Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 0,7 %. Růst spotřebitelských cen v oddíle rekreace a kultura byl způsoben zejména zvýšením sezónních cen dovolených s komplexními službami o 25,1 %. V oddíle doprava vzrostly ceny pohonných hmot a olejů o 1,3 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší zejména ceny drůbežího masa o 6,4 %, čokoládových výrobků o 7,7 %, nealkoholických nápojů o 1,3 %, vepřového masa o 1,9 % a másla o 4,3 %. Na snižování celkové cenové hladiny působil v červenci především pokles cen v oddíle odívání a obuv, kde byly nižší ceny oděvů o 0,9 % a obuvi o 1,9 %. Z potravin klesly zejména ceny zeleniny o 4,6 %, z čehož ceny brambor byly nižší o 21,8 %. Ceny ovoce se meziměsíčně snížily o 2,2 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,1 % a ceny služeb o 1,6 %.
Mohlo by vás zajímat: O krok blíže k hromadnému řízení v České republice
Meziroční srovnání
„Červencové mírné zrychlení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno především cenami potravin. Ty oslabily svůj meziroční pokles a byly oproti loňskému červenci levnější zhruba o 3 %,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 2,2 %, což bylo o 0,2procentního bodu více než v červnu. Toto zrychlení[1]) meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde řada sledovaných položek zmírnila svůj meziroční cenový pokles. Ceny mouky byly v červenci nižší o 15,4 % (v červnu pokles o 20,9 %), drůbežího masa o 5,8 % (v červnu pokles o 12,1 %), vajec o 17,2 % (v červnu pokles o 20,4 %), ovoce o 4,2 % (v červnu pokles o 6,3 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 15,2 % (v červnu růst o 11,5 %), čokoládových výrobků na 16,0 % (v červnu růst o 9,5 %), nealkoholických nápojů na 3,4 % (v červnu růst o 1,3 %).
Mohlo by vás zajímat: Poradenský trh v pololetí: Vázaní zástupci PZ +2,0 % a IZ + 5,3 %
Na meziroční růst cenové hladiny měly v červenci největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny nájemného z bytu[2]) o 6,8 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4,4 %, vodného o 10,9 %, stočného o 13,4 %, elektřiny o 8,9 % a tepla a teplé vody o 5,0 %. Ceny zemního plynu meziročně klesly o 6,7 % a tuhých paliv o 2,9 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle stravování a ubytování v důsledku vyšších cen stravovacích služeb o 7,1 % a ubytovacích služeb o 8,8 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 3,4 %, piva o 4,9 % a tabákových výrobků o 6,6 %. Ceny vína meziročně klesly o 2,6 %. V oddíle doprava byly vyšší především ceny pohonných hmot a olejů o 5,6 %. Naopak na meziročním snižování celkové cenové hladiny měly v červenci největší podíl ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (pokles o 3,1 %).
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 0,9 % (v červnu o 0,8 %). Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 102,3 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,6 % a ceny služeb o 4,9 %. Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v červenci 152,0 % (v červnu 151,0 %). Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červenci 4,4 % (v červnu 4,9 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů HICP v červenci v Česku meziměsíčně vzrostl o 0,7 % a meziročně o 2,5 % (v červnu o 2,2 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v červenci 2024 za Eurozónu 2,6 % (v červnu 2,5 %), v Německu 2,6 % a na Slovensku 2,9 %. Nejvyšší byla v červenci v Belgii (5,5 %) a nejnižší ve Finsku (0,6 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v červnu 2,6 %, což bylo o 0,1procentního bodu méně než v květnu. Nejvyšší byla v červnu v Belgii (5,4 %) a nejnižší ve Finsku (0,5 %).
Mohlo by vás zajímat: Direct expanduje do Polska. Zpočátku se zaměří na autopojištění
Inflace v červenci nečekaně výrazně narostla, kvůli zdražení dovolených, čokolády i vody
Červencová míra meziroční inflace v Česku překonala podle ekonoma Lukáše Kovandy všechna expertní očekávání. Činí totiž 2,2 procenta. Odhady se přitom pohybovaly od 1,7 do 2,1 procenta, se střední hodnotou na úrovni rovných dvou procent: „Inflace překonala i odhad České národní banky, která ve své aktuální prognóze čekala hodnotu dvou procent. Všechna očekávání překonává i vývoj meziměsíční inflace, jež činí 0,7 procenta. Koruna v reakci na zveřejnění údajů bezprostředně mírně vůči euru posílila, což signalizuje, že trh částečně přehodnotil své sázky na další tempo vývoje základní úrokové sazby ČNB. Část investorů nyní míní, že ČNB v reakci na dnešní údaj k inflaci může při snižování úrokových sazeb postupovat pomaleji.
„Dosud trh předpokládal, že základní sazba ČNB klesne do konce letoška z nynější úrovně 4,5 procenta nejspíše na 3,75 procenta. Nyní mírně roste pravděpodobnost, že to může být jen na rovná čtyři procenta. Vyšší než očekávanou meziměsíční inflaci způsobuje tradiční letní vzestup cen dovolených. Ty v porovnání s červnem zdražily o více než 25 procent. Rostly také ceny potravin, jako je drůbež nebo čokoláda. V růstu cen čokoládových výrobků se zrcadlí katastrofálně špatná úroda kakaových bobů v Pobřeží slonoviny a Ghaně, které jsou jejich stěžejními světovými producenty. V meziročním pohledu i kvůli danému meziměsíčnímu poklesu vzestup cen potravin zmírnil, zatímco rostly třeba ceny vodného a stočného. Do konce letoška bude inflace spíše dále stoupat, a to kvůli nižší základně loňského roku. Měla by i tak ovšem zůstat v tolerančním pásmu ČNB pro cílování inflace, tedy pod úrovní tří procent,“ uvedl Lukáš Kovanda.
Z meziměsíčního pohledu rostly nejvýrazněji v červenci ceny dovolených, a to o 25 %. Výrazný růst cen dovolených je v průběhu léta obvyklý, v září pak ceny jdou zase výrazněji dolů. V letošním červnu ceny rostly méně, za čímž byl vliv výraznějšího vlivu nákupu dovolených na „first-minute“. „Nicméně v červenci tento efekt již tak výrazný není a ceny meziměsíčně rostly výrazně nad dlouhodobý průměr. Podobně v tomto ohledu působily proinflačně i ceny odívání a obuvi, které sice klesly, ale obvykle býval červencový pokles výraznější. Ceny potravin naopak meziměsíčně vzrostly o 0,3 %, zatímco v červenci obvykle klesají. Zejména tyto tři uvedené faktory tak stály za mírně vyšší červencovou inflací. Přitom nejsilnější působení z pohledu změny příspěvku k meziroční inflaci měly ceny potravin (viz tabulka 1, první řádek), kde se zmírnil meziroční pokles z -4,8 na -3,8 %. Nadále platí, že proinflačně působí zejména ceny služeb, ty meziměsíčně vzrostly o 1,6 %, což je stále hodnota nad dlouhodobým průměrem červencových hodnot let 2010-2020, nicméně v červenci samotném byl meziměsíční vývoj nad dlouhodobým průměrem i u cen zboží, což jde zejména na vrub cenám potravin. Stále platí, že ceny služeb rostou meziročně nadále o silných 4,9 %, což je stejná dynamika jako předešlý měsíc, ceny zboží pak rostly o 0,6 % yoy," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Naopak očekávané zlevňování cen energií vzhledem k avizovaným změnám ceníků významných dodavatelů se prozatím do inflace v červnu ani v červenci příliš nepropsalo a ceny energií se snížily jen mírně, ceny elektřiny z meziročního pohledu zpomalily růst z 10,6 na 8,9 %, ceny zemního plynu naopak zmírnily svůj meziroční pokles ze 7,9 % na 6,7 %. Celkově tak negativní příspěvek k meziročnímu poklesu inflace byl v této kategorii poměrně utlumený. „Aktuální vývoj inflace tak opět potvrdil, že jednoměsíční výkyvy inflace oběma směry je nutné brát s větší rezervou, zejména pokud jsou taženy rozkolísanými položkami. Meziroční inflace bez cen potravin by činila 3,4 %, což ukazuje, že za citelným poklesem inflace v letošním roce stojí právě i vývoj cen potravin, kde se promítá i snížení daní. Samotná srpnová inflace by měla opět poklesnout z titulu vlivu srovnávací základny, ta však od října začne působit opačně a meziroční inflace tak bude v posledním čtvrtletí letošního roku opět zrychlovat a bude nejvyšší v letošním roce. Za celý letošní rok čeká poslední prognóza průměrnou inflaci ve výši 2,3 %," dodal Jakub Seidler.
"Červencový meziroční cenový růst byl ve srovnání s letní prognózou ČNB vyšší o dvě desetiny procentního bodu. K tomu přispěla silnější dynamika regulovaných cen a nižší než předpokládaný pokles cen potravin, nápojů a tabáku. Lehce nad očekáváním byla také jádrová inflace. V jejím meziměsíčním vývoji se projevil silnější sezónní růst cen dovolených. Naopak ceny pohonných hmot rostly přesně ve shodě s predikcí," kometoval situaci také Jakub Matějů, náměstek ředitele sekce měnové ČNB.
Mohlo by vás zajímat: Swiss Re: Růst sazeb v majetkovém pojištění je v USA je stále nedostatečný
Ke stabilizaci jádrové inflace přispívá nejen slabý růst cen zahraničních vstupů, ale také předchozí déletrvající útlum domácí poptávky ovlivněný i přísnou měnovou politikou ČNB. Dochází přitom podle Matějů k poklesu ziskových přirážek výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb k jejich nákladům.
"Tyto faktory zmírňující inflaci cen tržních služeb tak vyvažují svižný růst mezd. Ceny zboží v cenovém jádru meziročně rostou pouze nepatrně. Dynamika imputovaného nájemného lehce zrychlila, a začíná se v ní postupně promítat současné oživení realitního trhu. Ceny potravin pokračovaly v již jen mírném meziročním poklesu v důsledku předchozího zlevňování světových agrárních komodit i domácí zemědělské výroby. Ceny pohonných hmot rostou podstatně nižšími tempy ve srovnání s jarními měsíci, v meziměsíční optice však došlo k jejich lehkému zdražení následkem červencového oslabení koruny. Meziroční růst regulovaných cen v červenci pokračoval ve zpomalování, což souviselo s postupným snižováním cen energií pro domácnosti. Cenová hladina v červenci meziměsíčně vzrostla o 0,7 %. Za tím stálo především zdražení cen dovolených s komplexními službami. Ty v červnu výrazně zaostaly za obvyklým sezónním vývojem a v červenci to částečně kompenzují. Dle letní prognózy ČNB se bude inflace ve zbytku letošního roku pohybovat na dohled 2% cíle," dodal Jakub Matějů
1]) Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
[2]) Nájemné z bytu zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i stávající.
Komentáře
Přidat komentář