Aktuálně se český trh práce potýká s dopady ekonomického zpomalení. To přišlo po několika externích/globálních šocích a bylo prohloubeno propadem domácí kupní síly. Hlavními tématy jsou různorodost vývoje v různých odvětvích a zároveň „zatuhlost“ pracovního trhu, kdy se pracovní síla obtížně přesouvá na perspektivnější činnosti s vyšší přidanou hodnotou. Zjevná je nelehká pozice těžkého průmyslu, veřejný sektor zase doplácí na neutěšený stav státního rozpočtu, a vše se přelévá i do obchodu a tržních služeb.

Mohlo by vás zajímat: 30 let Asociace českých pojišťovacích makléřů

Obecné trendy se v průběhu roku 2023 překlopily do nepříznivých, zejména nastartoval růst nezaměstnanosti. Na druhou stranu se vývoj české ekonomiky stal lépe předvídatelným a je již zřejmé, že byla finálně zvládnuta vysoká inflace. To má dopad především na vývoj reálných mezd.

Cenová hladina se stabilizovala již na počátku roku 2023 a začalo docházet k jejímu postupnému dohánění obecnou mzdovou úrovní. Ceny se prudce zvýšily v období od 4. čtvrtletí 2021 do 1. čtvrtletí 2023, poté rostly již uměřeněji, ve 4. čtvrtletí 2023 byly na úrovni 137 procent průměru roku 2019. Mzdová hladina rostla po celé období plynuleji a pozvolněji, průměrná hrubá mzda tak k 4. čtvrtletí 2023 dosáhla úrovně 128 procent průměru roku 2019 po sezónním očištění. Makroekonomické agregáty a stavové veličiny však ukazují jen málo z dynamického vývoje, který probíhá ve firmách i v lidské společnosti. Výraznými výzvami pro budoucnost jsou přitom zvládnutí umělé inteligence, využívání tzv. zelených technologií pro mitigaci klimatické krize a přizpůsobování ekonomiky stárnoucí populaci.

Čtvrtletní průměrné měsíční hrubé mzdy

Průměrná mzda (46 013 Kč) za 4. čtvrtletí 2023 vzrostla nominálně ke stejnému období předchozího roku o 2 734 Kč, tedy o 6,3 %. Jde přitom o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací. V reálném vyjádření šlo stále ještě o meziroční mzdový pokles, tentokrát  o 1,2 %.

Meziroční nominální indexy měly v jednotlivých čtvrtletích 2023 tendenci se snižovat. Od 8,8 % v prvním čtvrtletí přes 8,0 % ve druhém, 7,1 % ve třetím až k 6,3 % ve čtvrtém, jde tak o postupné ochabování mzdového růstu. Na druhé straně platí, že základna předchozího roku se rychleji zvyšovala. Zároveň se obdobně vyvíjel růst cen, kdy meziroční míra inflace klesala v roce 2023 z 16,4 % v prvním čtvrtletí přes 11,1 % ve druhém, 8,0 % ve třetím až k 7,6 % ve čtvrtém. Tam též platí, že meziroční index spotřebitelských cen je výrazně ovlivňován základnou, která v roce 2022 výrazně stoupala, zatímco v roce 2023 již ceny stoupaly umírněně.

Mohlo by vás zajímat: Postřehy Evy Gmentové: Umělá inteligence a já…

Mzdová dynamika byla ve 4. čtvrtletí 2023 opět velmi různorodá podle odvětví. Sice byl všude nominálně kladný meziroční nárůst, avšak u mnoha sekcí jde o hodnotu pod hranící nárůstu spotřebitelských cen (o 7,6 %), takže v reálném vyjádření šlo o meziroční poklesy. Ty najdeme především u (veřejných) služeb, ale také ve stavebnictví či zemědělství.

Nejvyšší nárůsty přes deset procent aktuálně najdeme u dvou sekcí: těžba a dobývání (10,3 %) a ubytování, stravování a pohostinství (10,1 %). Těsně za nimi bylo malé průmyslové odvětví zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (9,8 %), a s menším odstupem informační a komunikační činnosti (8,7 %). O 7,1 % vzrostla průměrná mzda ve zpracovatelském průmyslu, kde si výrazně polepšili především zaměstnanci ve výrobě elektrických zařízení (10,7 %).

Na reálné zvýšení své kupní síly naopak nedosáhli zejména ti ve veřejné správě a obraně a v zemědělství (shodně nominálně 3,9 %, což znamenalo reálně -3,4 %), dále v kultuře a zábavě (reálně -2,8 %), v nemovitostech (reálně -2,7 %), ve vzdělávání (reálně -2,6 %), v administrativní a podpůrné činnosti (reálně -2,3 %), ve zdravotní a sociální péči (reálně -1,4 %) a nakonec v peněžnictví a pojišťovnictví (reálně -1,3 %). Vůbec nejslabší nominální nárůst mzdové úrovně v ostatních činnostech (0,3 %), kde stoupla v průměru jen o 104 Kč, souvisí nepochybně s dramatických růstem počtu zaměstnanců o 8,1 %.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: „Dezinformátoři“ brání v záchraně klimatu

Nejvyšší mzdovou úroveň najdeme ve 4. čtvrtletí 2023 v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 79 156 Kč. Na druhém místě bylo s nebývalým odstupem peněžnictví a pojišťovnictví s úrovní 70 319 Kč a třetí příčku drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 69 336 Kč. Tato trojice vede dlouhodobě.

Tradiční bylo pořadí i   opačné strany. V ubytování, stravování a pohostinství sice vzrostla průměrná mzda o 10,1 %, ale stále zůstává na nejnižší úrovni (26 693 Kč) ze všech odvětví. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde vzrostla o 5,1 % na hodnotu 30 727 Kč, na třetím místě byly už zmiňované ostatní činnosti s průměrnou mzdou 34 446 Kč a na čtvrtém zemědělství, lesnictví a rybářství s 37 501 Kč. Z hlediska statistiky pracovní doby bylo 4. čtvrtletí 2023 charakteristické vyšším počtem odpracovaných hodin ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku a značným poklesem placených neodpracovaných hodin.

Dlouhodobý vývoj mezd v odvětvích

S výsledky závěrečného čtvrtletí loňského roku a na ně navazujícími celoročními kumulacemi se nabízí sledování dlouhodobějších trendů ve mzdovém vývoji. Vzhledem k turbulencím, které provázely covidové roky 2020 a 2021, si vyberu srovnání s rokem 2019. Tehdy ještě doznívalo delší období konjunktury, kdy mzdy rostly vysokými tempy v nominálním i reálném vyjádření.

Mohlo by vás zajímat: Kolik nás bude a v jakém věku?

Je nutné upozornit, že kumulativní údaje za rok 2023 jsou – právě tak jako údaje za všechna jednotlivá čtvrtletí 2023 – zatím předběžné. Rok 2019 je pochopitelně již uzavřený s definitivními výsledky. Celkově se mzdová úroveň zvýšila nominálně o čtvrtinu (25,3 %). Reálně se však v tomto období snížila o 8,2 %, neboť ceny vzrostly o 36,5 %. V odvětvovém třídění se takřka nezměnilo pořadí podle úrovní průměrné mzdy. Na prvním místě s nejvyšší úrovní zůstaly informační a komunikační činnosti, kde se mzdy zvýšily z 59 207 Kč na 77 915 Kč, tedy nadstandardně o 31,6 %. Na druhém místě sice pokaždé najdeme peněžnictví a pojišťovnictví, avšak mzdy tam vzrostly pouze o 22,4 %, z 59 181 Kč na 72 440 Kč. Vůbec nejvyšší nárůst průměrné mzdy o 37,8 % najdeme u energetiky (výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu), ze 49 480 Kč na 68 186 Kč.

Z opačného konce přetrvávají nejnižší mzdy v ubytování, stravování a pohostinství, kde se dostali z 20 934 Kč jen na 25 731 Kč, což je slabší nárůst o 22,9 %. Druhé nejnižší mzdy jsou v administrativních a podpůrných činnostech, kde však vzrostly nadstandardně o 32 %, z 22 972 Kč na 30 321 Kč, a třetí nejnižší u ostatních činností, kde se zvýšily o 29,2 %, z 25 291 Kč na 32 676 Kč. Velmi slabý mzdový růst zažilo zemědělství, lesnictví a rybářství, kde výdělky stouply pouze o 21,7 %, z 28 044 Kč na 34 136 Kč.

Obecně nejslabší zvýšení platů ale zažila odvětví s dominancí státu. Jde především o veřejnou správu a obranu, tam za celé období stoupl průměr pouze o 18,8 %, z 38 695 Kč na 45 964 Kč. Jen mírně vyšší růst (o 19,9 %) byl v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech, z 31 137 Kč na 37 347 Kč, a také ve vzdělávání (o 22,1 %), z 35 409 Kč na 43 233 Kč.

Mohlo by vás zajímat: Radim Pařík: Eskalaci invaze jsme prokaučovali. Teď hrajeme o čas

Praha dle předpokladů nejbohatším regionem

Z pohledu počtu zaměstnanců došlo ve 4. čtvrtletí 2023 ve většině krajů k meziročnímu poklesu. Ten nejvýraznější o 1,2 % byl v Pardubickém kraji, následován Olomouckým a Zlínským (shodně o 1,1 %), poté Královéhradeckým (o 1,0 %) a Moravskoslezským (0,9 %). O celkové zvýšení počtu zaměstnanců o 0,1 % se zásadně postaral nárůst v Praze (o 2,4 %), který představoval 20,5 tis. nových pracovních míst; menší zvýšení zaznamenaly také kraje Jihomoravský (0,4 %), Středočeský (0,3 %) a Plzeňský (0,2 %), ale ty početně přidaly jen 3,7 tis.

U vývoje průměrných mezd je krajský rozptyl podstatně menší než v třídění podle odvětví. Nominálně mzdy rostly v rozmezí od 5,4 % do 7,5 %, reálně všude klesly. Hlavní město opět zaznamenalo nejnižší nominální růst o 5,4 % (a vzhledem k míře inflace 7,6 % nejvyšší propad reálné mzdy), následováno kraji Olomouckým a Jihomoravským (shodně 6,1 %). Ústecký kraj měl aktuálně nominální nárůst nejvyšší (7,5 %), na druhém místě byl pak Karlovarský kraj (7,4 %), s odstupem následoval Liberecký kraj (6,9 %).

Podle absolutní úrovně výdělků nicméně zůstala Praha stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 55 039 Kč. Na druhém místě se držel Středočeský kraj s 46 535 Kč, na třetím byl tradičně Jihomoravský (45 569 Kč) a hranici 44 tisíc ještě překonal Plzeňský kraj (44 231 Kč). Naopak Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (40 559 Kč). V Moravskoslezském kraji, což je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji region s nejvyšším počtem zaměstnanců (415 tis.), dosáhla průměrná mzda hodnoty 42 068 Kč.

Více informací ZDE