývalým tempem, které je v porovnání s tempem růstu zaniklých firem téměř trojnásobné. Zvyšuje se i objem podnikových úvěrů a zároveň klesá podíl nevýkonných firemních úvěrů,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
V únoru soudy nejvíce firemních bankrotů vyhlásily v Praze (19), na kterou připadla více než třetina celkového počtu. V Jihomoravském kraji bylo vyhlášeno 12 bankrotů a v Moravskoslezském kraji zbankrotovalo 6 firem. V Pardubickém kraji a v kraji Vysočina nebyl v únoru vyhlášen ani jeden bankrot.
Od loňského března do konce letošního února bylo nejvíce firemních bankrotů vyhlášeno v Praze (335), v Jihomoravském (130) a Moravskoslezském kraji (63). Na hlavní město tak připadá 45 % ze všech bankrotů. Nejméně firem zbankrotovalo v kraji Vysočina (10), 11 jich shodně zbankrotovalo v Karlovarském a Pardubickém kraji.
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Daňhel: O transformaci pojistného trhu a dilematech současnosti
Počet bankrotů nejvíce vzrostl v Plzeňském kraji
Situace v jednotlivých krajích je značně odlišná. Oproti předchozímu období se za posledních 12 měsíců počet firemních bankrotů nejvýrazněji zvýšil v Plzeňském kraji, kde vzrostl o 90 %. I tak zde byla míra bankrotů podprůměrná. Druhý nejvyšší růst vykázaly firmy se sídlem v Ústeckém kraji (o 48 %), v tomto kraji byla míra bankrotů druhá nejvyšší. Na třetím místě byl Jihomoravský kraj, kde se počet bankrotů zvýšil o 35 %. Je to zároveň kraj, který měl v daném období nejvyšší míru bankrotů.
V pěti krajích se počet firemních bankrotů naopak snížil. Nejvíce to bylo v Jihočeském kraji, a to o 26 %. V Královéhradeckém kraji jejich počet klesl o 19 % a ve Středočeském kraji o 17 %. Ve dvou krajích se jejich počet meziročně nezměnil, jedná se o Pardubický a Karlovarský kraj.
V Jihomoravském kraji byla situace nejhorší. Na 10 tisíc aktivních subjektů zde připadlo 24 bankrotů. V Ústeckém kraji to bylo 21 bankrotů a v Olomouckém kraji o jeden méně. Nadprůměrnou míru bankrotů dále vykázaly firmy se sídlem v Praze, v Moravskoslezském a v Libereckém kraji. Nejméně byly bankrotem ohroženy firmy v Pardubickém a Zlínském kraji, kde na 10 tisíc subjektů shodně připadlo pouze 9 bankrotů.
Z jednotlivých odvětví za období od loňského března do konce února soudy nejvíce bankrotů vyhlásily v obchodu (168), ve kterém působí nejvíce registrovaných subjektů. Druhý nejvyšší počet byl ve zpracovatelském průmyslu (115). Shodně 97 obchodních společností zbankrotovalo ve stavebnictví a v oboru, který se zabývá nakládáním s nemovitostmi.
Oproti předchozímu období se počet firemních bankrotů meziročně nejvýrazněji zvýšil v informačních a komunikačních činnostech, a to o polovinu. Ve stavebnictví se jejich počet zvýšil o 24 % a o 20 % to bylo v oboru, který se věnuje činnostem souvisejícím s vodním hospodářstvím. V administrativních a podpůrných činnostech počet firemních bankrotů klesl o 18 %. Shodně o 8 % to bylo v profesních, vědeckých a technických činnostech a v zemědělství, lesnictví a rybářství.
Nejvyšší míru bankrotů vykázalo odvětví zásobování vodou, kde za posledních 12 měsíců připadlo 24 bankrotů na 10 tisíc subjektů. V dopravě a skladování to bylo 22 bankrotů a ve zpracovatelském průmyslu 19 firemních bankrotů. Naopak nejnižší míra bankrotů byla v odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti. Na 10 tisíc firem v něm připadly 3 bankroty. Podprůměrnou míru bankrotů měla i odvětví informační a komunikační činnosti a ostatní činnosti (poskytování osobních služeb).
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: V Bruselu se opět zamysleli
V únoru v Česku zbankrotovalo 512 podnikatelů, 6 146 za posledních 12 měsíců
Soudy v České republice v únoru vyhlásily 512 bankrotů fyzických osob podnikatelů, o 4 méně než v únoru loňského roku. Zároveň bylo podáno 553 návrhů na bankrot, meziročně o 5 více. Za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 6 146 podnikatelů. Více jich v období od března do února bylo naposledy v roce 2022. Počet bankrotů podnikatelů se zvyšuje již třetím rokem po sobě.
„V únoru byl počet bankrotů podnikatelů zhruba stejný jako průměrný počet za měsíc v loňském roce. V období od března 2025 do konce února, tedy za posledních 12 měsíců, jich bylo o 13 % více než v předchozím období. Naprostá většina bankrotů podnikatelů má podobu oddlužení, postup je stejný jako u osobního bankrotu. Návrhů na bankrot bylo za posledních 12 měsíců podáno 6 537, což představuje růst o desetinu oproti předchozímu období, “ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Přestože v posledních 12 měsících rostl počet bankrotů podnikatelů, celkový počet podnikatelů na trhu roste. „V únoru na deset zaniklých připadlo šestnáct nových podnikatelů. Poměrně rychle se zvyšuje také objem jejich bankovních úvěrů a zároveň klesá podíl nevýkonných úvěrů. Znamená to, že jejich platební morálka je dobrá,“ doplňuje Věra Kameníčková.
Nejvyšší počet bankrotů fyzických osob podnikatelů byl v únoru vyhlášen v Praze (75), následoval Středočeský (70) a Moravskoslezský kraj (50). Za posledních 12 měsíců (od března loňského roku do letošního února) soudy vyhlásily nejvíce bankrotů podnikatelů v Moravskoslezském kraji (784), dále v Praze (738) a ve Středočeském kraji (730).
Oproti předchozímu období se počet bankrotů podnikatelů zvedl ve všech krajích, i když s rozdílnou dynamikou. Nejvýrazněji to bylo v Libereckém kraji, o 22 %. Podobná situace byla v Karlovarském kraji, kde se jejich počet zvýšil o 21 %. V Jihočeském kraji oproti předchozímu období zbankrotovalo o pětinu více podnikatelů. Podobný růst vykázal také Jihomoravský kraj, kde počet bankrotů vzrostl o 19 %. Shodně o 18 % se jejich počet zvýšil v Pardubickém kraji, Zlínském kraji a v Praze. Nejméně, pouze o 2 %, se počet bankrotů podnikatelů oproti předchozímu období zvýšil v Plzeňském a Moravskoslezském kraji. Nízkou dynamiku vykázal i kraj Vysočina.
Bankrot hrozil nejvíce v Karlovarském kraji
V období od loňského března do konce února byli bankrotem nejvíce ohrožení podnikatelé v Karlovarském kraji, kde na 10 tisíc aktivních subjektů připadlo 98 bankrotů. V Libereckém kraji to bylo 93 bankrotů a v Ústeckém kraji pak 85 bankrotů. Naopak nejméně bankrotů na 10 tisíc aktivních podnikatelů bylo v Praze (40). V kraji Vysočina na 10 tisíc podnikatelů připadlo 47 bankrotů a ve Zlínském kraji 48. V průměru to bylo 61 bankrotů na 10 tisíc aktivních podnikatelů.
Nejvíce bankrotů bylo ve stavebnictví, obchodu a zpracovatelském průmyslu
Za posledních 12 měsíců soudy vyhlásily nejvíce bankrotů v oboru stavebnictví (1 501). Druhý nejvyšší počet byl v obchodu (981), třetí ve zpracovatelském průmyslu (839). Na tato odvětví připadla více než polovina z celkového počtu bankrotů podnikatelů.
Oproti předchozímu období se počet bankrotů nejvíce zvýšil v informačních a komunikačních činnostech, o 36 %. V odvětví vzdělávání to bylo o 29 % více a v administrativních a podpůrných činnostech o 24 %. Oproti předchozímu období se počet bankrotů mírně snížil pouze v oboru, který se věnuje činnostem v oblasti nakládání s nemovitostmi (o 3 %). Velmi mírný růst vykázalo zemědělství.
V posledních 12 měsících bankrot nejvíce hrozil podnikatelům působícím v odvětví doprava a skladování. Na 10 tisíc registrovaných subjektů v něm připadlo 79 bankrotů. V oboru těžba a dobývání to bylo 61 bankrotů a ve stavebnictví 58 bankrotů.
Naopak v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla připadly na 10 tisíc podnikatelů pouze 2 bankroty. Ve zdravotní a sociální péči to byly 3 bankroty a ve vzdělávání 10 bankrotů.
V únoru bylo v České republice vyhlášeno 1 249 osobních bankrotů, meziročně o 114 méně
V únoru soudy v České republice vyhlásily 1 249 osobních bankrotů, o 114 méně než v únoru loňského roku. Zároveň bylo podáno 1 384 návrhů na osobní bankrot, meziročně o 123 méně. Za posledních 12 měsíců v Česku zbankrotovalo 16 z každých 10 tisíc obyvatel starších 15 let.
„Od loňského března do konce února, tedy za posledních 12 měsíců, soudy vyhlásily 15 120 osobních bankrotů. Oproti předchozímu období jich bylo o 1 146 více, což odpovídá nárůstu o 8 %. Dynamika růstu počtu návrhů na osobní bankrot byla nižší. Soudy jich za posledních 12 měsíců přijaly 15 824. Ve srovnání s předchozím obdobím to bylo o 4 % více. Dynamika růstu osobních bankrotů se oproti předchozímu období zrychlila, v případě návrhů na osobní bankrot naopak zpomalila. Více osobních bankrotů bylo naposledy v období od března roku 2020 do února 2021. Od poloviny minulého roku pokračuje dvouciferný růst objemu spotřebitelských úvěrů, avšak podíl nevýkonných úvěrů na spotřebu mírně klesá. Vklady domácností vykazují mírnější růst než jejich úvěry. Nadále však převyšuje objem vkladů domácností jejich celkové úvěry, tedy včetně úvěrů na bydlení. Rozdíl mezi oběma ukazateli se výrazněji nemění,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Mohlo by vás zajímat: PwC: Mezi šéfy firem panuje skvělá nálada, věří svým firmám i celé ekonomice
V únoru bylo nejvíce osobních bankrotů vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (225), následovaném Středočeským (176) a v Jihočeským krajem (110). Za posledních 12 měsíců soudy nejvíce osobních bankrotů vyhlásily v Moravskoslezském kraji (2 345), po kterém následoval Ústecký kraj (2 049) a Středočeský kraj (1 682). Přes tisíc osobních bankrotů bylo také v Jihomoravském kraji (1 462) a v Praze (1 249). V období od března 2025 do konce února letošního roku se oproti předchozímu období počet osobních bankrotů zvýšil ve 12 ze 14 krajů. Nejvyšší růst vykázal Jihomoravský kraj spolu s krajem Vysočina, a to shodně o 22 %. O 14 % více osobních bankrotů bylo v Jihočeském kraji. V Praze se jejich počet zvýšil o 13 %. Shodně o 12 %, tedy o více než desetinu, vzrostl počet bankrotů v Plzeňském a Středočeském kraji.
V Olomouckém kraji se počet osobních bankrotů mírně snížil, o 2 %. V Královéhradeckém kraji jejich počet stagnoval. Nadále platí, že osobní bankrot nejvíce hrozí obyvatelům Ústeckého kraje, kde soudy za posledních 12 měsíců vyhlásily zdaleka nejvíce osobních bankrotů, konkrétně 47 na 10 tisíc obyvatel starších 15 let. Ve Středočeském kraji připadlo 25 bankrotů na 10 tisíc obyvatel, v Moravskoslezském kraji 23 a o jeden méně v Karlovarském kraji.
Nejméně byli bankrotem ohrožení obyvatelé Plzeňského kraje, kde na 10 tisíc obyvatel ve věkové kategorii 15+ připadlo pouze 7 osobních bankrotů. V Praze, v kraji Vysočina a ve Zlínském kraji to bylo shodně 11 bankrotů na 10 tisíc obyvatel.
Komentáře
Přidat komentář