CRIF: V dubnu bylo vyhlášeno nejméně bankrotů firem od června 2019

Počet bankrotů obchodních společností (OS) se oproti březnu snížil o 18, zatímco počet návrhů na bankrot obchodních společností se o jeden návrh zvýšil. Počet bankrotů fyzických osob podnikatelů (FOP) se oproti březnu také snížil o 55, zatímco počet návrhů na bankrot FOP se meziměsíčně snížil o 336.

„Dubnový počet bankrotů ovlivnil především nouzový stav a opatření související s šířením nového typu koronaviru. Podobně jako řada dalších úřadů nebo firem fungovaly i soudy v omezeném režimu. Svoji roli sehrála i deklarovaná opatření vlády na podporu OSVČ a firem. To se promítlo především do počtu vyhlášených bankrotů, který byl nejnižší od začátku účinnosti novely insolvenčního zákona. U fyzických osob podnikatelů došlo také k výraznému snížení počtu návrhů na bankrot. Naopak u firem se počet návrhů na bankrot nezměnil a byl dokonce nejvyšší od října 2019,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF s tím, že v příštích měsících lze očekávat zvýšení počtu návrhů na bankrot firem a podnikatelů a s určitým zpožděním i růst počtu vyhlášených bankrotů.

Mohlo by vás zajímat: Makroekonomická „neprognóza“ v době koronavirové. Experti odmítli spekulovat

„U bankrotů firem a podnikatelů bude vývoj v následujícím jednom či dvou měsících pravděpodobně trochu odlišný. U firemních bankrotů můžeme čekat jejich nárůst, protože soudy v dubnu nestačily zpracovat všechny návrhy na bankrot a počet nových návrhů zůstal stejný jako v předešlých měsících. Naopak u podnikatelů je možné, že dojde k přechodnému snížení počtu vyhlášených bankrotů. Důvodem je to, že se v dubnu výrazně propadl počet nových návrhů na bankrot podnikatelů,“ dodává Věra Kameníčková.

Během posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 659 bankrotů obchodních společností, což je o 4 bankroty (1 %) méně než v předchozím období. Zároveň bylo vyhlášeno 9 069 bankrotů fyzických osob podnikatelů, o 3 763 bankrotů (71 %) více než v předchozích 12 měsících. V uplynulých 12 měsících bylo rovněž podáno 1 077 návrhů na bankrot OS, o 32 návrhů (3 %) více než v předešlém období. Zároveň bylo podáno 10 020 návrhů na bankrot FOP, o 4 498 návrhů (o 81 %) více než v předchozím období. Značný meziroční růst počtu bankrotů FOP je dán změkčením podmínek pro osobní bankrot z poloviny loňského roku. Přibližně 90 % návrhů na bankrot FOP se totiž řeší formou oddlužení, tedy stejně jako osobní bankrot.

Bankroty obchodních společností podle sektorů a krajů

V dubnu tohoto roku bylo nejvíce bankrotů obchodních společností vyhlášeno v obchodu (14), ve zpracovatelském průmyslu (9), v profesních, vědeckých a technických činnostech a v odvětví nakládání s nemovitostmi (shodně 4). Žádný bankrot obchodních společností nebyl vyhlášen v sektoru dopravy a skladování. V posledních 12 měsících se počet bankrotů obchodních společností snížil v šesti sledovaných odvětvích, zatímco v sedmi se počet bankrotů zvýšil. Nejrychlejší nárůst počtu bankrotů zaznamenalo z hlavních odvětví ubytování, stravování a pohostinství (+ 28 %), následovaly profesní, vědecké a technické činnosti (+ 18 %). Naopak nejrychleji se počet bankrotů OS snížil nakládání s nemovitostmi (- 11 %), a v obchodu (- 10 %).

Mohlo by vás zajímat: Jak se pojišťovny dívají na koronavirus a životní pojištění?

V rámci krajů bylo v dubnu nejvíce bankrotů obchodních společností vyhlášeno v Praze (23 bankrotů), v Jihomoravském kraji, v Olomouckém kraji a ve Středočeském kraji (shodně 3 bankroty). V osmi krajích byl zaznamenán jeden bankrot OS. V posledních 12 měsících bylo nejvíce bankrotů obchodních společností vyhlášeno v Praze (287), v Jihomoravském kraji (75) a v Moravskoslezském kraji (55). V přepočtu na 10 tisíc obchodních společností bylo nejvíce bankrotů OS vyhlášeno v Plzeňském kraji (24,5 bankrotu), na Vysočině (18,5 bankrotu) a v Karlovarském kraji (18 bankrotů). Nejnižší počet byl naopak zaznamenán v Ústeckém kraji (4,7 bankrotu), ve Středočeském kraji (5,7 bankrotu) a v Jihočeském kraji (8,3 bankrotu).

Bankroty fyzických osob podnikatelů podle sektorů a krajů

V dubnu bylo nejvíce bankrotů FOP vyhlášeno v obchodu (124), ve stavebnictví (122) a v ostatních činnostech (75). V přepočtu na 10 tisíc FOP však bylo nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno v dopravě a skladování (89 bankrotů na 10 tisíc FOP), v ubytování a skladování (77,7) aa ve stavebnictví (67,7). Nejméně ve vzdělávání, zdravotní a sociální péči (9,6 bankrotu), v informačních a komunikačních činnostech (13,9 bankrotu) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (18,9 bankrotu).

Nejvíce bankrotů fyzických osob podnikatelů bylo v dubnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (79), v Ústeckém kraji (73) a ve Středočeském kraji (67). Nejméně bankrotů bylo naopak vyhlášeno na Vysočině (14), ve Zlínském kraji (15) a v Karlovarském kraji (20). Z pohledu počtu bankrotů na 10 tisíc registrovaných FOP na tom byl v uplynulých 12 měsících nejhůře Ústecký kraj, kde bylo vyhlášeno 87,7 bankrotu a Karlovarský kraj, kde šlo o 58,1 bankrotu. Nejlépe si vedla Praha (21,1 bankrotu) a Středočeský kraj (29,9 bankrotu). Celostátní průměr činil 43,4 bankrotu na 10 tisíc registrovaných FOP. Počet osobních bankrotů byl nejnižší od června 2019, počet návrhů na osobní bankrot se oproti březnu snížil o dvě pětiny.

Mohlo by vás zajímat: Největší výzva pro německé pojišťovnictví od druhé světové války

V dubnu bylo v České republice vyhlášeno 1 335 osobních bankrotů a podáno 1  146 návrhů na osobní bankrot. Počet bankrotů se oproti březnu snížil o 159 a počet návrhů na bankrot se snížil ještě více, a to o 720. „Počet osobních bankrotů i návrhů na osobní bankrot byl v dubnu nejnižší od začátku účinnosti novely insolvenčního zákona z poloviny minulého roku, která zpřístupňuje oddlužení většímu počtu lidí. Propadl se především počet nově podaných návrhů na osobní bankrot, meziměsíčně více než o třetinu. Důvodem je především omezené fungování soudů,“ říká Věra Kameníčková.

Nejvíce osobních bankrotů bylo v dubnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (227), ve Středočeském kraji (186) a v Ústeckém kraji (156). Nejméně osobních bankrotů bylo naopak vyhlášeno na Vysočině (39), v Libereckém kraji (42) a ve Zlínském kraji (49).

Během posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 20 745 osobních bankrotů, to je o 7 837 (61 %) více než v předešlém období. Zároveň bylo podáno 22 758 návrhů na osobní bankrot, meziročně o 9 504 (72 %) více. V přepočtu na 10 tisíc obyvatel bylo v uplynulých 12 měsících nejvíce osobních bankrotů vyhlášeno v Ústeckém kraji (33), v Karlovarském kraji (29,2) a v Moravskoslezském kraji, kde šlo o 26,1 bankrotu na 10 tisíc obyvatel. Nejméně potom v Praze (12,5), v Pardubickém kraji a ve Zlínském kraji (shodně 15 osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel). Celostátní průměr činil 19,6 bankrotu na 10 tisíc obyvatel. Pořadí krajů se v čase výrazněji nemění.