Euler Hermes: V ČR se očekává 33% nárůst platební neschopnosti

Index kumuluje hodnoty za poslední dva roky, přičemž polovina z analyzovaných zemí zaznamenala
v období od konce finanční krize v roce 2009 nové insolvenční vrcholy. „Už před nástupem krize způsobené pandemií koronaviru jsme očekávali nárůst globální úrovně insolvencí – rok 2020 měl být čtvrtým rokem v řadě, kdy se čísla zvyšovala v důsledku pomalejšího tempa ekonomického růstu, dopadů obchodních válek, politické nejistoty v mnoha zemích a v neposlední řadě také nesouladem mezi výrobním sektorem a sektory služeb. Covid-19 však globální ekonomiku zasáhl jako meteorit
a tento neočekávaný šok bude mít dlouhodobé dopady na obchodní insolvenční výhledy po celou první polovinu roku 2021,“ upřesňuje Iva Palusková, Country manažer Euler Hermes ČR.

Mohlo by vás zajímat: Pandemie moru v minulosti změnily tvář světa

Tato nelichotivá prognóza se bohužel bude týkat i České republiky, předpovědi Euler Hermes počítají s 33% nárůstem v roce 2021 oproti roku 2019. Přepočteno na konkrétní případy insolvencí v ČR to znamená, že příští rok bude ČR registrovat 11 500 případů insolvence v porovnání s 8620 případy registrovanými ke konci června 2019.

Náhlý nástup pandemie byl kritický především pro společnosti, které se v oslabené pozici nacházely již před krizí (zejména sektory dopravy, automotive, retail, hotely a restaurace). Na druhou stranu uvolňování karanténních opatření vyvíjí tlak na likviditu firem, protože s restartem jejich aktivit přichází požadavek na zvyšování pracovního kapitálu.

Analytici Euler Hermes identifikovali tři faktory, které povedou k opožděnému přenosu šoku ze situace okolo covid-19 do platební neschopnosti, což v praxi znamená, že velký objem insolvencí bude zaznamenám až ke konci roku 2020 a v první polovině roku 2021. Těmito určujícími faktory jsou:

• Dopad karanténních opatření na obchodní soudy, hlavně na ty méně pokročilé z hlediska digitalizace. Dochází k prodlevám a ke zpožďování oficiálních registrací počtu insolvencí,
  a tímto způsobem vzniká citelný statistický efekt v zemích s omezenou schopností absorbovat nevyřízené položky.

• Dlouhý seznam vládních nouzových opatření, kterými se vlády snaží zabránit krizi likvidity společností – daňové odklady, státní půjčky a garance, dluhová moratoria.

• Dočasné změny v insolvenčních režimech navržené za účelem získání času a flexibility pro společnosti, které by se jinak musely uchýlit k podání žádosti o bankrot.

Nejvyšší nárůsty insolvencí zaznamenají USA (v příštím roce 57% nárůst v porovnání s rokem 2019), dále Brazílie (+ 45 %), Čína (+20 %) a klíčové evropské země jako UK (+ 43 %), Španělsko (+ 41 %), Itálie (+ 27 %), Belgie (+ 26 %) a Francie (+ 25 %). Předpokládá se, že 2 ze 3 zemí vykážou vyšší nárůst insolvence letos v porovnání s příštím rokem – především půjde o USA, Brazílii, Čínu, Španělsko a Itálii. V roce 2021 zaznamená pouze jedna ze tří zemí zrychlení ekonomiky – zejména Indie, UK, Francie
a v menším rozsahu rovněž Německo.

Mohlo by vás zajímat: Budou pojišťovny v USA krýt covid-19 během natáčení filmů?

Předčasné stažení podpůrných vládních opatření by mohlo situaci ještě zhoršit a zvýšit nárůst insolvencí z 5 na 10 procentních bodů. Pokud by globální ekonomice trvalo zotavení z kovidového šoku déle, nárůst insolvencí by mohl stoupnout až o 50 – 60 procentních bodů. Ačkoli další podpora firem bude krátkodobě insolvence zmírňovat, zvýšené riziko vzniku insolvencí bude ve střednědobém
a dlouhodobém výhledu přetrvávat.